Navzdory skandálům některých českých vysokých škol jiné zdejší VŠ v poslední době sklízejí mezinárodní uznání.

Umisťují se na čelných pozicích v nezávislých hodnoceních podle různých kritérií: kvality výuky i výsledků ve vědeckém výzkumu.

K nejčastěji oceňovaným patří Univerzita Karlova (UK), Vysoká škola ekonomická (VŠE) a České vysoké učení technické (ČVUT).

Profesor Michael Aschermann, přední český kardiolog, průkopník moderních vyšetřovacích a léčebných metod ve svém oboru, autor rozsáhlého vědeckého díla a pedagog, který vychoval mnoho nových lékařských odborníků.

Veřejnost si zapamatuje jen kaňku. A totéž hrozí celému školství: "Důvěra veřejnosti nepochybně otřesena je, nicméně plzeňský případ by neměl být považován za obraz českého vysokého školství. Jedná se o výjimečné selhání jednotlivců, pravděpodobně úmyslné, a o dlouhodobé neuplatňování standardních kontrolních mechanismů běžných v akademickém prostředí. Nepochybuji, že na většině škol by pochybení takové hloubky a rozsahu vůbec nemohlo nastat.

. Druhým oceněným je internista a diabetolog prof. MUDr. Vladimír Bartoš, DrSc. (uprostřed). Ve své dlouholeté odborné a vědecké praxi se zaměřuje na funkci a choroby pankreatu. Jeho jméno je spojeno s královéhradeckou Lékařskou fakultou UK a pražským IKEM. Zde stál u zrodu programu transplantace pankreatu. K prvnímu takovému výkonu došlo v roce 1983. Je autorem rozsáhlého vědeckého díla, přesto nelitoval času na tvorbu mnoha edukačních materiálů pro diabetiky. Posledním vyznamenaným lékařem je ortoped doc. MUDr. Václav Smetana, jenž svůj profesionální život spojil především s nemocnicí v Kolíně a Klinikou dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole, kde působil i jako přednosta.

Narozdíl od předcházejícího období, kdy systém vysokých škol deformovaly politické vlivy, je nyní jejich rozvoj demokratický a založený na respektování etických zásad. Vysoké školy tak získaly důvěru lidí. Případ právnické fakulty v Plzni však tuto důvěru narušuje. Chtěli jsme proto říct: Prosím pozor, ten případ je vážný a mimořádně politováníhodný, ale je to výjimka. Je zvláštní tím, že selhal celý systém na jedné fakultě. Není však možné ho srovnávat s ojedinělými případy nepoctivého jednání, které se vyskytnou vždycky.

Přicházelo se tam sedmi branami, u každé stál strážce a nebožtík musel znát správnou formulku, aby ho dveřník pustil dál. Poté jej šakalí bůh mumifikace Anup, ochránce zemřelých a pohřebišť, přivedl k váze, kde na jednu misku vložil srdce zesnulého a na druhou pštrosí pero -symbol pravdy a spravedlnosti nazývaný maat. Nebožtík pak oslovuje 42 soudců a říká jim, co za svého života neprovedl. Jedno z říkadel proto zahrnuje správné odpovědi.

Mám pocit, že se zájem v posledních deseti letech stabilizoval. Velké výkyvy nepozorujeme. Podívámeli se na počty přihlášených do bakalářského programu, letos se na japonská studia hlásilo 182 uchazečů a loni 168. Na sinologii chtělo 78 lidí, v loňském roce 77. Koreanistika se letos, stejně jako vietnamistika, neotevírala. Loni ale činil počet uchazečů dvacet, respektive čtrnáct. Počty se tedy příliš nemění. Nicméně v poslední dekádě vidíme trend, kdy se o japonštinu zajímá zhruba dvojnásobek lidí nežli o sinologii.

V rámci programu Erasmus vyjelo v loňském akademickém roce studovat pět a půl tisíce českých studentů. V poměru k celé studentské populaci je tak Česká republika co do počtu vyjíždějících studentů na třetím místě. V absolutních počtech vyslaných studentů se předloni Karlova univerzitaumístila jako čtvrtá ze všech evropských vysokých škol.

