Jak to vidí profesor Richard Hindls

26.11.2009, 08:30, pořad: Jak to vidí

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Příjemný den ve čtvrtek 26. listopadu přeje Daniela Brůhová. Se mnou u mikrofonu sedí profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Pěkný den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Pěkný den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

No, a o čem se budeme bavit? O počítačích a internetu v českých domácnostech. Také se podíváme na to, jak je financována věda, tedy konkrétně na vysokých školách a vrhneme se přímo rovnou na Den vědy. Dozvěděla jsem se, že rektoři vysokých škol zvou na Den vědy, která se prý dělá jen o přestávkách. Jedním, jednou z fakult, která zve, je i ..., jsou i fakulty Vysoké školy ekonomické. Takže, pane profesore, to je přímo vaše parketa.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Teď jsem si vlastně vzpomněl, že jste použila formulace děláme vědu o přestávkách mezi učením. Ta formulace, ta větička zazněla včera na tiskové konferenci, řekl ji, já možná si vzpomenu, kdo z nás 5 to byl, jeden z pražských rektorů významných a týkala se toho, že my jsme včera měli takovou tiskovou konferenci, ve které jsme, to už je tradiční věc, je to už 3 roky po sobě představovali akci, která proběhne zítra a která se jmenuje Den vědy na pražských vysokých školách, která je určena nejširší veřejnosti. Podporuje ji také Český rozhlas jako mediální partner, je určena nejširší veřejnosti a také hodně středoškolákům. Je to vlastně taková nabídka, ukázka toho, co se, samozřejmě je to přitaženo za vlasy, dělá o přestávkách za vědu, ale někdy to tak trošinku bývá. Představí se tam Karlova univerzita, České vysoké učení technická, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká zemědělská univerzita a tedy naše maličkost, Vysoká škola ekonomická. Jsou tam velmi zajímavá témata, zajímaví lidé. Loni tam přišlo, tak těžko se to odhaduje, možná 1500, možná 2 tisíce lidí, oni nám tam vlastně doslova courají sem tam, tak je to taky myšleno. Letos jsem si všiml, že tam bude třeba například pan Hilský s tématem Shakespeare a o divadlu řeči, což si myslím, že samo o sobě ..., bude tam něco o GPS a systému Galileo, jak to funguje, jak počítače rozpoznávají objekty, bude tam o nedostatku vody na planetě a taky o dostatku piva tam je téma, jsem si tak všiml. A já si to všechno nepamatuju. Pak jsem si všiml, že tam také bude nějaké povídání ještě o robotických záležitostech, jak počítače rozpoznávají objekty, jak si je seřazují a tak dále, je toho hodně docela.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Ten Den vědy je namířen především na středoškolské studenty?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Možná se to tak trošku dá říct, protože samozřejmě oni jsou teď v takovém období, kdy se začínají rozhodovat, je listopad, nebo už skoro prosinec, přihlášky se na většině vysokých škol podávají koncem února, nebo na podstatné většině vysokých škol, a já si to sám jako člověk pamatuji, když mně bylo těch 18, tak člověk kroutil hlavou, nevěděl, rodiče, debaty o tom, tak já jsem tohle to prožil a myslím, že co tam tak opticky vidím, my to samozřejmě zase nesledujem nějak úplně detailně, ale tak opticky vidím, tak většinou vidím takové milé tváře s baťůžkem na zádech, kteří tam pobíhají, jsou velmi zvídaví. Dnes večer se to u nás ve škole bude stavět všechno a je to taková docela zajímavá akce a včera k tomu byla tisková konference a tam právě jsem viděl, že to je na nejrůznějších serverech a jsem docela rád, že i noviny tomu věnují patřičnou pozornost. A ta věta "děláme vědu o přestávkách" ta tam zazněla, teď jsem si možná vzpomněl, že ji řekl pan rektor Koubek z VŠCHT, ale pokud to řekl některý z jiných 3 rektorů, tak oni mi to jistě prominou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Od Dne vědy, který proběhne zítra, se pojďme posunout k finančnímu zabezpečení toho vědeckého snažení na vysokých školách. To bych řekla, že se skloňuje v různých pádech, v médiích poslední dobou velmi intenzivně.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Skloňovalo se i včera na té tiskovce. Ona vlastně měla 2 části. Jedna se týkala toho, řekněme, příjemnějšího tématu, kterým jste tady dnes začla. Ta druhá část tiskovky se věnovala právě změnám ve financování vědy. On byl novelizován zákon z roku 2002 číslo 130, který mění systém podpory z veřejných zdrojů do vědeckého a výzkumného počínání. Hovořilo se tam také o problémech, které přináší nová metodika hodnocení výstupů, protože nejde hovořit jenom o vstupech do vědy, je potřeba také hovořit o tom, co za ta, za ty miliardy, a jsou to skutečně miliardy, co se za ně také objeví. Teď je trošku taková napjatější situaci, já si myslím, že to není nic neznámého a že to není potřeba skrývat. Trošku je tam takové napětí mezi radou pro výzkum a vývoj a inovace, je tam napětí trošku mezi Akademií věd a touto radou a univerzitami, je tam trošku problém s oborovým členěním a s diferenciací těch oborů. Nejde přece jenom hodnotit úplně stejně třeba lingvistiku a nemůže být stejně posuzován Ústav pro jazyk český jako Ústav makromolekulární chemie nebo něco podobného, tam si myslím, že ještě je potřeba popracovat. Já teď nechci hovořit o ekonomii, abych si tady nehřál svoji polívčičku, ale je potřeba ty věci více diferencovat, jinak vypadá právní věda, jinak vypadá přírodní věda, prostě je tam, je tam /nesrozumitelné/.