Cambridge platí stát jen ze třetiny ****************************************************************************************** * Cambridge platí stát jen ze třetiny ****************************************************************************************** 24.11.2009, rubrika: Akademie, strana: 26, autor: RADKA KVAČKOVÁ OSOBNOST „Stát nemá rozhodovat, kolik stojí výuka,“ říká Rudolf Haňka, poradce ministryně * LN Léta žijete a působíte na jedné z nejprestižnějších univerzit světa, britské Cambridg časem jste se stal poradcem ministryně školství ČR pro reformu terciárního vzdělávání, což ministerstvo zajímá nejen pohled zvenčí, ale i zkušenosti zvenčí. Jakého druhu jsou ty vaš Jsem v Cambridge už od sedmdesátých let dost činný v managementu, financích a přenosu tech Od akademického roku 2002–2003 však působím také na pražské Vysoké škole ekonomické. Stráv tam roční sabbatické volno a dodnes v ní působím jako hostující profesor. Loni v lednu mne tehdejší premiér Topolánek, abych se vyjádřil u příležitosti prezentace takzvané Bílé knih reformě terciárního vzdělávání. Rád bych ji pomohl dotáhnout do konce, neboť je zřejmé, že české školství potřebuje. * LN Jak jste se vlastně do Cambridge dostal? Narodil jsem se v roce 1937 v Praze a můj otec byl před válkou i po válce velmi činný v Ná socialistické straně. Když přišel Vítězný únor, měl z toho dost potíží. Mne se to poprvé d 1952, kdy jsem chtěl jít studovat. Řekli mi, že to nepřichází v úvahu, a jelikož jsem neby silný na horníka, měl jsem se jít učit kominíkem. Nakonec se mi ale podařilo dostat se na školu sdělovací elektrotechniky a posléze, když mne nepustili na ČVUT, s protekcí jednoho Vojenskou technickou akademii v Brně, odkud jsem v roce 1958 na ČVUT odešel. Velkou výhrou jsem sehnal práci v pražském Národním technickém muzeu. A odtamtud jsem si v roce 1967 vyj na universitě v Cambridge. Nabídli mi tam dokonce místo, ale odmítl jsem zůstat, protože j ženu a syna. Po invazi vojsk v srpnu 1968 se však situace změnila. Do Anglie odjela celá m nastoupil do Cambridge. * LN Co se vám nelíbí na českém vysokém školství? Český vysokoškolský zákon je podle mne příliš detailní a celý systém je zbytečně centraliz Samospráva vysokých škol často existuje na papíře, ale už ne tolik ve skutečnosti. Je zapo správnou rovnováhu mezi akademickou svobodou a samosprávou na jedné straně a zodpovědností a státu, odkud pocházejí prostředky na práci vysokých škol, na straně druhé. Není reálné ř peníze, a pokud možno více než dosud, a zbytek nechte na nás, protože my sami víme, co to nepracuje žádný vysokoškolský systém na světě. * LN Hlavní novinkou reformy by ale měly být správní rady škol. A mnohým se to nelíbí. Prá možnost zasahování do činnosti školy například ze strany politiků. Správní rada vysoké školy by podle mne měla mít polovinu členů jmenovanou akademickým sená polovinu jmenovánu ministerstvem či podobným orgánem. Měli by tam být lidé, kteří jsou ve a zejména v oblasti vědy, umění a podnikání, v odpovědném postavení. Taky by se měly ujasn rektora, který by měl být vybírán jak akademickým senátem, tak i správní radou, a to veřej Stejně by měli být veřejným konkurzem vybíráni profesoři na funkční místa ustanovená buď z anebo z prostředků poskytnutých průmyslem, veřejnými nadacemi apod. Pochopitelně že dosava povyšování vlastních zaměstnanců musí být zachován, avšak zjednodušený. Ale nesmí to být j profesurám. Důležité je zajistit příliv nové krve v podobě lidí, kteří přijdou odjinud, ma zkušenosti a viděli, jak se věci dají dělat jinde. Bez toho instituce zakrní a stane se do samolibou. * LN Jak je financované vzdělávání v Cambridge? Cambridge je soukromá univerzita, nicméně jako všechny ostatní univerzity, které jsou také dostává od státu finance na svoji činnost. Výjimkou je jen Buckinghamská univerzita, která žádné peníze nedostává. Cambridgeská a Oxfordská univerzita se liší od ostatních jen tím, existuje zvláštní zákon (Oxford and Cambridge Act), jehož poslední novelizace je z roku 19 britské univerzity jsou de facto řízeny vyhláškami nebo nařízeními vlády. Až do roku 1950 cambridgeská univerzita školné, ze kterého za pomoci vlastních zdrojů financovala chod. Je říct, že v té době hradila školné většině domácích