Miliony ze školného lákají další podnikatele

5.11.2009, rubrika: Česko, strana: 5

Vysoké školy

Soukromých vysokých škol přibývá tempem jedna za čtyři měsíce Některé z nich si ročně vydělají až desítky milionů korun

Zakládání soukromých vysokých škol zákon umožňuje teprve deset let, „podnikatelé ve vzdělávání“ však zatím tento prostor využili dokonale. Od roku 1999 v Česku vzniklo 47 soukromých vysokých škol a univerzit. Pro srovnání - těch veřejných je zhruba o polovinu méně.

V posledních dvou letech soukromých vysokých škol přibývá průměrným tempem jedna za každé čtyři měsíce. Zmíněných 47 „kusů“ rozhodně není konečným číslem, zájemců o založení vlastní soukromé vysoké školy je stále dost.

150 žádostí za 10 let Akreditační komise, která novým institucím uděluje takzvaný státní souhlas, od roku 1999 posuzovala už přes 150 žádostí.

Někteří neúspěšní zájemci to zkoušejí dokonce opakovaně, ačkoliv stále nedokážou zajistit dostatek kvalitních pedagogů a jimi navrhovaná struktura studijních programů vykazuje značné nedostatky. Obojí je přitom podmínkou pro to, aby soukromá vysoká škola mohla oficiálně vzniknout.

Na soukromých vysokých školách, mezi nimiž převažují ty ekonomického zaměření, v současnosti studuje 41 tisíc studentů, tedy asi 14 procent z celkového počtu.

Proč tolik soukromých vysokých škol a tolik zájemců o založení dalších? Ačkoliv soukromé vysoké školy nemají nárok na žádné dotace od státu a na svůj provoz si musí vydělat samy, hospodářské výsledky těchto institucí jsou pro jejich majitele obvykle velmi zajímavé. A zájem studentů také jen tak neustane - veřejné vysoké školy už roky nedokážou poptávku Čechů po vysokoškolském diplomu uspokojit.

„Skutečně se na soukromé vysoké školy pohlíží především jako na byznys. Je na každé škole, aby s tím bojovala. Nejlepší odpovědí jsou kvalitní absolventi,“ řekl na nedávné konferenci o soukromých vysokých školách Josef Jünger, rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě.

Například soukromá Univerzita Jana Amose Komenského, která byla založena v roce 1999, v roce 2007 vykázala čistý zisk 158 milionů korun. Vysoká škola obchodní v Praze zase loni jen naškolném vybrala přes 85 milionů, čistý zisk pak činil 18 milionů. Vysoká škola finanční a správní, na které podezřele studovalo několik politiků, v předloňském akademickém roce ze školnéhoinkasovala 221 milionů. „Naše hospodářské výsledky jsou dobré, ale takhle z hlavy podrobnosti nevím. Každopádně prospíváme,“ potvrzuje Radek Řechka, majitel a kvestor Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky v Praze (VŠMIE). Rok studia tu vyjde na skoro 60 tisíc korun.

E-learning za 5 milionů Soukromé vysoké školy sice nesmějí dostávat dotace od státu, na některé veřejné peníze však přesto snadno dosáhnou. Školy mohou žádat radnice nebo magistráty o granty, otevřené jsou i fondy EU.

Například VŠMIE takto loni získala dva velmi lukrativní granty - EU jí poskytla skoro pět milionů na vybudování vlastního e-learningového systému. Další evropský projekt je bezmála za sedm milionů a jeho účelem je vytvořit internetovou aplikaci, která studenty středních škol v Karlovarském kraji připraví na náročnost potenciálního vysokoškolského studia.

V posledních dnech mediálně exponovaná Vysoká škola finanční a správní zase v roce 2008 dostala od pražského magistrátu 800tisícový grant na to, aby vyškolila stovku zaměstnanců městských středních škol. Pro letošek získala 430 tisíc na proškolení 50 lidí.

Nečekat závratné zisky Podle tajemníka Asociace soukromých vysokých škol Milana Kratochvíla však neplatí, že by provozování soukromé vysoké školy vedlo automaticky k závratnému zisku.

„Nemyslím si, že by se těm soukromým školám nějak příliš ekonomicky dařilo. To pouze malé části z nich, které mají vysoké počty studentů. Řada dalších jsou ale pouze malé školy, pro které je hodně náročné na tom trhu obstát. Aby byla soukromá vysoká škola soběstačná a nemusela mítškolné několik desítek či stovek tisíc, potřebuje mít podle odhadů alespoň pět set studentů,“ řekl Kratochvíl.

Soukromé vysoké školy za dobu své existence „vychovaly“ už 30 tisíc absolventů. Podle prezidenta Klubu personalistů Jana Březiny HR manažeři zatím příliš nerozlišují, jestli uchazeč o zaměstnání absolvoval soukromou nebo veřejnou vysokou školu.

„To opravdu nehraje roli. Při pohovorech zkoumáme hlavně předpoklady uchazečů pro konkrétní pozice, ne to, jakou školu studovali,“ řekl Března. Podle něj se to však může změnit, například kvůli nedávno odhalenému skandálu na plzeňské právnické fakultě.

***

Kolik vydělají některé soukromé vysoké školy

VYSOKÁ ŠKOLA

OBCHODNÍ, O. P. S. PRAHA

Počet studentů: 2351

Zisk za rok :

18,8 milionu kč

Školné na studenta:

od 22 500kč

BANKOVNÍ INSTITUT

VYSOKÁ ŠKOLA, A.S.

Počet studentů: 5247 v čR

Zisk za rok :

34,4 milionu kč

Školné na studenta:

od 23 500kč

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ

A SPRÁVNÍ, O.P.S.

Počet studentů: 6705

Zisk za rok :

20,9 milionu kč

Školné na studenta:

od 25 500kč

UNIVERZITA JANA AMOSE

KOMENSKÉHO PRAHA S.R.O.

Počet studentů: 6782

Zisk za rok :

158,8 milionu kč

Školné na studenta:

od 24 000kč