Hospodářské noviny vybraly 20 kroků, jak změnit Česko k lepšímu ****************************************************************************************** * Hospodářské noviny vybraly 20 kroků, jak změnit Česko k lepšímu ****************************************************************************************** 18.11.2009, rubrika: Téma, strana: 2 1. vyměnit politiky Osmaosmdesát procent lidí je nespokojeno s českou politikou a z toho p nálada ve společnosti. Jen za to, co předvedli letos, by si většina českých politiků zaslo zákaz činnosti. Jak ale změnit českou politiku, prolezlou korupcí, soustředěnou jen na seb žádnou vizi? Nevolit ty, kteří nás do tohoto stavu přivedli – třeba i celé strany. Vyjádři nespokojenost hlasitěji – třeba i demonstracemi. A dostat do politiky skutečnou elitu spol za cenu, že politici budou podstatně lépe placeni než dnes. Je to naivní? Ne, nutné. 2. vykořenit korupci Česko je až 52. v mezinárodním žebříčku vnímání korupce, je to mor če politiky, bere lidem motivaci. Jedním z kroků, jak s ní bojovat, je maximální otevřenost – zakázky by měly být zveřejněny na internetu. Příklad ze Semil: díky otevřenosti místní roz veřejných zakázkách až 25 procent. Politici musí být povinni zveřejňovat majetková přiznán ta jsou veřejně přístupná. 3. dát vládě silnější mandát Od roku 1996 provází každou vládu nestabilita a žádná vláda n prosadit jasný program. Česko musí změnit volební zákon tak, aby produkoval silnější větši Většinové prvky by měly být výrazně posíleny, funkčnějšímu parlamentu by pomohl lichý poče bonus pro vítěze. Politikům by to zároveň umožnilo pracovat na déledobějších vizích a stra 4. Zlepšit vzdělání Modla uplynulých let, mít co nejvíce vysokoškoláků, musí být vystřídán co nejvyšší kvalitu vzdělání. K tomu pomůže zavedení školného, které zvýší motivaci i možn nejlepší profesory. Ve světovém žebříčku univerzit figuruje nejlepší česká škola – Karlova až na 229. místě, ČVUT na 394. Přitom Holandsko má v první stovce dvě univerzity, Švédsko zastupuje na 51. místě univerzita Kodaň. Lépe než my jsou na tom z menších států Finsko, N Belgie i Rakousko. 5. Poslat víc studentů do ciziny Česku nejvíc prospěje, když mladá generace získá větší mo pracovat v zahraničí. Ve srovnání například s Polskem máme velký handicap v počtu lidí, kt pracují venku – u nás jen tři procenta vysokoškoláků studují v zahraničí. Stát by měl fina úplného či částečného studia v zahraničí a podpořit výuku jazyků. 6. Vyjasnit si dlouhodobou vizi Kupte si přímotopy, bude levná elektřina, radil stál lidem Když zdražila, vrhly se obce za podpory státu na budování plynových přípojek. Teď zase vel míří na tepelná čerpadla či peletkové kotle. Tak je to v Česku skoro se vším. Budou jadern a kde? Padnou uhelné limity? Kde budou dálnice a kde stačí rychlostní silnice? Kolik je tř Kolik vysokých škol? Jak bude organizován vědecký výzkum? Jak bude fungovat zdravotnictví? Politické strany žijí ve čtyřletkovém cyklu. Chybí vize rozvoje republiky. Úkol pro nepoli podobný ekonomickému NERVu. 7. Definovat národní zájmy Česko musí mít jasnou představu, jak se bude bránit evidentním ekonomické ovládnutí klíčových energetických odvětví. Česko si také musí vybudovat konstru v rámci Evropské unie. Jasná orientace na vazbu se Spojenými státy by měla být dalším pilí politiky. 8. Omezit vliv státu Byrokracie v podnikání, v přiznávání daní, v jakékoliv aktivitě v Čes příliš velká. I proto jsou lidé pasivní. Stát by měl ještě snížit přímé daně, zjednodušit zrušit daňové výjimky, zjednodušit pravidla pro podnikání a omezit formální povinnosti, kt své občany. Daňová kvóta na úrovni 36 procent je v EU pod průměrem, ve srovnání se světem 9. Zastavit zadlužování Zatím máme sice šestý nejmenší celkový dluh v EU, zadlužení ale ro rychlostí a trend je jeden z nejhorších v Evropě. Již ohrožuje chod státu i obcí. Schodekr na úrovni 6,6 % HDP. Reformou musí projít především sociální a mandatorní výdaje, které (v pohlcují přes polovinu rozpočtu. Bez reforem nemáme šanci přijmout euro, kvůli zadlužení a maastrichtských kritérií nevystřídá korunu dřív než v roce 2015. 10. Změnit důchodový systém Výplaty důchodů jsou největším problémem státních financí – už ně musel stát vypůjčit 33 miliard korun. Situace se bude zhoršovat, je nutné systém změnit že ten dnešní je nespravedlivý, rovnostářský a nedokáže zajistit slušnou životní úroveň a seniorů ve společnosti. Na důchody bude nutné spořit víc ze svého a děti mohou například č posílat přímo rodičům. 