Peněz bude méně, univerzity však přežijí

18. listopadu 2009

Rozpočtové škrty se dotknou i vysokého školství. Méně peněz od státu dostanou příští rok všechny veřejné univerzity. Meziroční pokles bude činit více než jednu miliardu korun. V běžném chodu škol by se omezení však nemělo nijak výrazně promítnout.

Na terciární vzdělávání dostane Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR letos přibližně 20,8 miliardy korun. Oproti minulému roku výdaje poklesnou o pět procent, tedy o více než miliardu korun. Vyplývá to z návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010, který vypracovala vláda Jana Fischera.

Na jednoho studenta dostanou školy necelých sedmdesát tisíc korun, což je o 6,7 procenta méně než letos. Uvedená čísla budou platit za předpokladu, že se nárůst počtu přijímaných zájemců v následujícím akademickém roce sníží na 2,6 procenta. Ke zvyšování počtů prváků v minulých letech přistoupily všechny veřejné vysoké školy. Vedl je k tomu jednoduchý důvod. Čím více přijatých lidí, tím vyšší přípěvek od ministerstva. Bez ohledu na ekonomickou krizi má ale v budoucnu státních peněz plynout do resortu méně. „Snažíme se trend, který byl v minulých letech v rámci Evropy zcela výjimečný, brzdit,“ tvrdí Tomáš Bouška, tiskový mluvčí ministerstva.

Školy proto oživují diskuse o možnosti zavedení poplatků za studium. Nový děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík navrhuje například zpoplatnění opravných termínů na zkoušku nebo opakovaného studování určitého předmětu. „Každá škola bude řešit situaci podle svých možností,“ potvrzuje Bouška. „Předpokládáme, že nevyčerpáme celý objem rozpočtových prostředků na vzdělávací činnost v roce 2009 a umožníme jejich využití v roce 2010. To spolehlivě vytvoří rozpočtový polštář pro všechny činnosti VŠE,“ uvádí pro Studentský list rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Dodává, že škola zatím nemusela v důsledku hospodářské krize sáhnout k žádným restriktivním opatřením.

Erasmus v ohrožení

Na Karlově univerzitě dochází k rušení výběrových kol pro zájemce, kteří chtějí vyjet do zahraničí v rámci programu Erasmus. „Podzimní výběr se z důvodu krácení finančních prostředků nekoná“, „Výběrové řízení na dosud neobsazená místa na letní semestr nebude provedeno,“ informují některé fakulty na svých webech. Naopak Masarykova univerzita v Brně považuje podporu zahraničních studijních pobytů za svoji prioritu. „K mírnému krácení dojde, ale ne více než o deset procent. Je pro nás velmi důležité, aby studenti mohli cestovat,“ komentuje tisková mluvčí MU Tereza Fojtová. Univerzita podle ní žádné výjimečné dopady nepocítí. „Situace ve vysokém školství je obecně složitá, nesouvisí to pouze s krizí. Především ubývá peněz na studenta,“ říká Fojtová. Škola se podle ní bude nadále zaměřovat především na možnost čerpat peníze z Evropských fondů.

Ušetřit se dá všelijak, doplňuje Bouška. Některé univerzity využijí k zaplacení své činnosti prostředky z fondu reprodukce investičního majetku nebo fondu provozních prostředků. Tyto peníze běžně slouží k dofinancování projektů hrazených z evropských programů. „Pětiprocentní snížení rozpočtu by nemělo vést ke katastrofickým koncům. Například v osobním životě se musíme často smířit s podstatně vyššími výkyvy ve finančních možnostech, a přesto přežijeme bez újmy,“ dodává Bouška pro Studentský list.