Co vlastně chtějí stávkující rakouští studenti? ****************************************************************************************** * Co vlastně chtějí stávkující rakouští studenti? ****************************************************************************************** 24.11.2009, rubrika: Akademie, strana: 26, autor: INA MAREŠOVÁ, PETR PÍŠA OČIMA STUDENTŮ Reformy vysokého školství vyvolaly v Rakousku celostátní nepokoje. Podle studentů se o pod protestech uvažuje i u nás Vývařovna namísto posluchárny, rozložené spacáky po chodbách, s mumifikující budovu své almy mater výmluvnými transparenty. Už více než měsíc vypadá vídeň jako všechno možné, jen ne jako vzdělávací zařízení. Obsazením její největší auly vypukla v polovině října stávka, kterou rakouská média označu nejmasivnější studentské nepokoje od roku 1968. Protestní akce, do kterých se doposud zapo vysokých škol, přivedly během dvou demonstrací do ulic hlavního města vždy na deset tisíc Českému maturantovi by přitom studium na rakouské vysoké škole mohlo na první pohled připa procházka růžovým sadem. Přijímací zkoušky na drtivou většinu oborů totiž neexistují. Když vláda zrušila i školné, otevřela tím brány k vyššímu vzdělání i méně šťastným studentům ze Německa, kteří by se na základě horších výsledků maturitní zkoušky na lukrativní obory ve nedostali. Výsledkem jsou přeplněné přednáškové sály a nedostatečné kapacity seminářů. „Dost často js dveřmi,“ říká mluvčí stávkujících studentů Veronika Lion. Snaha vlády omezit přístup zaved zkoušek a výraznou selekcí během prvního roku studia však narazila na zásadní odpor: „Není studentů, je jen málo míst,“ vyhlásili protestující a vydali se do ulic. Vzdělání versus trh Vedle nedostatečného financování brojí proti přílišnému vlivu politick univerzit. O řízení vysokých škol by podle nich měly rozhodovat senáty složené z pedagogů nikoliv zástupci ekonomického sektoru. Vzdělání musí být všestranným rozvojem osobnosti, n absolventů šitých na míru momentálním požadavkům trhu. Nezbytnou nutností je pro rebelujíc padesátiprocentní zastoupení žen v akademických sborech. „Současní mladí Rakušané byli dlouho vnímaní jako pasivní a konformní. Že se něco takového tady, je zázrak,“ říká Veronica Lion. Deník Die Presse hovoří o výbuchu frustrace celé gen způsobem organizace stávky ukázat, že by se novodobá společnost mohla obejít bez politický Stávkující nezvolili jednotné vedení a o všech krocích nechávají hlasovat celé plénum. Svů pomocí aktuálních komunikačních kanálů, například přes facebook nebo twitter, „se kterými neumějí zacházet,“ říká Lion. Ministerstvo pro vědu a vzdělanost přislíbilo protestujícím navýšení univerzitní dotace o milionů eur ročně, ti to ale rezolutně odmítli – požadují miliardu. Jedině tak se prý moho univerzity zařadit mezi evropskou špičku. Plzeňská práva jako memento O podobné injekci si české vysoké školy mohou nechat jenom zdá na vysoké školství při započtení inflace v posledních letech stále klesají a při současnýc problémech je náprava v nedohlednu. Vypadá to, že ministerstvo školství namísto toho hledá pomocí většího propojení univerzit s ekonomickým sektorem. Možných následků tohoto propojování se však obávají akademické samosprávy. Politizace a ko může podle nich vést ke ztrátě prestiže univerzit. „Plzeňská aféra je příklad toho, jak to vysoká škola vyjde v plné míře vstříc požadavkům trhu,“ říká Josef Šlerka, místopředseda A senátu Univerzity Karlovy. Rakouští studenti hodlají v okupačních stávkách pokračovat do té doby, než budou jejich po Nespokojení pedagogové českých vysokých škol ale uvažují i o jiných variantách. Podle Šler stávka jediné řešení. „Vysoké školy nejsou šroubárny. Jsou daleko účinnější kroky, kupříkl přijímacích zkoušek.“ O autorovi| Autoři jsou studenti, IM stipendistka Vídeňské univerzity, PP člen Akademickéh