Tohle mě nikdo neučil ****************************************************************************************** * Tohle mě nikdo neučil ****************************************************************************************** 23.11.2009, rubrika: Politika - O čem se mluví, strana: 22, autor: BÁRA PROCHÁZKOVÁ Co přinesla roční Inventura demokracie Nenadávejme na politiky, podívejme se na sebe. Tímto heslem oslavila skupina studentů z in Inventura demokracie dvacáté výročí pádu komunismu. Přesně deset let po občanské výzvě Děk která vyslovovala nesouhlas s vládnoucí elitou, otáčí mladí lidé hledáček o sto osmdesát s sobě. Na první pohled o jejich generaci víme všechno - jezdí do zahraničí, na Facebooku js komunistická minulost naší země je netrápí. To je ale zásadní omyl. Hvězda vede domů Ačkoli už je po všem, přemýšlí o svých slovech stále silněji. V posledních týdnech stála o a říkala stovkám lidí, jak se mají chovat: buďte aktivní občané. „Sama si ale nejsem jistá dokážu dostát. Nevím přesně, co dělat. To nás prostě ve škole neučili. Nechci skončit jako ti, kteří hlásají prázdné apely,“ říká studentka sociologie Réza Vlasá šla do první třídy, navštívil její školu hned první den tehdejší prezident Václav Havel a čím chtějí být. „Prezidentem,“ odpověděla tehdy šestiletá dívka s obdivem. Po ročním fungo Inventura demokracie, v jehož rámci studenti nadělili politikům k výročí listopadu požadav zdejší atmosféru (šlo především o zrušení poslanecké imunity, omezení lobbingu, zrušení pr přílepků k zákonům a změnu volby a fungování mediálních rad), už ví, že by do politiky nik vás to jako kafemlejnek. Politici nejsou féroví, ale nemůžou za to oni, ale my, protože ji tvrdí studentka sociologie z Prahy. Právě na tomto zjištění pracovala celý rok společně s spolužáky. Tu nejlepší cestu, jak vstoupit do veřejného dění, však zatím nenašli. Jejich rodiče jsou zdravotní sestry, programátoři, podnikatelé nebo truhláři, financují dě nechtějí s nimi moc mluvit o minulosti ani o politice. I když někteří doma politiku občas k tomu nepustí - jsou přece mladí a nerozumí tomu. „Rodiče některých z nás dokonce říkali, na žádné demonstrace, že se do něčeho namočíme,“ říká student sociologie a filozofie Jiří Ani prarodiče často nesouhlasili s tím, že mladí popichují politiky, rodinnou náladu však zmínka o vnoučeti v televizi nebo v regionálním tisku. Všichni zažili politický převrat jako malé děti a museli si sami najít cestu k tomu, co pr minulost znamená: „Když jdu večer za tmy domů, vždy se orientuji podle hvězdy na hotelu In pražských Dejvicích. Je to pro mne pozitivní světlo, které vede k domovu. Pro starší gener komunismu a ta hvězda jim tam vadí. To já nechápu, protože pro mne znamená úplně něco jiné hvězda na hotelu, mně zase to, že se lidé dnes uzavírají a žijí si tu svou vybojovanou svo a je jim jedno, že kolem je bordel,“ vysvětluje Réza Vlasáková, která vede turisticko-vodá pomáhala v neziskovce s enviromentální výchovou dětí. Ona i všichni ostatní většinou nečtou deníky ani internetové zpravodajství, informace hled sledují blogy, především ale vedou debaty s přáteli a přemýšlí o politice mnohdy víc než p televizních zpráv. Od mladých lidí automaticky očekáváme, že si inspiraci přiváží ze studi zahraničí, ti z „Inventury“ ale často vyjíždí ven jako turisté a hledají kontakt s místním přece někde studovat, abych zjistil, jak to tam vypadá. Když potkám někoho ve Skandinávii ním povídám, hned vím, že pro tamní společnost je vzdělání jednou ze zásadních priorit,“ ř Sám pochází z Českých Budějovic, kde před čtyřmi lety spoluzaložil tradici majálesů. Když na Karlově univerzitě s kolegy zakládal Studentskou unii (která právně zaštítila Inventuru inspiroval se ve Velké Británii. „Vyprávěl mi o tom kamarád, a tak jsme se prostě podívali vysvětluje Boudal, který „inventuru“ od začátku vedl. Všichni hlavní organizátoři Inventury demokracie nasbírali zkušenosti v jiných občanských ale zůstali zapleteni v hierarchických strukturách a stali se rukojmími zkušených aktivist tedy z jejich pohledu nemusí být automaticky cestou ke změně. „Od šesti let jsem byl v Čer měl jsem mnoho nápadů, jak věci měnit, ale mladý člověk nemá vůbec šanci zkostnatělý systé student práv Jakub Rybář (20). O mladých lidech se říká, že je politika nezajímá. Co tedy dělají, když dostanou do ruky v své roční zkušenosti s politiky jsou dnes ještě nerozhodnější, komu dát hlas. „Nejprve vyš strany, uvědomila jsem si totiž během toho roku, že nemají jasné konkrétní vize a jak se