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane profesore, ale nějaké zkušenosti ze zahraničí určitě budou. Některé by se jistě daly aplikovat i u nás.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Ty nejvážnější rozdíly oproti zahraniční a bavme se tedy o tom vyspělém světě, jsou především ve vztahu soukromý sektor a veřejné finance, veřejné zdroje. V těch, a teď snad nebudu říkat, řekněme, Spojených státech, ale i v těch, tam je to samozřejmě bašta výzkumu, ale i třeba na západ od nás je jednoznačně víc prostředků, které plynou ze soukromých zdrojů do veřejného sektoru, řekněme, a teď se nebavme, jestli do Akademie věd nebo do vysokých škol, protože ne v každém modelu je Akademie věd postavena tak, jako u nás, čili je těch prostředků, které plynou z toho soukromého, privátního, podnikatelského sektoru do těchto pracovišť více, než plyne z těchto veřejných zdrojů do těch soukromých pracovišť, a s tím je také spojen jeden problém, který ta naše věda dneska trošku má, to nastavení, které se hodně začlo orientovat především na inovace, vede k tomu, že se nám některé peníze a hovoří se o 4, 5, 6 miliardách vlastně z veřejného rozpočtu rozpustí v podstatě v průmyslovém vývoji a že takto trošku flikují tyto miliardy, a to je to nastavení té metodiky, že tak tyto miliardy trošku flikují díry, které jsou v průmyslu, nebo v podnikatelské sféře, a to dobře není. A to, když jste říkala, kam se máme podívat, tak tady si myslím, že ten problém, který teď trošku je možná jakoby personifikován, Akademie věd, vysoké školy, Rada pro výzkum a vývoj a inovace, tam si myslím, že ten problém teďko je, že vlastně by to měly být spíše soukromé firmy nebo podnikatelský sektor, který si hledá témata a podporuje témata na vysokých školách, na Akademii věd a ne obráceně, takže tady trošku, a to saldo je pro nás nepříznivé v porovnání s jinými zeměmi, řekněme, vyspělými zeměmi.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Ozývají se také informace, že ten soukromý sektor na vývoj a výzkum čerpá finance, ale nejsou apriori potom právě v tom vývoji a výzkumu ty finance vidět.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Ano, to se hovoří, že ta metodika je tak nastavena, že vlastně není úplně jasné, zda skutečně, teď je snaha dělat ty výstupy měřitelně, co vybádáte, měla byste to někde opublikovat, někdo by o tom měl vědět, někdo by to měl využívat. Tak teď se skutečně ukazuje, že není úplně jisté, zda ty výsledky výzkumu a ty peníze, které odplynou, skutečně slouží, řekněme, budiž pro rozvoj toho privátního sektoru, zda přece jen to nejsou prostředky, které končí a z toho, kdo ví kde, a z toho se mi zdá, že teď trošku vzniká to napětí, které je samozřejmě mediálně trošku zjednodušováno na jakýsi trojúhelník univerzity, ty špičkové akademie věd, rada pro výzkum, ale já myslím, že ta situace je složitější a už to, že ten problém je, svědčí o tom, že by se mělo vrátit ke kořenům té věci a začít se o tom znovu bavit.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane profesore, jak si na tom stojí vysoké školy? To přece jen nejsou výzkumné ústavy, to bude trošku jiný problém?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Vysoké školy v současné dobře z toho, co už je jakoby měřitelno, z toho, co se vyprodukuje a vybádá jako vlastně výdobytek našich mozků, tak produkují zhruba, já se to teď pokusím zjednodušit, asi 53 až 55 % těch měřitelných výstupů. Akademie věd je samozřejmě menší instituce, než jsou vysoké školy, toho produkuje asi něco pod 40 % a zbytek jsou různé ústavy a instituce, které jsou třeba resortní a tak podobně. Čili ten poměr je ve prospěch univerzit a tam je právě ta věta, a teď snad mi to Josef Koubek, jestli to neřekl on, tak promine, a já tedy myslím, že to řekl on, že bádáme, rektor VŠCHT, že bádáme o přestávkách mezi výukou a samozřejmě, když máte na starosti v této zemi 350 tisíc vysokoškoláků úžasně nadaných a úžasně vlastně perspektivních pro ten jejich další život, tak ono se těm lidem také musíte věnovat a často samozřejmě ten výzkum někdy je až na druhém místě. Navíc ještě nemůžete výzkum oddělit od výuky. Já si neumím představit, že učíte a nevíte, co učíte, protože nebádáte, nesledujete poznatky, to si myslím, že takhle naštěstí nefunguje, že opravdu ti kantoři na těch jednotlivých univerzitáchbádají a snaží se to dostat rychle do těch lavic a do uší posluchačů a obráceně zase, když byste jenom bádala a nedáte nikomu tu myšlenku aspoň k diskusi, já neříkám, že to vždycky je správně, věda je složitá, ale když to nedáte do úst těm lidem a do uší těm lidem, tak je to taky špatně, čili to propojení vědy a výzkumu je ve světě standardní a bohužel jako my učíme hodně, nebo možná i bohudík, že máme hodně práce, to je v pořádku, ale ta vědy někdy, a přesto vysoké školy mají více než polovinu měřitelných výstupů z toho, co kde jde.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Říkal jste, že ve vyspělém světě je propojení vědy a výzkumu standardní, u nás se snažíme najít nějakou cestu, která by standardní byla.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

