Tržní principy ve vzdělávání? ****************************************************************************************** * Tržní principy ve vzdělávání? ****************************************************************************************** 30.11.2009, autror: Miloš PICK Rozšiřování vzdělávání - spolu s rozšiřováním vědy a výzkumu a uplatňováním znalostí znalo investiční politikou - patří k hlavním předpokladům rozvoje znalostní společnosti. Rozšiřo však vede ke zvyšování výdajů na ně. Zatímco v průměru u 19 zemí OECD, které jsou členy EU 5 procent hrubého domácího produktu, obdobně jako v České republice, dosahují v USA a Skan 7,5 procenta - a spolu s výdaji na vědu a výzkum již tyto výdaje směřují k 11 procentům HD Zvyšování výdajů na vzdělávání je dosahováno dvěma zcela protichůdnými cestami. Ve Skandin prakticky výlučně solidární cestou na vrub veřejných rozpočtů (příspěvek soukromých zdrojů 0,3 % hrubého domácího produktu), v USA a ostatních anglosaských zemích naopak na vrub sou jejichž příspěvek dosahuje v USA 2,3 procenta HDP (v Austrálii 1,6 procenta HDP). V terciá se na celkových zdrojích podílejí v USA již 65 procenty (v Austrálii 53 procenty). Nejde t uplatňování školného, ale v podstatě o celkové převažující potržňování těchto škol v proti veřejným. Školné neposiluje, ale oslabuje výkonnostní motivaci Navzdory opačným tvrzením, školné oslabuje výkonnostní motivaci. Při motivaci výběru uchaz školným oslabováno výlučné uplatňování kriteria výkonnosti. Školné představuje sociální se rovnost přístupu mozků ke znalostem - přístup podle kapacity mozků je doplňován a omezován peněženky. Nejde tedy jen o (a) sociální, ale především o (ne) výkonnostní selekci. Pro mo studentů nemá školné žádné mechanismy navíc k dosavadním vyzkoušeným (prospěchové stipendi školné při opoždění zkoušky). Motivací na dosaženém výdělku absolventů formou půjček, splácených následně v závislosti n výdělku absolventů (v Austrálii, Novém Zélandu, Británii, USA, Nizozemí) není vytvářena mo školy, ani na výběru perspektivně nadějných oborů činnosti, ale jen motivace na souhrnném faktorů, ovlivňujících výdělek absolventů. V roce 2005 předstih jejich výdělků ve srovnání pracovníky činil ve Skandinávii jen 1,2- 1,4násobek, ve většině zemí OECD 1,3- 1,5, v USA, 1,6- 1,8 a nejvyšší byl ve středně vyspělých zemích, v Maďarsku, Česku, Portugalsku a Pols 1,8- 2,2násobku výdělků ostatních pracovníků. Je důsledkem nejen dosaženého stupně vzdělán dalších faktorů včetně oborové a regionální alokace těchto pracovníků a hospodářské politi dalších anglosaských zemích je tržně neoliberální, ve Skandinávii solidárně nivelizační a zemích čelí i rizikům odlivu mozků do bohatších zemí. Představuje přitom obdobu dočasného dodatečného zdanění výdělku absolventů. Tradiční solid demokratické) progresivní zdanění zmírňuje zdanění nízkých příjmů (chudých) na vrub vyššíh vysokých příjmů (bohatých). Teoreticky logickým opakem je neoliberální rovná daň, která so progresi považuje za penalizaci výkonnosti, protože v souladu s teoriemi "čistého" trhu vy považuje jen za zasloužený důsledek vyššího výkonu - byť zejména v éře globalizovaných ner výsměchem skutečnosti. Následné progresivní zdanění vzdělávání představuje popření obou uvedených neslučitelných Odstraňuje solidární progresi a tím i penalizaci celkové výkonnosti, ale nahrazuje ji směr jen vzdělanostní složky výkonnosti. Je to i výsměch mýtům o motivačním působení školného v vzdělávání. Může dokonce vyvolat otázku, zda negeneruje opačnou motivační závislost výdělk těchto zvýšených nákladech studia, která šroubuje tyto výdělky tlakem na únik mozků do boh snazší úhradě těchto nákladů. Solidární motivace může být účinnější Celkové potržnění vzdělávání - spolu s potržněním ostatních veřejných, zejména sociálních služeb - oslabuje v něm motivační sílu sociální soudržnosti. V obou hospodářských a sociál čistě tržním (anglosaském) a znalostně sociálním (skandinávském) dosahují elitní školy pod analýz špičkové kvality, což - ve spojení se silnou vědou a výzkumem - otvírá přístup ke š poznání. Z dílčích poznatků však lze předpokládat, že solidární model má menší odstup kval ostatních, neelitních škol, které jsou hlavní základnou rekvalifikace: je tam méně škol, k "prodávají" snadno nabyté akademické tituly. Ještě významnější je však oklešťování sociální soudržnosti při uplatňování těchto znalostí produktivity. Evropský sociální stát k čistě tržní motivaci ekonomiky přidal i motivační s soudržnosti. To se odráželo i v dlouhodobém předstihu růstu produktivity evropského sociál do poloviny devadesátých let dostihla úrovně produktivity USA, zatímco po válce byla jen p Jeho současná podoba je však ohrožena zejména rostoucími civilizačními náklady především n vzdělávání, na stárnutí a zdraví obyvatel, na životní prostředí. A okleštěním solidarity z produktivity. Sociální stát však může k úhradě nových nákladů vytvářet nové zdroje přechodem ke znalostn převážně solidární cestou, jak to dokazuje ve Skandinávii. Míru převážně veřejných výdajů vzdělávání zde zvýšil na dvojnásobek proti většině vyspělých zemí. Založil konkurenceschop tržní motivaci a sociální soudržnosti, ale i na znalostech Tím si osvojil znalostní faktor zrychlil její kvalitativně založený, i ekologicky udržitelný růst. Do poloviny devadesátých let měla "sociální" EU dvouprocentní roční růst produktivity, "či jen poloviční. Od poloviny devadesátých let se tento poměr převrátil. EU zpomalila přibliž procento. Solidárně znalostní sociální Skandinávie je však nadále blíže dvouprocentnímu rů jdou i ke znalostní ekonomice čistě tržní cestou, zrychlily jen dočasně a opět směřují k j růstu. Obdobně Německo, které místo ke znalostní ekonomice jde spíše cestou vymisťování je A Francie ji následuje. Některé nové členské země mají jen dočasný úspěch za cenu extrémně nízkých mezd, daní a kursů svých měn. Silný sociálně znalostní stát je nejúspěšnější v růstu produktivity a tím i ve vysokém hos i v globální konkurenceschopnosti, vyjádřené vnější ekonomickou rovnováhou. Vysoká souhrnn kolem 50 procent HDP, o čtvrtinu vyšší než v průměru EU, si svými investicemi do znalostí generuje setrvale přebytkové veřejné rozpočty. Naproti tomu ostatní země EU i USA směřují Na základě výroků ministryně školství a podle složení komise, která má připravit reformu v se obávám, že připravovaná reforma má být vypracována - personálně i programově - zejména příkladu potržněného anglosaského školství (byť školné dává do závorky jako kontroverzní t pokud nám má být anglosaské školství příkladem, tak spíše odstrašujícím, na rozdíl od fung skandinávského. Miloš PICK Autor je makro-ekonom, specialista na mezinárodní komparativní studie produktivity