n a jak společně dusí ty malé. Pak samozřejmě vyškrtnu komunisty. Ze stran, které na seznamu vybírám podle konkrétních detailů v programu,“ vysvětluje studentka sociologie Tereza Selm svoji volební strategii, podobně postupují i její vrstevníci. Škola politiky Heslo „Začněte u sebe a buďte aktivními občany“, kterému 17. listopadu při oficiálním ukon demokracie na Václavském náměstí tleskaly tisíce občanů, vzniklo vlastně náhodou. „Myslel jsme pasivní a že se nám nechce nic měnit. Není to pravda - my to prostě neumíme. Během ro spoustu angažovaných lidí, většina z nich se ale vyčerpá, protože to dělá špatně. Ostatní My jsme to před rokem také nevěděli, ve škole nás to nikdo neučil,“ říká Jiří Boudal. Uplynulý rok byl tak pro mladé lidi z iniciativy klíčovým přelomem nejen ve vnímání politi sebe samých. Nejenže se naučili vystupovat před publikem, pracovat v týmu a komunikovat s zjistili, že nedotknutelná politická elita je z masa a kostí. Studenti nakonec s kamerou n desítky špičkových politiků a žádali po nich odstranění čtyř výše zmíněných absurdit. V hl komunistů ocitli lídři stran a politici, kteří mají co do činění se čtyřmi body, které cht změnit. Vše natáčeli na video, jež jim zapůjčila Karlovauniverzita, která vedle Evropské u iniciativu financovala (náklady akce se nakonec udržely pod částkou 1 milion korun). Videa z prvních schůzek s politiky jasně ukázala slabiny dnešních dvacátníků - neuměli se argumentovat. „Nakonec jsme tedy začali vnímat to, jací jsme my, a ne politici, a proto js sami učit,“ říká student dějin umění a bohemistiky Jakub Bachtík (24). Zavolali kamarádům, zkušenosti z médií, a začal cílený trénink. Oblékli si formálnější oblečení, připravili si z médií a jako v divadle nacvičovali nástup i celý dialog. Největším překvapením bylo, jak lehké je setkat se s předsedy politických stran. „Jiří Par kontaktoval sám, protože jeho poradci dostali po vajíčkových útocích za úkol prověřit všec na Facebooku, jestli jsou pro předsedu ČSSD nebezpečné. Tehdy jsme na Facebooku nebyli ani I přesto se hned s námi sešel,“ vzpomíná student chemie Jakub Mráček (24) z Teplic. Politi mladým lidem však brzy ukázala pravidla hry. Získat termín u předsedy ODS se studentům pře nepodařilo ani po měsíci, a tak mu napsali textovou zprávu. S Mirkem Topolánkem tak začala esemesková přestřelka, kterou předseda strany ukončil slovy „promiňte, už mě nudíte“. Term nakonec nenašel, v televizním spotu ze 17. listopadu z Albertova však nezapomněl zdůraznit iniciativa prospěšná a jak je nutné ji podporovat. I my tam musíme Inventura demokracie teď po roce končí. „Chceme teď za zbylé peníze jezdit po školách s na ze setkání s politiky a říkat gymnazistům, že je možné politikům jednoduše zavolat. Jako m studentů jsme nedosáhli zlepšení čtyř bodů, ale pokud nás bude víc, můžeme něco změnit,“ v Mráček. I když se studentům akcemi nepovedlo oslovit tolik lidí, kolik si přáli, inspirova V listopadu vzniklo občanské sdružení Podiv, které si vzalo za své jeden ze čtyř požadavků iniciativy - složení a činnost mediálních rad. Iniciativa rovněž rozhýbala akademickou půd poprvé začaly spolupracovat studentské spolky z různých fakult, ale prolomilo se pravidlo, diskuse zavání stranickou činností. Na jaře se tak na filozofické fakultě bude konat někol diskusí. Ani po roce ale nemají studenti jasno, jak nejlépe vstoupit do veřejného dění. Většina z n ke svým neziskovkám, během projektu je ale ostatní vyzývali, aby vstoupili do politické st politickou kulturu zevnitř. „Nechci svůj čas trávit na zasedáních a čekat, až za několik l budu vůbec moct něco říct. Chci něco dělat teď,“ vyjadřuje rezervovaný postoj Jakub Mráček že jako učitel na teplickém gymnáziu pro příští generace udělá víc než jako politik. I když studentům jeden pražský podnikatel sám nabídl několik milionů na předvolební kampaň politickou stranu, cítí se na to ještě mladí a nezkušení, a hlavně chtějí v klidu dostudov několik z nich práce na projektu málem znamenala vyhazov ze školy. Ani studenti však nejso zkušenosti homogenní skupinou. „Také jsem ještě před dvěma měsíci říkal, že do politiky ne jsem ale názor, naše generace tam musí, aby politické strany omladila. Asi nám nakonec nic říká Jakub Bachtík, který se zatím přihlásil do Klubu za starou Prahu a plánuje nejprve za hlavní město jako památkář. Q On-line rozhovor s J. Boudalem z Inventury demokracie 24. 11 www.respekt.cz *** „Když dostanu do ruky volební lístky, nejprve vyškrtnu dvě velké strany a komunisty.“ (Ter Selmbacherová)