U nás je také standardní, my jsme lidé, kteří prostě jsme se oddali, řada z nás je na těch vysokých školách několik desítek let a máme velké úspěchy, doktorandi nám odjíždí po celém světě, teď budu hovořit spíše třeba o technicích a přírodních disciplínách, řada našich doktorandů dokáže pak studovat třeba PHD na univerzitách ve Spojených státech a podobně. Ale my jsme jako sektor, jak odvětví jsme trošku podfinancováni a právě ty vyšší výkony ve výuce vedou k tomu, že vlastně ten základní příliv peněz přece není věda, je to příliš vlastně podle odučených hodin, podle počtu studentů a že vlastně to, že vysoké školy jsou trošku podfinancovány, vede k tomu, že ten primární zdroj peněz je přes studenty, přes normativy, a tam samozřejmě musíme tu, ty síly napnout. No, a ta věda potom samozřejmě naposledy cituji Josefa Koubka, je někde mezi přestávkami.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Je o přestávce.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Přesně, nebo o přestávkách.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Vidíte nějakou cestu z této situace ven?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Je to, bude to poměrně složitá věc. To, že se nastavily nějaké parametry, jakkoliv se o nich ještě diskutuje a řada lidí k nim má vážné výhrady a já si myslím, že oprávněně, jakkoliv se to hodnocení, ta metodika, slovo měření je možná silné slovo, ale měřitelnosti určitých výstupů z vědy, jakkoliv se nyní diskutuje, já si myslím, že to je cesta správným směrem a když se podíváte na ty dnešní výstupy poměrně rozsáhlé z té včerejší tiskové konference, zjistíte, že vysokoškolští rektoři pražští a myslím, že nejen pražští, tuto myšlenku samozřejmě podporují, ale není to ještě uděláno tak úplně dobře, aby to skutečně motivovalo, čili ten primární na to, jak z toho ven, je skutečně tuhle metodiku nastavit dobře, bude se i měnit rada, teď by se mělo připravovat nové složení rady, i tam jsou určité výhrady k personálnímu složení, které bylo dosud, už jsem to slyšel i někde tady z rozhlasu v posledních dnech, hodně se o tom mluví, tak to jsou všechno cesty, které mohou vést k zlepšení. Já teď nechci říkat, že máme málo peněz, je doba možná už lehce odeznívající, možná ještě ne, ekonomické krize, tak mně to teď přijde laciné tady říkat o penězích, ale myslím, že i v tom nastavení té metodiky bych ještě viděl leccos, co by se mohlo odehrát.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Richarda Hindlse můžete vidět na našich webových kamerách, pokud si nalistujete stránku www.rozhlas.cz/praha. Posloucháte Jak to vidí.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Všechny pořady Jak to vidí najdete jak ve zvukové, tak v písemné podobě na našich webových stránkách, no, anebo posloucháte reprízu tohoto pořadu, ta začíná dnes večer ve 23 hodin a 5 minut. No, a od Dne vědy, na který jsme zvali, který bude zítra, se pojďme přesunout k počítači a k internetu, protože podle posledních výzkumů prý v českých domácnostech je více jak polovina Čechů, která používá internet a počítač.