11. Lépe využít peníze z Evropské unie Španělsko a Portugalsko jsou příkladem civilizačníh penězům z EU, které vlády nasypaly do silnic, rychlé železnice nebo letišť. Jasné dlouhodo výstavby, které Česko postrádá, umožnily čerpat maximum možných příspěvků z Bruselu. O něc nyní snaží Polsko, které spolu se silnicemi staví třeba i sítě optických kabelů. Vytvoří s která umožní rozvoj dalších odvětví, byznysu, vědy i vylepší životní standard. 12. Zlepšit podmínky pro vědce Čeští vědci sice patří v mnoha oborech ke světové špičce, a se svými zahraničními kolegy mají k dispozici zoufale málo peněz. Politici ani po dvaceti systém, kdy všichni vědci dostávají stejně prostředků. Průměrní i výjimeční. Byznys nemá m jak spolufinancovat konkrétní výzkum. Příkladem může být Finsko, které před lety pustilo d investory, tamní politici finance nasměrovali do užšího výběru vědeckých oborů a výsledkem dnes táhne celou finskou ekonomiku. 13. Úřady přesunout na web Jsou země jako třeba Estonsko, kde se dá přes internet i volit. podobné snahy zatím končily spíše nezdarem. Když začátkem listopadu spustily úřady projekt schránek, zkolabovaly počítače na soudech. Kvalitní systém elektronické komunikace mezi st občany výrazně šetří čas podnikatelů a peníze státu, který nepotřebuje tolik úředníků. Po vlády Mirka Topolánka to dnes ale vypadá, že státní e-projekty půjdou znovu k ledu. Kvůli odložili například zavedení elektronických občanek. 14. Prezidenta volit přímo Přímá volba prezidenta, ale i starostů nebo hejtmanů, by přines mandát a zamezila zákulisním machinacím politických stran. Milan Jančík, kterého odsunuly hlasy na hranici volitelnosti, by nikdy nebyl starostou Prahy 5. Přímo volení prezidenti – a na Slovensku – mají silnější mandát, i když ústavní pravomoci jsou srovnatelné stěmi, kt český. Zejména v Polsku prezident po roce 1989 tradičně funguje jako protiváha vládě a čas alternativní politická řešení problémů. 15. Dostat lobbing pod kontrolu Podnikatelsko-lobbistické skupiny měly v minulém roce přís informacím o veřejných soutěžích a státních dotacích a využívaly nestandardních praktik od hraně zákona, klientelismu až po klasickou korupci. To říká zpráva tajné zpravodajské služ 2008. V Česku se zájmovým skupinám mimořádně daří přes politiky prosazovat své zájmy. A po prochází. V Česku totiž tragicky chybí jinde naprosto běžná pravidla pro lobbing. Poslanci naposledy v říjnu, odmítli zákon, který by je nutil přiznávat, s jakými lobbisty a o čem j 16. Ukončit policejní čistky Každoročně varuje BIS před bujením korupce, narůstající hospo kriminalitou, neprůhlednými státními zakázkami či prorůstáním organizovaného zločinu do st Příslušné policejní útvary jsou ale dlouhodobě decimovány, například finanční policii slav Stanislav Gross a po dvou a půl letech ji zrušil Ivan Langer. Přitom zapracování detektiva na ekonomické delikty trvá nejméně pět let. Úspěšnost policie je tak stále nižší, u hospod letos spadla na 43 %. 17. Usnadnit policii boj s korupcí Policie v boji s korupcí i hospodářskou kriminalitou je prohrává. I proto, že se politici dosud nerozhoupali k tomu, dát jí do rukou účinnější nás konkrétní návrhy přinesl NERV – whistleblowing (ochrana oznamovatelů korupčních praktik) a institutu agenta provokatéra pro případy podezření z korupce. Pomoci by mělo zrušení tzv. doručitele, zavedení trestní odpovědnosti právnických osob a tzv. černá listina firem, kte při veřejných zakázkách podváděly. 18. Odpolitizovat státní správu Politické strany mají neúměrný a často i zhoubný vliv na t nejvyšších místech úřednické hierarchie. V praxi po volbách přichází personální „noc dlouh na úrovni státu, krajů i měst. Česko je jedinou zemí EU, ve které neplatí služební zákon, práva a povinnosti úředníků. Skončit by mělo i trafikaření v polostátních podnicích, jehož neprůhledné tendry, předražené dálnice nebo ČSA na pokraji krachu. 19. Odpolitizovat televizi České veřejnoprávní vysílání stále více a více svírá stranická Například na Českou televizi „dohlíží“ exposlankyně KSČM, exporadce Jiřího Paroubka či exm ovládané ODS. O šéfovi veřejnoprávního média pak nerozhoduje předložená vize či ekonomično nýbrž schopnost zalíbit se v partajních ústřednách. Již několikrát neprošel návrh, aby rad senátory, případně jejich část jmenoval prezident. Řešením do budoucna by byl přímý vliv n odborů či velkých občanských sdružení. 20. Postavit Kaplického knihovnu Chobotnice od architekta Jana Kaplického je nejlepším sym uzavřenosti a malosti posledních let. Projekt vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž, po zásahu politiků, kterým se „nelíbí“. Hlavní roli v tom hraje politická ješitnost a fakt projekt odvažuje někdo vybrat bez účasti místní podnikatelsko-politické mafie.