Česká věda: operace nutná ****************************************************************************************** * Česká věda: operace nutná ****************************************************************************************** 26.11.2009, rubrika: Analýzy & trendy, strana: 3á, autor: Radan Dolejš, Hana Filipová Financování výzkumu Problém tuzemské vědy je, že nedokáže přetavit výzkum v byznys. Řešením je zaměření na něk strategických oborů. Zázračná náplast, která uzdravuje i dlouho se nehojící rány a velmi rychle zastavuje krvác z několika nápadů českých vědců, který se prosadil a který dnes zkoušejí i lékaři na zahra tuzemští zubaři. I když zatím jen na testování. Náplast s aktivním uhlíkem se už dokonce daří dostat z laboratoří do lékáren a nemocnic. P poměrně nedávno se investoři, kteří by s tím pomohli, hledali i prostřednictvím televizníc Exkluzivní distributoři Karel Chromý a Kateřina Mukařovská nakonec našli soukromou investo která za patnáctiprocentní podíl ve firmě na distribuci poskytla tři sta tisíc korun. »Společnost už je zaregistrovaná u VZP, ale ukazuje se, že prodávat zdravotnický prostřede než cokoli ostatního,« popisuje těžkou cestu výrobku na svět Bérová. náplast pro nato Přes době probíhá v Afghánistánu studie, při níž náplast testují čeští vojáci. »Chceme ještě udělat klinickou studii na hojení chirurgických ran, „testovali“ jsme to na zubařích, kteří říkají, že když se to dá například na čerstvě vytrhnutou stoličku, díra se zatáhne,« přibližuje vlastnosti náplasti Bérová. O novinku, jež díky aktivnímu uhlíku zastavuje také hnilobné procesy v ráně, mají velký zá zemích zmítaných válečnými konflikty. Dalším logickým krokem by mohla být zamýšlená spolupráce se Severoatlantickou aliancí (NAT je prodat náplast do NATO,« uzavírá investorka Dana Bérová. Podobný příběh jako náplast má společnosti Wake na bércové vředy, která se běžně prodává ve Spojených státech (viz Ekonom anebo výzkum profesora Antonína Holého s léky na HIV/AIDS. Jenže další případy úspěšného převodu výsledků tuzemského výzkumu do praxe aby člověk hled Přetavit skvělý objev v kupu peněz se zatím povedlo jen několika málo vyvoleným. A to přes a vývoj jdou v Česku ročně miliardy korun. V roce 2008 to bylo ze státního rozpočtu téměř korun. »Z veřejných prostředků jdou obrovské investice nejen do výzkumu, ale také do přenosu výsl prostřednictvím akademických center transferu technologií. Přesto však větší množství skut aplikací českých výsledků vědy a výzkumu neexistuje,« tvrdí podnikatel a soukromý investor Zahradníček, který už vložil stovky milionů korun do dvaceti vědeckých projektů především medicíny, bio- a nanotechnologií. Jak ale říká Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků: »Manažeři trpělivostí a chápat, že bez systematického výzkumu nemohou být výsledky. Vědci zase musej každý projekt má svůj konec a musí přinést ovoce v podobě tržeb nebo zisků.« Méně, nebo ví Český výzkum je rozkročen na dvou nohách - Akademii věd ČR a vysokých školách. »Akademie a dělají v základním výzkumu prakticky totéž, takže ať to berete podle čehokoliv, rozdíly js a výsledky hodně podobné,« říká Marek Blažka, sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace a odboru výzkumu, vývoje a inovací Úřadu vlády ČR. Jak vyplývá z materiálů rady vlády pro vědu a výzkum, univerzity jsou v základním výzkumu nějž nepadají reálné patenty) o něco úspěšnější. A za méně peněz. O tom, že dva dělají pra nechce akademie ani slyšet. Že by mohlo existovat něco jako zdvojení výzkumné práce, odmít »Když sloučíme univerzity a akademii, bude výsledný subjekt schopný získávat stejný objem dosud?