studentů vláda. Proto přišla časem s ná toto školné bude platit přímo univerzitě, což byl vlastně začátek financování státem. * LN Jak se určovala výše školného? Podle potřeb univerzit. Ovšem v momentě, kdy se stal plátcem školného stát, se pozice škol se spokojit s tím, co stát dal. * LN Stačilo to? Finanční pozice nebyla špatná, ale postupně se univerzity začaly dostávat do situace, kdy ovládal i jejich vlastní prostředky. Říkalo se tomu deficitní financování. V podstatě to f tak, že stát rozhodoval, kolik stojí výuka v různých oborech, vynásobil to příslušnými poč na univerzitě a sečetl. Od tohoto čísla se potom odečetly vlastní příjmy univerzity a zbyt Když škola nějak vydělala víc, stát dal o to míň. Dostala se tak do situace, kdy její vlas zdaněny stoprocentní sazbou a vlastně neexistoval zájem vlastní zdroje zvýšit. Taková byla jsem přišel do Cambridge a ještě pár let poté. * LN Předpokládám, že Margaret Thatcherová to tak nenechala... Jistě. Byla to teprve vláda Margaret Thatcherové, která si uvědomila nesmyslnost tohoto př deficitní financování zrušila. Zjednodušeně to znamenalo, že příspěvek od státu zůstal tak minulé roky, ale nám se tím odstranila hlavní překážka vlastního rozvoje. Mohli jsme si př jsme byli schopni. Začali jsme se víc snažit, abychom naše duševní vlastnictví zpeněžili. jednoduché, protože jsme s tím neměli zkušenosti. Pokud se týká našich vynálezů a objevů, jsme zjistili, že je těžké posuzovat jejich význam a dopad jejich případného komerčního zh jsme celkem uvítali nabídku známé společnosti rizikového kapitálu 3i PLC (investors in ind 3i), která nabídla univerzitě, že v Cambridge založí za pomoci jedné banky a za finanční ú bohatých kolejí fond rizikového kapitálu (Cambridge Quantum Fund Ltd.). Za to, že fond bud cambridžské univerzity, nám společnost 3i PLC nabídla desetiprocentní účast. Univerzita mě jmenovat dva členy správní rady tohoto fondu. Stal jsem se jedním z nich. Později jsem se této správní rady. * LN Vydělávali jste? Cambridge Quantum Fund měl v té době minimální finanční dopad na bilanci univerzity. Finan významnější byla činnost oddělení založeného kvůli prodeji licencí na naše objevy komerční Licenční příjmy nebyly veliké, ale otevřely cestu, most mezi univerzitou a aplikovanou sfé most začaly proudit aktivity oběma směry. Jedním směrem naše objevy a jejich licencování, zájem komerčních firem o spolupráci s našimi vědci. Ať už podporou jejich výzkumu, nebo př jejich výzkumných oddělení na naše ústavy. To poslední se dnes rozeběhlo do takové míry, ž deset let jsme každý rok stavěli jeden nebo dva nové ústavy financované komerčními firmami vědeckým personálem naší univerzity. Ten je rovněž placen z komerčních fondů. V dnešní dob polovinu profesorů na místech financovaných z vnějších zdrojů. * LN Jakou část rozpočtu má dnes univerzita od státu? Kolem třiceti procent. Ještě začátkem osmdesátých let dostávala zhruba 80 procent. * LN Jaké jsou další finanční zdroje? Školné dnes pokrývá 11 procent, výzkumné granty a smlouvy 36 %, investiční a podobné příjm příjmy šest procent. * LN Jak je to vlastně s tím školným? Říkal jste, že ho platil většinou stát. Kdy s tím př On s tím vlastně stát nepřestal. Cambridgeská univerzita dostává od státu podporu pro výuk těch třicet procent. V Česku se tomu říká normativní platba na studenta. * LN Snížil se se zavedením školného počet studentů? Nejprve se snížil o čtyři procenta počet uchazečů ze státních škol, ale trvalo to jen krát o deset procent víc studentů ze státních škol než před zavedením školného. Univerzita se s studium v Cambridge studentům ze sociálně slabších rodin, a proto jsme zavedli tzv. Cambri je takový každoroční dar či grant univerzity každému anglickému studentovi, jehož rodinný než 25 000 ročně. Rovná se většinou výši školného. * LN Jenom anglickému? Od příštího roku bude Cambridge Bursary přístupné studentům ze všech zemí EU, včetně České hrubém přepočtu to znamená, že o tuto Bursary může požádat každý český student, který bude studovat bakalářský program v Cambridgi a jehož rodinný příjem nepřesahuje 52 000 korun mě bych rád varoval. Studium v Cambridgi není lehké, zkoušky se dělají pouze jednou za rok (n termínu), a kdo propadne u jedné