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Je to tak. Je to velmi zajímavé sledování. Já jsem se vlastně k této úvaze dostal přes materiál, který před, já nevím, asi 5, 6 měsíci zveřejnil, možná méně Český statistický úřad, a který se zabývá takovým srovnáním vlastně využívání internetu za posledních, a počítačů, nejenom internetu, za posledních 5 let. Je to metodika nebo je to zjišťování, které probíhá kupodivu v rámci takzvaného výběrového šetření pracovních sil, vyplývá z nařízení Eurostatu a Eurostat to i, nebo Evropské komise a Eurostat to i jako nejvyšší jako statistický orgán spojené Evropy podporuje. Ta šetření se dělají každoročně na poměrně rozsáhlém vzorku a probíhají vždy jedno čtvrtletí v daném roce, ale ta čtvrtletí se mění. A tam skutečně je v současné době vlastně časová řada od roku 2003. V tom roce 2003 používalo počítač asi jedna čtvrtina domácností, zatímco v současné době je to více než ta jedna polovina, těsně nad jednou polovinou. Samozřejmě, že jsou tam také údaje o krajích, to také není nezajímavé. Asi nikoho nepřekvapí, že v Praze je to nejvíc a prakticky v každém roce a nejméně je to v krajích jako je Olomouc a Ústí, ale to jsou ..., nebo Moravskoslezský, respektive Olomoucký kraj a Ústí, což jsou samozřejmě kraje, které obecně nejsou v nějakém regionálním uspořádání na špičce našeho bohatství, na špičce naší ekonomiky a projevuje se to i v tom vybavení počítačem. Zajímavá je třeba situace u Libereckého kraje, který si za těch 5 let, než, že by si pohoršil, ale on nejméně přibývá, takže on se dostal vlastně z nadprůměrného regionu se dostal do, mezi ty, kteří jsou pod tím průměrem, který je v současné době jedna polovina zhruba nebo 50 %. Zajímavé je to také, co se týká vybavení internetem. Internet v současné době používá nebo je vybaveno méně než polovina domácností, je to asi 42 %, čili ne každá domácnost, která má počítač, má internet, což je logické, zatímco před těmi, řekněme, 5, 6 lety to byla asi jedna sedmina, takže zhruba 15 % nebo 14 %, takže se to také měnilo. A pokud jde o ty regiony, tak zase platí totéž, co jsem říkal před chvílí, Praha dominuje. Já jsem si také našel, jaké připojení používáme, to je také zajímavé. Dominuje bezdrátové připojení a nejvíce v hradeckém kraji, v hradeckém kraji. Na druhém místě je ADSL a tam dominuje Středočeský kraj, potom je kabelové připojení, a to je ale nejčastější připojení v Praze přes kabelovou televizi, a pak je takové to klasické vytáčení dial up, které už se dneska dostalo až na poslední místo, ale nejčastěji je zastoupeno v Karlových Varech, takže, nebo v Karlovarském regionu. To jsou takové zajímavé údaje. Ale ono to potom člověka vede k takovému zamyšlení, jak to všechno bylo. Teď jsme měli 20 let nebo stále ještě připomínáme 20 let od 17. listopadu. V té době vlastně počítač byl naprostou Popelkou. Ti z nás, kteří si to pamatují, tak byla taková ta XT a AT a později 386 a já myslím, a to bohužel jsem v té studii nenašel, nebo jsem neměl tolik času se tím zase zabývat, jak se změnila i ta technická úroveň těch počítačů a už vůbec nebudu hovořit o cenách, protože dnes vlastně už pořídíte notebook za takovou cenu, za kterou dřív nebyl ani velmi špatný počítač z pohledu dnešního, ale takový je vývoj v oblasti médií, v oblasti elektroniky, to je prostě běžné.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