« ptá se Jiří Rákosník, bývalý mnohaletý předseda Ekonomické rady AV, která má na st Už jen pojmenování »zdvojený výzkum« ho uráží. »V životě jsem nenapsal článek, který by na jiný člověk na světě,« rozohňuje se Rákosník. A pokládá další otázky: »Proč tedy máme toli Nebylo by lepší vyrábět všechna auta v jedné? Co to má za smysl?« Argument, že automobilky rozdíl od Akademie věd vydělají, odmítá slyšet. Marek Blažka a ostatně celá rada vlády pro vědu a výzkum - tedy orgán, který více či méně kolik peněz na výzkum půjde - leží akademikům a vědcům v žaludku. Zatímco vědci prohlašují, že dostávají ze státní pokladny stále méně peněz, rada ústy Blaž příštích letech bude rozpočet akademie minimálně o miliardu bohatší. Část prostředků nepůj AV, ale jednotlivé ústavy se o ně budou ucházet,« vysvětluje. Každá strana však tok peněz do vědy popisuje trochu jinak. Hlavní rozdíl ve vnímání prostř do vědy z rozpočtu plynou, je v tom, že zatímco rada vlády započítává do příjmů akademie t evropských fondů a peníze určené přímo na konkrétní výzkumné projekty, samotná Akademie vě má stále méně takzvaných institucionálních prostředků. Tedy peněz, ze kterých hradí provoz svůj a svých ústavů, nikoliv samotný výzkum. Spor o peníze, který běží již od léta, došel tak daleko, že se kvůli němu například astrof vzdal půlmilionové odměny a odmítl cenu za mimořádné vědecké výsledky a popularizaci vědy. »Ta cena nese jméno Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která od července soustavně po dobré jméno Akademie věd ČR, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout,« důvody Grygar. Vadí mu změny ve způsobu financování vědy, které podle něj mohou »ohrozit samotnou existen což nedokážu pochopit, protože se domnívám, že akademie patří dlouhodobě k nejproduktivněj českého vědeckého výzkumu«. Pravda je v podstatě na obou stranách. Přecitlivělá akademie Rada vlády se pomocí nových p na základě kterých by se měl postupně snižovat rozpočet akademie a věda by měla být financ uplatnitelnosti v praxi a tržních principů, snaží vyburcovat akademiky k vyšší produktivit Na druhé straně ale akademici chtějí zajistit fungování svých čtyřiapadesáti výzkumných ús na samotný výzkum nemluví. »Nám vadí, že máme méně institucionálních peněz. Tedy těch, které jsou na zaplacení budovy vrátného, elektřiny,« potvrdil Jiří Rákosník. Od roku 2000 do 2008 se přitom do Akademie věd na provoz nasypalo přes třicet miliard koru účelové prostředky, peníze určené na konkrétní výzkumné projekty, nespolykají podle inform čtvrtinu. »Převážná většina financovaných projektů byla zaměřena na základní výzkum, jehož primárním publikace v prestižních vědeckých časopisech, nikoliv produkce patentů a co nejvyšší finan Jiří Beneš z Akademické rady AV. Do rozpočtu AV ale přitékají i další peníze, jen loni jí vlastní výzkumy přinesly dvě mili »Akademie není výdělečná instituce. Má dělat vědu a výzkum, ne vydělávat peníze,« tvrdí př současný šéf Ekonomické rady AV. Pavel Bartoš, který je v Hospodářské komoře ČR zodpovědný za vědu a výzkum, ovšem tvrdí, ž myšlenka, že čím více peněz, tím lepší výsledek. »Racionální je ptát se, s jakou efektivitou jsou prostředky vynakládány, co za ně společno platí, dostává, jaká je přidaná hodnota. Akademie věd je příliš citlivá na otázky efektivi užitečnosti jeho výsledků a jak jsou peníze vynakládány,« myslí si Bartoš. A hned dodává, že problémem tuzemského výzkumu není nedostatek peněz, ale jejich efektivní »Nelíbí se mi především skutečnost, že