Byla polovina osmdesátých let a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy udělovala doktorské tituly. Mezi laureáty byli i lidé z dnešních politických elit – Alexandr Vondra či Martin Bursík. Sledovali, jak si akademičtí normalizátoři lebedí ve středověké tradici a titulech, jak upadají do bolševicko-latinské makarónštiny.

Takzvaná kultura Kořeny plzeňského skandálu jsou však hlubší, než kam sahá selhání pedagogů či vedení. Příčiny jsou v omylech státní vysokoškolské politiky 90. let minulého století, jež pod tlakem regionálních a lokálních politických lobby připustila nevídané bujení „univerzit“ v celých desítkách. Přitom historická zkušenost nabádala k opatrnosti.

Rozsáhlý areál s kolejemi, učebnami a přednáškovými sály, jež pojmou tisíce studentů. Tak má vypadat univerzitní kampus, který vyroste v oblasti Dívčího hradu na hranici Národní přírodní rezervace Prokopského údolí. Nový územní plán už pro tento záměr dokonce rezervuje pozemky. Koleje by mohly pojmout až šest tisíc lidí, dalších deset tisíc vysokoškoláků využije přednáškové sály.

Podle ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavy Kopicové zpoždění projektu nijak neublíží. „Naším cílem je získat 15 tisíc vyplněných dotazníků. Přes problémy s předáváním výzev k vyplnění dotazníku na některých fakultách bylo do konce října vyplněno již přes 10 tisíc dotazníků. Studenti ale dotazník vyplňují s velkým zájmem. Více než 80 % těch, kteří jeho vyplňování zahájí, jej také dokončí.

a plzeňském případě se v současnosti ukazuje rozsah škod, které mohou, vzhledem k zjištěnému komplotu, dosáhnout miliardových hodnot. Je zjevné, že činnost vysokých škol je nadmíru důležitá, a pokud o ní kriminální podsvětí jeví zájem, není to pouhý rozmar.

Naše vysoké školy jsou často svět sám pro sebe, někdy jde až o jakýsi akademický skleník. Tím v žádném případě neříkám, že je třeba omezit akademické svobody. Právě naopak, vysoké školy by měly mít ještě větší míru nezávislosti než dosud, ale ruku v ruce s tím musí jít lepší rozdělení odpovědností a pravomocí.

Takzvané rychlostudenty, kteří absolvovali školu za nestandardně krátkou dobu, má z právnických fakult zřejmě jen ta v Plzni. Právnické fakulty v Praze, Brně a Olomouci prý nic podezřelého nenašly. Tyto tři fakulty v minulý dnech prověřovaly skutečnou délku studia svých absolventů. Ministerstvo školství jim totiž poslalo seznam lidí, kteří podle matriky studentů získali titul rychleji, než je běžné.

Aféry členů ODS s pochybnými vysokoškolskými tituly jsou vážný morální problém. Lidé, u kterých se prokáže, že získali titul neoprávněně, by ho měli vrátit nebo znovu obhájit. Vyšetřování je ale na jednotlivých školách, ODS nebude tyto kauzy prověřovat. Novinářům to dnes řekl předseda ODS Mirek Topolánek.

Na vyšetřování aféry na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni bude dohlížet sněmovní komise. O jejím vzniku dnes rozhodli poslanci s výjimkou většiny občanských demokratů. ČSSD, která vznik komise navrhla, se obává, že by se problémy spojené s plzeňskými právy mohly "zamést pod koberec". Nový děkan Jiří Pospíšil (ODS) prý pro sociální demokraty nepředstavuje záruku nezávislého vyšetření aféry.

Pražská Univerzita Karlova patří podle mezinárodních žebříčků mezi 200 až 300 nejlepších univerzit světa. Potvrdily to výsledky tzv. šanghajského žebříčku. Univerzita poskočila za poslední rok až o 40 míst. Přesto zaostává za svými historickými úspěchy.

