Vědecký projekt urychlovače rozkladu částic ****************************************************************************************** * Vědecký projekt urychlovače rozkladu částic ****************************************************************************************** 29.11.2009, 21:45, pořad: 168 hodin Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka -------------------- Konečně, snad už startuje největší vědecký projekt všech dob. Na švýcarsko-francouzských h spouštějí obří urychlovač částic. Tohle zařízení nemá podle Vladimíra Kořena obdoby. A na se už třesou tisíce vědců z celého světa. Urychlovač měl na plné obrátky pracovat už dýl n ale kvůli závadě. Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Takhle optimisticky začal jeden z největších experimentů historie, prý větších než přistán Nabídnout má pohled do světa, jaký byl necelou vteřinu po vzniku vesmíru. Jiří NIEDERLE, předseda Výboru pro spolupráci ČR a CERN -------------------- Se to pokládá za nejtěžší vůbec zařízení, které kdy lidé budovali a konstruovali. Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Jenže 9 dní po startu přišla katastrofa. Abychom jí pochopili, musíme si urychlovač předst přes 100 metrů pod zemí se táhne obrovský kruh. Jeho délka je 27 kilometrů. Tunel pro část magnety, které se musejí chladit takřka na absolutní nulu, míň než 270 stupňů Celsia. Chla celý urychlovač, jeho díly se smrsknout. Jiří NIEDERLE, předseda Výboru pro spolupráci ČR a CERN -------------------- Ten kruh zkrátí o 30 metrů, což je nesmírně náročné. Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Jednotlivé části na sebe navazují jako rukávy. Jeden z nich ale nefungoval jak měl a urych tomto místě přehřívat. Supravodivé magnety se v podzemí posunuly jako vlak. Jiří NIEDERLE, předseda Výboru pro spolupráci ČR a CERN -------------------- Několik metrů, přestože váží 15 tun ten jeden magnet, byly hozeny z těch svých původních p Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Porucha zničila část urychlovače a část vědeckého snu za desítky miliard dolarů. Všechno j opraveno, spouštění radši probíhá potichu, našlapuje se jemně. Steve MYERS, ředitel urychlovačů, Evropská organizace pro jaderný výzkum -------------------- Rozumíme urychlovačům daleko lépe než před rokem. Poučili jsme se a zdokonalili jsme techn bezpečnost. Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Napětí je ale cítit ve vzduchu. O co při experimentu, který se buduje desítky let, vlastně světa. Z čeho je tohle všechno kolem nás. Hledají se nejmenší dílky. Před více než 2 tisíc jméno atomy. Pak lidé dostali nápad atomy rozbít. / Ukázka / Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- A lidem se to časem skutečně podařilo. Museli ale vymyslet něco lepšího než kladivo. No a další, ještě menší částice - elektrony, protony. Obří urychlovač má za cíl rozbíjet právě mají neobyčejně dlouhý život, delší než je současné stáří vesmíru. Během cesty jim urychlo namíří je proti sobě a pak prásk. Rupert LEITNER, Matematicko-fyzikální fakulta UK -------------------- Při té srážce, jak už jsme říkali, můžou vzniknout nové částice. Ty nové částice jsou nest se prakticky okamžitě rozpadnou. Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- O změť po karambolu vlastně jde. Jde o obrovskou vědeckou výzvu. Už jenom namířit proti so protonů je kumšt. Jiří NIEDERLE, předseda Výboru pro spolupráci ČR a CERN -------------------- Je to taková přesnost, jako kdybyste dosáhnul toho, že v Letenském tunelu byste vypustil j jehlu na šití z každé strany jednu proti sobě a realizoval jejich srážku uvnitř toho tunel Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Cestu částic ovlivňuje měsíc, množství vody v Ženevském jezeře nebo průjezd rychlíku TGV. urychlovače se vepsali i čeští vědci z Akademie věd nebo z matematicko-fyzikální fakultyUn Vyvíjeli třeba speciální detektory pro několik experimentů. Michal MARČIŠOVSKÝ, Fyzikální ústav AV ČR -------------------- Teď se můžeme podívat pod mikroskopem, jak to vůbec vypadá. Tak a tady vidíme ty citlivé e vlastního detektoru. Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Hledání nových částic se naplno rozběhne v lednu. Určitě je co objevovat. Lidstvo toho o h ještě neví hodně. Vlastně toho ví dost málo. Jiří RAMEŠ, Fyzikální ústav AV ČR -------------------- Známe asi tak 4%, zbytek je přibližně 26% toho, čemu se říká temná hmota a ten daleko nejv zbytek, zhruba 70% je ta největší záhada, to čemu se říká temná energie. Vladimír KOŘEN, redaktor -------------------- Takže pozor, lov na nové části začíná, i když v obnovené premiéře.