Zemi otočila má lež o mrtvém Šmídovi ****************************************************************************************** * Zemi otočila má lež o mrtvém Šmídovi ****************************************************************************************** 18.11.2009, rubrika: Titulní strana, strana: 1, autor: VÁCLAV DRCHAL Po letech mlčení promluvila žena v pozadí zásadní fámy listopadu ’89 * Smrt mladíka jsem s říká Dražská PRAHA I po dvaceti letech obestírá 17. listopad 1989 jedna z největších záhad českých ději Kdo a proč vypustil nebo nechal vypustit fámu o smrti studenta Martina Šmída během zásahu Fámu, která nastartovala sametovou revoluci a vedla k pádu skoro dvaačtyřicet let trvající režimu. Byla to StB, disidenti, všichni dohromady, nebo si snad vše vymyslela tehdy dvaadv Drahomíra Dražská? Právě Dražská nyní v rozhovoru pro Českou televizi tvrdí, že si vše vym Dávné lži podle svých slov na jednu stranu lituje, protože jí „to na dvacet let zkomplikov Dražská ovšem zároveň připouští, že „se tady díky tomu něco změnilo“. Běh dějin totiž podl její lež. „Nevím, jestli to je zrovna správně,“ ptá se dnes dvaačtyřicetiletá žena. Proč si vymyslela mrtvého studenta, Dražská přímo v rozhovoru neřeší. Jeho spoluautorce Al naznačila, že ji rozvzteklil brutální zásah na Národní třídě, během kterého byla sama zran ošetřena v nemocnici. Náhodného setkání s disidentkou Miroslavou Litomiskou využila ke stv jo, tahle holčina, ta to roznese po všech svejch známejch a kamarádkách,“ říká Dražská. Na jméno Martin Šmíd prý přišla čirou náhodou. „Nejdřív jméno Martin... Šmíd až potom. Pro proto, že to bylo první, co mě napadlo jinýho než Novák,“ pokračuje Dražská. Dezinformace o Šmídově ubití se od Litomiské dostala přes bratry Paynovy až k disidentovi který ji 18. listopadu pozdě večer předal zahraničním agenturám. Uhl brzy zprávu dementova se totiž, že oba studenti MFF UK, kteří byli nositeli jména Martin Šmíd, žijí. Fáma, ktero Československa vzápětí odvysílaly západní rozhlasové stanice, přesto stačila podstatně ury předlistopadového režimu. „Myslím, že zpráva o smrti studenta skutečně odpor proti režimu zradikalizovala, a to nehl že šlo o čirou lež,“ říká historik Tomáš Bursík. Sametová revoluce podle něj kvůli tomu pr něco dříve. Bursík ale připomíná, že reálný socialismus se v té době hroutil ve všech stře sovětských satelitech: „Byli jsme už skoro poslední a zprávy z Polska, Maďarska nebo Výcho hrály rozhodující roli.“ Dražská připustila už dříve, že si vše vymyslela. Poprvé to řekla Uhlově ženě Anně Šabatov 1989. Pak ale žena s drogovou minulostí přišla s celou řadou verzí a stala se naprosto ned Účelovou lež ale připustila i během svého výslechu na vojenské prokuratuře. Rozhovorům s m doby vyhýbala a nyní své původní přiznání rozšiřuje. Fáma o mrtvém studentovi Šmídovi a jednání poručíka StB Ludvíka Zifčáka, který podle svých popudu vedení StB na Národní třídě roli mrtvého studenta, jsou základem různých konspiračn nich nebyl 17. listopad spontánním hnutím, ale pečlivě zrežírovaným divadlem disentu či ve generálem Alojzem Lorencem. To ostatně dodnes tvrdí třeba tehdejší generální tajemník strany Miloš Jakeš. Za hlavní ko považuje právě Lorence a Rudolfa Hegenbarta, šéfa XIII. oddělení ÚV KSČ, pod které spadá a bezpečnost. Cílem měla být diskreditace tehdejšího vedení KSČ a jeho nahrazení „mladou krví“ během pro zasedání ústředního výboru strany. „Rudolf Hegenbart... plánoval využít připravovaného zas prosazení zásadních změn ve straně... Na zasedání hodlal vystoupit s kritikou a přednést n vedení KSČ,“ řekl nedávno Jakeš autorům knihy Viděno deseti.