Můžeme být pyšní! Česká Univerzita Karlova (UK) totiž patří mezi 200 až 300 nejlepších univerzit světa. Alespoň podle šanghajského žebříčku, který posuzuje 2000 nejlepších univerzit ze 17 tisíc vysokých škol po celém světě. A to podle vědeckých výsledků nebo článků a citací v odborných časopisech. Do první dvacítky se dostalo 17 škol z USA, dvě z Británie a jedna z Japonska.

Praha – Univerzita Karlova se nově zařadila do špičky světových univerzit. V mezinárodě uznávaném hodnocení, takzvaném Šanghajském žebříčku obsadila Univezita Karlova 259. místo, z 2000 nejlepších vysokých škol na světě. Stala se tak jedinou českou vysokou školou v první pětistovce. V krátké době jde již o druhé prestižní ocenění univerzity v celosvětovém hodnocení.

Univerzita Karlova se nově zařadila do špičky světových univerzit. V mezinárodě uznávaném hodnocení, takzvaném Šanghajském žebříčku obsadila Univezita Karlova 259. místo, z 2000 nejlepších vysokých škol na světě. Stala se tak jedinou českou vysokou školou v první pětistovce. V krátké době jde již o druhé prestižní ocenění univerzity v celosvětovém hodnocení.

Zakládání soukromých vysokých škol zákon umožňuje teprve deset let, „podnikatelé ve vzdělávání“ však zatím tento prostor využili dokonale. Od roku 1999 v Česku vzniklo 47 soukromých vysokých škol a univerzit. Pro srovnání - těch veřejných je zhruba o polovinu méně.

V posledních dvou letech soukromých vysokých škol přibývá průměrným tempem jedna za každé čtyři měsíce. Zmíněných 47 „kusů“ rozhodně není konečným číslem, zájemců o založení vlastní soukromé vysoké školy je stále dost.

Sociolog Petr Matějů, který byl v letech 1998–2002 poslancem a místopředsedou neúspěšné Unie svobody, se díky premiérovi Mirku Topolánkovi stal šedou eminencí českého školství a vědy. Obsadil tolik vlivných funkcí, že to budí podezření ze střetu zájmů. Ba co hůř i rozpaky nad tím, zda svoje posty kvalitně zvládne.

Díky nové koncepci vzdělávání podle Rámcových vzdělávacích programů je možné vyučovat atraktivní obory, které vyhovují jak požadavkům vysokých škol a univerzit, tak požadavkům chemických a farmaceutických podniků.

Příkladem mohou být nová zaměření oboru aplikované chemie, na jejichž koncepci se podílí Masarykova střední škola chemická, Vysoká škola chemickotechnologická, Přírodovědeckáfakulta UK, Zentiva, Česká rafinérská a další.

Úctyhodných pětaosmdesátých narozenin se dnes dožívá přední český filozof a akademik Radim Palouš.

Vedle studií filozofie, kterým se věnoval také pod vedením Jana Patočky, absolvoval Palouš vysokoškolské studium chemie. Nejdříve působil jako učitel na základní škole a potom jako středoškolský profesor.

U příležitosti Dne studentstva rozhodla rada Plzeňského kraje o udělení „Stipendia Plzeňského kraje“ nejlepším studentům a doktorandům fakult plzeňských veřejných vysokých škol. Rozdělí si sto tisíc korun podle návrhu Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy vPlzni. Každý z navržených studentů získá deset tisíc korun.

Za dobu podpory studentů počínaje školním rokem 1998/1999 do současnosti bylo podpořeno celkem 126 studentů. Mezi podporovanými studenty jsou například posluchači Západočeské univerzity, Českého vysokého učení technického, Univerzity J. E. Purkyně, Univerzity Karlovy či Husitské teologické fakulty. Pro letošní školní rok 2009/2010 bylo vybráno 37 studentů. Z toho bylo 18 nových žadatelů a 19 již podporovaných. Měsíční příspěvek činí 1 000Kč u vysokoškoláků a 500Kč u středoškoláků. Správní rada nadace navíc udělila tři mimořádná stipendia ve výši 500 Kč měsíčně za vynikající studijní výsledky.

