Česko bude skanzenem, když vláda prosadí své ****************************************************************************************** * Česko bude skanzenem, když vláda prosadí své ****************************************************************************************** 26.11.2009, rubrika: Události, strana: 13, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ Podle astrofyzika Jiřího Grygara je postupem vládní Rady pro výzkum ohrožen základní výzku Akademie věd Téma Deníku Praha – Co je nyní v Česku považováno za jednotku hrdosti? Půl milionu korun, které odmítl Grygar od vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Odměnu za mimořádné vědecké výsledky od podle něj českou vědu ničí, považoval za jidášských třicet stříbrných. Grygar namítá, že rada, která je v rukou diletantů, chce utlumit základní výzkum a uvolněn přesunout pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud podle něj své návrhy prosadí, Akademi let zanikne a Česko se stane evropským skanzenem... Grygar, stejně jako předseda AV Jiří D pěti pražských univerzit upozorňují, že základní a aplikovaný výzkum nelze oddělovat. V US procent hrubého domácího produktu tvoří právě výsledky mající prvopočátek v základním bádá Jenže čeští politici jsou podle Drahoše krátkozrací a nevidí za horizont volebního období. Topolánkovu vládu, která prosadila změnu zákona o vědě i nová hodnotitelská kritéria, byl měřitelné výsledky. Do spotu, jímž se prezentovala před českým předsednictvím EU, ale anga hokejisty Jaromíra Jágra či dirigenta Libora Peška i nejúspěšnějšího vědce posledních let Geniální chemik, který lidstvo obohatil léky proti žloutence typu B nebo AIDS, je přitom b právě se základním výzkumem. Jeho Ústav organické chemie a biochemie AV ČR je díky zájmu a farmaceutických firem finančně za vodou. A patří k nejvyšším plátcům daně z příjmu v Praze i Letiště Ruzyně. Vzpouru akademiků, kteří už několik měsíců varují před možnou likvidací své instituce, ale činitelé odmítají. Šílené hodnocení Sekretář rady Marek Blažka Deníku sdělil, že na českou vědu má jít příští rok 25,3 miliard akademii 5,2 miliardy, což je o půl miliardy méně než loni. „Většina základního výzkumu dnes probíhá na vysokých školách, výzkumné úkoly se mnohdy pře z ústavů AV zdaleka ne vždy znamenají přínos světovému poznání,“ říká Blažka. Vyzdvihuje p hodnotitelskou metodiku, jejímž klíčovým kritériem jsou citace v zahraničních prestižních využitelnost v praxi. „Je absurdní, že za kvalitní filozofickou monografii vědci dostanou stejných 40 bodů jako kamaráda,“ oponuje Drahoš. Blažka ale trvá na tom, že vědci si musejí zvykat na mezinárodní konkurenci: „Nemohou dopa génius Jára Cimrman, který vše vymyslel, jen holt svět se to nedověděl,“ míní. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl soudí, že i výzkumníkům z vysokých škol pravidelné na ně navázané přidělování financí prospěje. „Samozřejmě nelze míchat hrušky s jablky a po bohemisty s přírodovědci,“ dodal Hampl. Totéž si myslí i Drahoš. Právě včera odeslal místo Miroslavě Kopicové podrobné hodnocení výsledků ústavů AV za období 2002–07, které probíhal mezinárodních standardů. Jejich optikou AV uspěla. „Máme excelentní ústavy A, velmi dobré B a dobré C. Podle toho dostávají dotace. Áčkových polovina, ale i ty céčkové v národním měřítku patří k nadprůměrným institucím,“ uzavřel Dr Zruší se akademie? Rektor VŠCHT Josef Koubek nicméně tvrdí, že debata o produktivitě vědeckých institucí na m nepotřebujeme statisíce výzkumníků, slučování a prostupnost pracovišť vysokých škol a akad stejně jako vzájemné prolínání vědců s pedagogy,“ říká. Na dotaz Deníku, jak hodnotí rozho vlády, která zrušila akademii věd a výzkum soustředila pod univerzity, Koubek odpověděl: „ možných cest, ale i Dánové čtyři nejvýznamnější ústavy ponechali ve státních rukou.“ Rekto že inovace a modernizace technologií je důležitá, ale patří do soukromé sféry. „Tam veřejn směřovat nemají a především by neměl klesat celkový objem financí určený pro vědu, což se letech má stát,“ konstatoval nejvyšší představitel Univerzity Karlovy.