zkoušky, končí. Neexistuje žádný opravný termín! Přitom p minimum. * LN Kolik činí školné? Je dosti vysoké. Průměrně přes 3500 eur na rok, pro postgraduálního studenta ze země mimo čtyřiadvaceti tisíc eur. * LN Jak na vás po Cambridgi zapůsobily české vysoké školy? Nejvíc mne zarazila detailnost výuky. Také mne zarazilo, jak mnoho hodin týdně akademici u existují některé univerzity, které vyučují podobným způsobem, ale z Cambridge jsem byl zvy přednáškách studenti dívají na předmět jaksi z nadhledu a seznamují se s nejnovějšími pozn látku si nastudují sami z knih. Skripta jako taková neexistují. Také jsem byl zvyklý předn 4 až 6 hodin týdně. Na VŠE, kde působím, a v Česku všeobecně, je to spíše dvacet. Vezmeme- na přípravu přednášek, tak je to neuvěřitelně mnoho hodin. Není se pak co divit, že nezbýv kvalitní vědeckou práci, když jeden učí jak mourovatý, jak se říká. * LN Jak hodnotíte odbornou úroveň? Odborná úroveň českých lidí je dobrá. V Cambridgi jsem měl jednoho českého doktoranda, kte úspěšně obhájil svoji Ph. D. dizertaci, a také jednoho postdoktorálního asistenta. Oba se studia vrátili do Čech. Ten Ph. D. student nastoupil na VŠE, ale ani ne po roce odešel, pr tisíc korun platu, či kolik to před šesti lety bylo, nebyl schopný se uživit. Od té doby p ve výzkumném oddělení jedné zahraniční firmy, kde má téměř desetinásobný plat. Celková atm VŠE byla a je výborná. Administrativní aparát, jako všude v Čechách, je však neuvěřitelně nepružný. Není to vina vysokých škol. Vychází to z celkových zvyklostí a také z vysokoškol který je podle mne zbytečně detailní a překomplikovaný, tak jako je zbytečně složitý systé a samosprávy českých vysokých škol. Například rakouský vysokoškolský zákon je podstatně je dává univerzitám mnohem větší pravomoci samosprávy. V Čechách na všechno musí být papír. V zvykl, že co není zakázáno, je povoleno. To platí všeobecně. V Čechách je to naopak. Co ne povoleno, je asi zakázáno – a jeden musí dokazovat, že tomu tak není. * LN Už jsme se zmínili o strategickém dokumentu Bílá kniha reformy terciárního vzdělávání líbí? Považuji ji za velmi dobrý kus práce. Nejenže identifikuje problémy českého vysokého škols i navrhuje řešení. Je nutné si uvědomit, že je to dokument skoro rok starý (myslím posledn 2009, která se podstatně liší od verzí předchozích). Na to se často zapomíná a kritici obč na něco z prvního vydání, co již bylo dávno změněno. Je to dokument, který se vyvíjel. Náz Bílé knihy se také od té doby vyvinuly, jak se ukázalo na nedávné konferenci v Praze. Mysl rozumný základ pro další diskusi. Obzvláště vezmeme-li v úvahu právě nový rakouský vysokoš který já osobně považuji za něco, co je duchu našich vysokých škol velmi blízké a z čeho b poučit. * LN Vidíte nějaký hlavní problém českého vysokého školství? Jednou z hlavních výzev pro vysoké školství je to, že dnes skoro 60 procent mladých lidí j studovat vysokou školu. Přitom před dvaceti lety to bylo kolem osmnácti procent. Dostáváme že jen asi třetina studentů je schopna studovat látku na úrovni, která byla očekávána dřív na to plně nestačí a vysoké školy jsou nuceny se tomu přizpůsobit. Trpí tím jak výuka té p (těch schopných), tak i těch dvou třetin, méně schopných. Ti první by mohli být zatíženi v zvládají jen s potížemi a často nedostudují. * LN I jinde mají ale hodně vysokoškoláků. Mnohde dokonce ještě víc než my. Rozdíl je v tom, že tam polovina studuje pouze do bakalářské úrovně, kdežto v Čechách se z ukončené vysokoškolské vzdělání pořád jaksi považuje jen ten magistr, inženýr nebo doktor. řada vysokých škol měla specializovat na výchovu pro praxi připravených bakalářů, a ne boj na výzkum a výchovu doktorandů. Je také důležité si uvědomit, že z 26 veřejných škol ne ka dělat dobrý výzkum na úrovni ústavů Akademie věd. Není rozumné ani reálné rozdělit mezi 26 rovnoměrně 1,5 miliardy korun, které stát dává vysokým školám ročně na podporu výzkumu. *** Profil Povolání: poradce Prof. Ing. Rudolf Haňka, MA, Ph. D., (* 1937) je poradcem ministryně ško terciárního vzdělávání. Po okupaci v roce 1969 emigroval do Velké Británie, kde nastoupil Cambridge. Na této škole zastával různé akademické i odborné pedagogické posty a podílel s chodu univerzity. Současně působí také na VŠE v Praze.