Problém, že absolventi vysokých škol nemohou sehnat práci, nicméně neobjevila krize. Začal mnohem dříve. Schovaný je třeba ve větě analytika úřadu práce Jaroslava Mikšaníka: "Mladí vysokoškoláci odcházejí hlavně do Prahy, Brna, Ostravy a větších center.

V současné době už je v plném proudu druhá etapa revitalizace zahrady Ztracenka v Praze 2. Provádějí se například opravy chodníků, osvětlení či drobné architektury. Dobrá zpráva je, že se nyní městské části podařilo na tuto akci získat dvacet milionů korun z Evropských strukturálních fondů.

Tak já bych nechtěla říct, že každý, komu vadíme, tak musí být nutně někdo, kdo je negativní a také nechci říkat, že Akreditační komise je neomylná, že to je sbor neomylných lidí. Přesto ta komise je tvořena 21 špičkovými vědci, jsou to lidi, který jsou velmi uznávaní ve svých oborech. Zároveň my spolupracujem s˙dalším širším okruhem lidí, protože to posuzování ani těch akreditačních spisů neděláme sami, existují pracovní skupiny. Když jezdíme hodnotit školy, tak do toho přicházejí zase lidé z˙dalších vysokých škol nebo z˙akademického prostředí, není to nikdy uzavřená skupinka.

Podle Jana Kučmáše, senior consultant corporate communications Ami Communications, vysoké školy dosud s jedinou výjimkou postupovaly naprosto katastrofálním způsobem. "Světlou výjimkou je děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jiří Pospíšil. Ostatní se paušálním odmítáním kritiky jako ,útoků', bagatelizováním problému a snahou omezovat komunikaci s médii zásadně proviňují proti všem základním zásadám krizové komunikace," hodnotí Jan Kučmáš.

První českou docentkou, ženou, která získala oprávnění přednášet na univerzitě, se v roce 1925 stala historička česko-jugoslávských styků Milada Paulová. O deset let později ji jmenovali také naší první vysokoškolskou profesorkou. Další zřejmý a odevšad viditelný úspěch generace žen, která přišla studovat na vysoké školy za první světové války, v čase, kdy mužských konkurentů, povolaných na frontu, ubylo.

Mezi lidi, kteří tyto teorie vymýšleli a šířili, patří Václav Bartuška. S bizarními odhaleními přišel také poručík Zifčák alias Růžička. Za sebe vylučuji, že by mé aktivity mohly být dopředu zrežírovány, že bych figuroval v připraveném plánu. Jako velmi chatrný se mi jeví už onen první článek domnělého informačního řetězce čili natrefení Dražské na ulici Mirkou Litomiskou v rámci jakéhosi vyspekulovaného a nachystaného plánu.

U příležitosti Dne studentstva rozhodla Rada Plzeňského kraje o udělení mimořádných stipendií. Nejlepší studenti a doktorandi Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakultyUniverzity Karlovy dostanou každý deset tisíc korun, celkové náklady Plzeňského kraje činí sto tisíc korun. Nejlepší studenty navrhovaly samy školy.

Na Fakultě sociálních věd UK se opisování brání kodexem neboli pokynem děkana z roku 2006. Studenti mají při zpracovávání seminárních, ročníkových a diplomových prací označovat veškeré zdroje, citace či parafráze. Použití částí prací jiných autorů bez uvedení pramene se považuje za podvod a hrubé porušení pravidel studia, dočtete se v dokumentu.

Společný projekt pěti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy si klade za cíl vybudovat velkolepé centrum excelentního výzkumu, které se stane součástí evropského výzkumného prostoru a bude garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. BIOCEV má sídlit ve Vestci u Prahy a jeho provoz by mohl být zahájen už v lednu roku 2013.