A kdybychom se podívali na tyto informace z pohledu uživatelů, počítač už není jenom pro mladé.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Není už jenom pro mladé. Ono se toto sleduje vlastně od 16 let výše, je pravda, že mladí nás asi válcují. Já patřím k takové té generaci, která to ještě docela zvládla, protože v době, kdy se tady ty XT, AT objevovaly, mně bylo zhruba 40, takže jsem tenkrát ..., a navíc jsem v prostředí, kde prostě bez toho nemůžete existovat. Z druhé strany si myslím, že třebas i moji jako i vrstevníci nebo ta generace ještě starší o jeden generační rozdíl, o jeden generační stupeň, si myslím, že se také docela činí, protože třebas u nás je velmi dobře fungující univerzita třetího věku a musím říct, že já se tam občas o to zajímám a pak jsem třeba na promocích a tak, ale musím říct, že naši senioři teda docela čiperně, my máme velký základ té výuky v počítačích, v učebnách a musím říct, že docela jako ..., takže bych z tohohle toho už jako nevyjímal ani tu starší generaci.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Co občanská sdružení, která vyučují seniory? Na jedné takové výuce jsem byla. Překvapilo mě, jak senioři rádi e-mailují. Mají po celé republice přátele, nemusí dojíždět, předávají si informace nebo v rodině, no, a potom, já jsem zjistila, že oni surfují po internetu, například si hledají, kde rostou právě houby, jaké houby jsou nejlepší, počasí, různé informace spotřebitelské, opravdu tedy zvládali to dokonale.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Já jsem si to taky našel, když už tady otravuji dnešní příjemné ráno těmi čísly, tak z těch, kteří ten internet mají, tak 88 % lidí běžně e-mailuje, takže prakticky téměř každý, 77 % lidí vyhledává nejrůznější informace, služby, možná houbaření, jak jste říkala. Noviny, což jsme se tady bavili spolu, než jsme si sedli k mikrofonu, tak čte více než polovina, tak všechny ty servery.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Internetové noviny.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Internetové noviny, to je prostě běžné. Informace o cestování, o jízdních řádech využívá asi 44 %, také běžné dneska, jak se dostanu odsud, já nevím, do Karlových Varů nebo do Kolína, je zcela běžná věc. Telefonuje přes web asi 37 % lidí, to už je samozřejmě méně. A internet banking, internetové bankovnictví využívá přesně čtvrtina. Tak tam jsem dokonce si myslel, že to bude méně, když jsem se na to díval, to jsou údaje za rok 2008 a už nebudu s těmi čísly tady.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Kdybysme se srovnaly Česká republika a ty okolní státy, jak bychom dopadli v tom srovnání?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Tuhle tu informaci nemám, asi teď budu muset trošku improvizovat, ale já bych řekl, že v té civilizované části světa si myslím, že to bude velmi podobné, a dokonce si troufám říci, že pokud nemám ten údaj, ale pokud bych měl odvozovat od české povahy, kterou já považuji za docela hloubavou a takovou zvídavou, tak si myslím, že bych si i tipl, že ta česká povaha možná k tomu bude mít více chuti k tomu internetu. Samozřejmě my jsme zase z hlediska kupní síly na tom hůře než ty země, tak ty bariéry, ale teď si zase myslím, že už přece jenom, i když pro někoho je i 20 tisíc stále velmi mnoho peněz, ale přece jenom si myslím, že ty bariéry i v tomto padly, nebo částečně padly, protože se nějakým způsobem přece jenom ty počítače zlevní, a pak si myslím, že tam bude fenomén, že ti starší dostávají ty počítače třeba od svých dětí, kteří buď jim je kupují, anebo je nějakým způsobem vyřazují. Já se tady přiznám, že stejně teď zaútočím na svoji vlastní maminku.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