peníze nejsou vynakládány na konkrétní úkoly,« kons A právě v tom vidí mnozí největší problém české vědy. »Nezpochybňujeme důležitost základní který se prakticky provádí v ústavech AV. Ve srovnání s vyspělými zeměmi je ale poměr fina veřejných prostředků na základní a aplikovaný výzkum nepříznivý pro aplikovaný výzkum,« up Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Zejména v době recese, kdy je potřeba každé koruny, rozhodně mohl udělat audit potřebnosti základního výzkumu. »Akademii věd by slušelo více pokory a pochopení, že státní kasa je prázdná, a očekával by jak kasu začít plnit než jak stát dále zadlužovat,« přidává se Pavel Bartoš. Za posledních dvacet let se přitom v Akademii věd financovalo 3665 výzkumných projektů. Řa navíc podle informací AV uskutečnila mimo akademii. Řešiteli byli i lidé z univerzit, podn či neziskových organizací. »Mně to nepřipadá moc, když to porovnám s Evropou,« připouští Z toho času profesor Přírodovědecké fakulty UK. Hned však dodává, že věda tu není jen proto, pět let »něco vypadlo«. Řešení podle finského vzoru Konkrétní ekonomické výsledky Akademie věd nezná. »Úspěšné pro mediálně vděčné, ale ne všechno stojí za zaznamenání. Nemůžeme mít lidi, kteří budou dělat statistiky. Hlavně to nic neřekne, je to zbytečné,« tvrdí překvapivě Jiří Rákosník s tím, ústavů se prostě nemohou redukovat pouze na získané patenty. Jak ale vyplývá z Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, na které se mimo jiné podí Rákosník a Marek Blažka, například v roce 2007 bylo v Česku uplatněno 174 patentů. Hodně, Podívejme se pro srovnání do Evropského patentového úřadu. U něj bylo z Česka v roce 2008 šestnáct patentů na milion obyvatel, zatímco z Finska 305, a třeba z Maďarska devatenáct. Investor Michal Zahradníček odhaduje, že například v biotechnologiích a medicíně vede v ČR výsledků vědy a výzkumu ke skutečné tržní aplikaci. A to se nepočítají klinické zkoušky, které výsledné číslo ještě snižují. V medicínských ob přímo svou podstatou vybízejí k praktické aplikaci a konkrétní léčbě, by přitom za uspokoj zhruba 25procentní úspěšnost. »V USA je i v oblasti naprosto teoretické fyziky běžně požadováno patnáct procent výstupů využitelných pro zavedení do praxe. Výsledky jsou vyhodnocovány nejméně jednou ročně,« pou efektivitu tuzemské vědy Zahradníček. A není zdaleka sám. Řešení se přitom nabízí. Podle některých odborníků, které oslovil týdeník Ekonom, by Česku spíše než všeobjímající akademii i vysokých školách, slušela specializace. Něco podobného, jako funguje ve Finsku »Tam řeší priority vědy a výzkumu podle aktuální potřeby ekonomiky a průmyslu a svých siln což je v případě Izraele obrana, zdraví a problematika životního prostředí, především pitn příklady Michal Zahradníček. Politici souhlasí, kdo rozhodne? Také Zdeněk Opatrný, který prošel Akademií věd i funkcemi naKarlově univerzitě, se domnívá, že Česku by určitá specializace neškodila. »Říkám tomu f také nejsou schopni dělat všechno, ale některé věci mají špičkové. Připouštím, že bych tom protože kvalitně bádat ve všech oborech při našem rozměru - to je otázka kritické kapacity profesor Opatrný. Jak dodává Marek Blažka: »V malém Česku se v základním výzkumu řeší naprosto vše. Míjí se Možná i proto jsou čeští vědci spíše autory nejrůznějších zlepšováků než převratných vynál Jiří Rákosník z Akademie věd připouští, že podobná cesta není úplně nereálná. Říká však, ž společenský konsenzus o tom, kdo má jaký výzkum dělat a na jaké obory se má Česko zaměřit. Nadšená z výběru několika prioritních odvětví by