Největší ryze český obchodník s cennými papíry, firma RSJ Invest Karla Janečka a Libora Winklera, poskytla grant v hodnotě jednoho milionu korun ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Vítězný projekt by měl umožnit snížit náklady při výrobě prototypů letadel či stavbě vodních přehrad.

V případě vysokých škol je patrný posun zájmu studentů směrem k realistickým vizím, k hledání dobře placeného zaměstnání a profesních výhod. Průzkum zadaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pod názvem Vysokoškolský student došel k závěru, že mladí lidé v České republice vstupují na vysokou školu s jednoznačnou motivací, a tou je získání možnosti dobré profesionální kariéry a dobře placeného zaměstnání. "Porovnáme-li motivaci jejich vrstevníků v Anglii, nijak výrazně se neliší, v obou případech jde o realistické a ryze pragmatické postoje..." píše se ve studii.

Desítky lidí si včera na happeningu před ministerstvem školství kupovaly titul doktora nebo profesora. Akci s názvem "Vysokoškolské tituly! Zn: Levně" uspořádalo hnutí Věda žije! spolu s iniciativou Inventura demokracie. Podle organizátora akce Zdeňka Kameníka tak chtěli upozornit na degradaci vzdělání. Zároveň sbírali podpisy na petici proti novému financování vědy a chystané reformě vysokých škol.

Stojí to ta připomínku v souvislosti s případy plzeňských i jiných rychlostudentů. Ty totiž - jakkoli nepříjemné - mohou Česko přiblížit k Británii. Přesněji řečeno zařadit jej mezi země, kde už k úspěchu nestačí jen jakýkoli "papír". Studenti práv v Plzni mohou být třeba i schopnější než jejich kolegové z Prahy či Brna, reputaci své školy ale jen tak nezastíní. Bude-li mít zaměstnavatel na výběr mezi dvěma stejně schopnými právníky z Plzně a Prahy, komu dá asi přednost?

V sobotu 21. listopadu od 9:30 do 15:30 proběhne v pražském areálu Albertov tradiční akce s názvem „Informační den Univerzity Karlovy“, na které se představí všech 17 fakult Univerzity Karlovy v Praze (UK). Návštěvníci se zde dozví kompletní informace o studiu na jednotlivých fakultách, informováni budou také o dalších možnostech, které tato Univerzita nabízí.

BIOCEV je společným projektem UK a šesti ústavů AV ČR a jeho program je postaven na třech základních pilířích znalostního trojúhelníku: výzkum a vývoj, transfer výsledků výzkumu do praxe a výuka a vzdělávání.

Vědci předali ve čtvrtek premiérovi Janu Fischerovi petici, ve které ho mimo jiné žádají o odvolání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Signatáři petice, pod kterou se sešlo 2849 podpisů, požadují i změnu statutu Rady tak, aby bylo jmenování jejích členů transparentní a aby v jejích řadách zasedli "skuteční odborníci".

Petici za odpovědnou reformu vědeckého výzkumu a vysokoškolského vzdělávání dnes předali premiérovi Janu Fischerovi zástupci občanského sdružení Věda žije. Celkem 2849 signatářů podepsalo petici, kterou dnes zástupci petičního výbory občanského sdružení Věda žije předali premiérovi Janu Fischerovi. Cílem petice je upozornit na nedostatečnou diskusi o reformě české vědy, výzkumu a terciárního vzdělávání s akademickou obcí, netransparentní fungování české vědní politiky a nízkou kvalitu systému hodnocení vědecké práce.

Kdyby totiž Michael Palin navštívil Českou republiku a zajímal se o vysoké školy, záhy by musel položit stejnou otázku: "Ale, proboha, proč jich je sedmdesát?" Ve Velké Británii je vysokýchškol dvakrát tolik, ovšem Britů je šestkrát víc. Češi nakonec problém odhalili sami, i bez pomoci britského agenta. Upozornil je na to skandál na plzeňských právech, kde se vydávají tituly bez ohledu na to, jaké mají žáci studijní výsledky.