To říká Richard Hindls. Posuňme se k jinému tématu, k méně příjemnému tématu, a to je korupce.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

To je strašný, no.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Vyšly, vyšly žebříčky korupce. Česká republika se zase propadla o pár bodů, myslím, že máme 158. místo ve světě. To není moc příjemné. A teď jsem četla, že dokonce účinná lítost po úplatku zmizí ze zákona, policii to sice vadí, ale po Novém roce, pokud někdo například je přinucen dát úplatek a potom to oznámí policii, tak může ho čekat sazba až 5 let.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Ta korupce je opravdu asi u nás, samozřejmě je to těžko zjistitelné, těžko měřitelné, žebříček se zachytil někde, že jsme snad za Ghanou nebo za kým, jako tohle mě štve hrozně. To si myslím, že je věc, já nevím tu společnost. Ono nejde jenom o to, že to je špatně, ale ono to je také o tom, že to demoralizuje, potom vytváří to takovou protivnou náladu v té společnosti, protože řada lidí si řekne - tak já vlastně nemůžu řadu věcí docílit, protože nechci vůbec přistoupit na takovouhle věc, že se s někým budu domlouvat o penězích, že prostě mně tohle to přijde děsné a jakkoliv asi teď nejsem schopen říct žádný případ, nemám teď nikoho, nemůžu, ale mně prostě přijde, že už je to povědomí a zřejmě není kouře bez ohně nebo Češi také říkají, na každém šprochu pravdy trochu. Jako netvařme se, že to není pravda, že to je jenom nějaká mediální bublina a že zrovna nevím o nikom, kdo úplatek dostal, nebo kdo ho nabídl, ale prostě tohle je něco, co strašně demoralizuje tu společnost už podvědomě, podprahově, že někde víte, že se to takhle děje, a na tom něco bude. To si přece nemohli vymyslet to 158. nebo kolikáté místo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, a ten zákon tedy by měl být ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

A ten zákon, jestli já jsem to také zaslechl jenom ráno, když jsem šel sem, nebo když se oblékal, tak jestli to ještě je takhle, že vlastně se sám dostane člověk do konfliktu, když se sám přizná k tomu, že byl terčem nějakého korupčního útoku, tak já nevím, to se asi budu muset podívat nějak na ten zákon, ale jako štve mě to hodně, tohle není dobře, tohle není dobře.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Doufejme, že ten nový trestní zákon, který je připravován, ještě projde nějakými úpravami.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

No, když se podíváte kolem sebe, tak ono to vypadá takové ty aférky ve fotbale a já nevím co všechno, ono to všechno vždycky nějak vyšumí, ono se to nějakým způsobem potom řekne, že není dost důkazů, pětkrát se to vrátí k soudu nižší instance. Tohle si myslím, že tu společnost strašně ničí morálně, kromě toho, jako celkem, kromě toho, že tam je nějaká dvojice lidí, jeden, kdo uplácí a druhý, kdo si ten úplatek vezme a pak tu protislužbu nabídne, nebo nenabídne, ale prostě já si myslím, že daleko horší je to povědomí v té veřejnosti, které i mezi těmi, kteří neuplácí, nebo nedostávají úplatky nebo nesnaží se dávat ten úplatek, to povědomí je mnohem horší, že prostě žijeme v tomto prostředí a že tady chybí asi tvrdý trest a exemplární trest na situace, kde prostě se taková věc objeví a tohle je prostě špatně.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

O uplácení, o korupci přemýšlí Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za to, že jste si udělal čas pro Český rozhlas 2 Praha. Přeji hezký den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

Já také přeji hezký den. Jdu se podívat na koleje naše teďko, za půl hodiny už budu na jedné z našich kolejí, mě to také zajímá, jak lidé žijí, tak se chci podívat, protože se tomu dost věnujeme, abysme na těch kolejích udělali něco pro mladé študáky, kterými jsme tady dnes začínali.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka

--------------------

Ať ten zítřejší Den vědy se podaří. V zítřejším Jak to vidí uslyšíte socioložku Jiřinu Šiklovou. Dobrý poslech přeje Daniela Brůhová.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

--------------------

A já přeji hezký den. Na shledanou.