ale akademie rozhodně nebyla. Stát by ji mohl donutit tím, že by rozpočet ještě zkrátil. »My bychom se tomu museli podřídit. Jsme organizační složka státu. Ale půjdeme proti tomu na to máme právo. Máme demokracii, když vláda udělá špatné rozhodnutí, musí být připravena tomu bude protestovat,« varuje Rákosník. Politici ale o krácení prostředků na vědu nemluví naopak vytyčili jako slib svých předvolebních kampaní posílení financí do výzkumu. Na tom, preferovat několik strategických oborů, se všichni politici oslovení týdeníkem Ekonom shod »Jsme malá země, takže když chceme mít kvalitní vědu, jsou priority nutné,« říká šéf zelen I zde je ovšem problém v tom, že nikdo neví, které obory a jakým způsobem vybrat. Možnou i například Walter Bartoš z ODS vedle Finska také ve Velké Británii. »Tam mají model boardu, politici, akademici i zástupci univerzit, a rozhodují o alokaci peněz,« říká. Šéf lidovců Cyril Svoboda si myslí, že iniciativa by měla být na straně vědců, a neměla by shora. Ani politici ale nechtějí zbylé - tedy možná nestrategické - obory zlikvidovat. »Musel by ostatních oborů a určit, jak je financovat. Právě kvůli tomu to nejde udělat z roku na rok Vědci by přesto, jak bylo řečeno, na podobné řešení nepřistoupili jen tak snadno. »Chceme Jestliže vznikne společenský konsenzus, že v tomto státě se nemá dělat nějaký obor, tak to proces. Ale ten tady chybí. Sama akademie o tom rozhodnout nemůže,« tvrdí Rákosník. Je tu však ještě jeden problém, jak podotýká šéf rady vlády pro vědu Blažka. Byť existuje konsenzus, i případy ze zahraničí ukazují, že v době, kdy je politická scéna rozhádaná, sh čemkoliv. »Diskuse o tom, jak dál, vůbec neprobíhá. Čím později se o tom ale bude mluvit, tím hůř a prioritní obory stanoví,« upozorňuje Blažka. Jak Ekonomu potvrdili oslovení politici, rádi by s vědci a akademiky diskutovali. Jenže: » nejdříve po volbách. Teď když někdo něco naslibuje, stejně to nejspíše nesplní,« říká Walt *** Jaké výsledky měla Akademie věd v letech 2003-2007 Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR v roce 2008 Některé projekty financova Ústav biologie obratlovců AV ČR Kompetice spermií u hořavky duhové Dotace 134 000 Kč Potravní chování a používání léčivých rostlin u populace šimpanzů v Rubondo National Park, Dotace 225 000 Kč Etnologický ústav AV ČR Lidová hudba v historických zvukových záznamech 1929 - 1934 Dotace 170 000 Kč Filozofický ústav AV Příroda a přirozenost, pojem »nature« v Montesquieuově díle O duchu zákonů Dotace 270 000 Kč Metoda a subjektivita: teorie subjektivity a problém metody v Hegelově Vědě o logice Dotace 278 000 Kč Zdroj: Pohled na ekonomický vývoj AV ČR v letech 2001-2008 Akademii věd by slušelo více po že státní pokladna je prázdná, a očekával bych návrhy, jak ji začít plnit. Pavel Bartoš, H Vývoj celkové podpory vědy a výzkumu z veřejných prostředků v ČR Výše podpory (% HDP) Výše podpory (v mil. Kč) Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR v roce 2008, státní rozpočty ČR Jak Evropa investuje do vědy a výzkumu (procento HDP, jedná se o celkové veřejné, soukromé i zahraniční zdroje) Zdroj: Připravovaná Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR v roce 2009 - OECD, Euros Kdo dělá v Česku výzkum (výzkumní pracovníci podle oborů, rok 2006) Vývoj počtu výzkumných pracovníků Kdo a jak využívá Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR 30 miliard korun Více než tolik dostal na provoz v letech 2000 až 2008. Například v biotechnologiích a medicíně vede v Česku pouze jedno procento výsledků vědy a skutečné tržní aplikaci.