Proslulý polský novinář Adam Michnik, který v pátek obdržel čestný doktorát Karlovy univerzity, stojí dvacet let v čele nejvýznamnějších středoevropských novin Gazeta Wyborcza. Disident, který strávil v komunistickém vězení šest let, stál na konci 80. let za dohodami režimu a opozice u kulatého stolu. Dnes je tento liberál úhlavním nepřítelem pro okolí národně–konzervativního prezidenta Lecha Kaczynského.

Na hranici reality a fantazie Na stovku velkoformátových makrofotografií květin, samostatných částí rostlin, ale i semen nebo plodů najdete v knize Tajemství rostlin, která vznikla jako společné dílo fotografa Viktora Sýkory a Věry Hroudové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na hranici samotné identifikovatelnosti jsou zejména fotografie, které vznikly díky použití elektronového mikroskopu. Nechte se unést barevnými i tvarovými kouzly přírody. Jsou fascinující.

Česko si v těchto dnech připomíná dvacáté výročí pádu komunismu. Oslavy začaly sobotní diskusí pěti stovek studentů pražské Univerzity Karlovy s předními evropskými osobnostmi, které přispěly ke konci totality. Jedním z hostů byla i bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová.

„Celá společnost je málo vzdělaná, neučíme se kultuře, umění, nezajímá nás literatura, málokdo ví, co je vkus, jak ho rozeznat od kýče, jak se má vnímat obraz, nerozeznáme kvalitu od nekvality, máme jako národ malý rozhled. Peníze nemohou být vším,“ říká poměrně naštvaně, když hodnotí stav společnosti. To je také důvod, proč již několik let nesleduje podrobně českou politiku. „Není na ní nic nového, pořád stejné tváře, vidíme jen aroganci. „Všichni tiše začínají sdílet to, co bylo tady za komunismu - že žijete často ve lži.“

Panelová diskuse, kterou pořádá Forum 2000, je rozdělená do několika částí. V té dopoledne vystoupil například prezident Václav Havel nebo filozof Jan Sokol. Teď debata pokračuje druhou částí, kdy o smyslu svobody diskutují zahraniční filozofové a sociologové. Odpoledne povede diskusi se studenty také bývalá ministryně zahraničí Spojených států amerických Madeleine Albrightová. Diskuse, kterou poslouchají tady na Filozofické fakultě především studenti, má být jakousi reflexí vývoje v Evropě a především u nás 20 let po pádu komunistické totality. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Albertov je 550 metrů dlouhá ulice a také celý tento prostor, na který z Nového Města vedou troje dlouhá schodiště. Obraz Vincence Morstadta z roku 1825 zachycuje Albertov před zástavbou, která tu proběhla až o téměř 100 let později. Jižní a jihozápadní svahy tohoto ze 3 stran sevřeného údolí bývaly ve středověku vinicemi. Albertov coby vysokoškolský kampus začal vyrůstat až před první světovou válkou.

Václav Havel, Madeleine Albrightová, Jacques Rupnik a Petr Pithart, nejen tito hosté se účastní celodenní konference k výročí pádu komunismu nazvané Svoboda a její nepřátelé. Ve Velké aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy diskutují o dvou hlavních aspektech tématu svobody ve vztahu k revoluci a jejím důsledkům, filozofickém a geopolitickém. Večer konferenci zakončí v Pražské křižovatce slavnostní koncert za účasti Suzanne Vega, Joan Baez nebo Lou Reeda.

Konfrontaci očekávání, kterým razily cestu cinkající klíče, a neutěšené přítomnosti se věnovala konference o české společnosti po 20 letech, kterou připravilo Centrum pro sociální a ekonomické analýzy (CESES) z Karlovy univerzity. Tato konfrontace dopadá velmi neradostně. Česká veřejnost podezírá elity, že přes všechny ty řeči ve skutečnosti nestojí o budování fungujícího kapitalismu, ale sledují jen vlastní kořistnické zájmy, které se snaží zajistit pomocí korupce a klientelismu.

"Rodí se nové, daleko sofistikovanější způsoby ovládání společnosti a vyžaduje to bdělost, opatrnost, obezřetnost, studium, nadhled," varoval v sobotu Havel před stovkami studentů, kteří k prasknutí zaplnili hlavní aulu Filozofické fakulty UK v Praze.

Z našich testů vyplývá, že žáci jsou sebevědomější, umí lépe pracovat s informacemi a klesá přímý vliv školy na vzdělávací výsledky žáků. Testy také ukazují, že mnohá všeobecně přijímaná tvrzení o zhoršování kvality středoškolského vzdělávání jsou jen pouhé dohady.

Vysoké školy v Rakousku jsou od 19. října v ohni stávek, okupací budov, protestů a vyjednávání s úřady. Jak se průběžně můžeme dozvědět - nikoli však z českých médií - přidávají se k nim různou formou protestů univerzity po Evropě: Turín, polský Lublin, Postupim, Mnichov, Mohuč, Greifswald, Svobodná univerzita v Berlíně, Tübingen, Basilej, dvě školy v Británii a denně přicházejí zprávy o dalších a dalších aktivitách a akcích solidarity. Pozoruhodné na tom je, že se studenty v podstatných věcech souhlasí i zaměstnanci a učitelé vysokých škol. Co se to děje?

Počet studentů na vysokých školách se ztrojnásobil, dvaapůlkrát se zvýšil i počet absolventů vysokých škol. Vznikla víceletá gymnázia, soukromé, církevní a vyšší odborné školy. Povinná školní docházka se z osmi let prodloužila na devět. To je jen nepatrný výčet změn, které se za posledních dvacet let udály ve školství. "Vývoj, který se od roku 1989 ve školní vzdělávací soustavě odehrál, lze označit dvěma slovy. Demokratizace a decentralizace vzdělání," uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová.

Policejní zásahový oddíl vykázal z prostoru před Strakovou akademií asi tři desítky vědců, kteří tam včera přišli protestovat proti škrtům v dotaci pro akademii věd a postupu vládní rady pro výzkum a vývoj.

Název proslulého Remarqueova románu se do češtiny přepisuje jako Na západní frontě klid. Přesný překlad původního německého titulu ale zní Na západě nic nového. Těmito slovy by se také dal charakterizovat současný stav boje o budoucnost základního výzkumu v Česku, pokud odvážně zařadíme naši zemi mezi ty západní. Premiér, který je ze své funkce předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, měl donedávna jiné, lisabonské starosti. To byl zřejmě důvod, proč se nezúčastnil posledního kulatého stolu o vědě. Oficiální zdůvodnění, zmiňující jako problém několik klidných a vtipných demonstrací mladých vědců a studentů, snad nemyslel předseda vlády dvacet let po sametové revoluci úplně vážně.

V roce 1989 studoval Martin Šmíd matematickou statistiku na Matematicko-fyzikálnífakultě Karlovy univerzity. Dnes je matematikem a jeho koníčkem je hraní v klezmerové kapele. Rozhovory k 17. listopadu přestal poskytovat už před pěti lety - prý byly všechny stejné. Místo toho si založil web martinsmid.naokraj. cz, kde zveřejnil své názory a vzpomínky na listopad 1989.

Dezinformace o Šmídově ubití se od Litomiské dostala přes bratry Paynovy až k disidentovi Petru Uhlovi, který ji 18. listopadu pozdě večer předal zahraničním agenturám. Uhl brzy zprávu dementoval - ukázalo se totiž, že oba studenti MFF UK, kteří byli nositeli jména Martin Šmíd, žijí. Fáma, kterou zpět do Československa vzápětí odvysílaly západní rozhlasové stanice, přesto stačila podstatně urychlit pád předlistopadového režimu.

V budově pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy začíná festival Albertov 1989, který nabídne dokumenty a nepublikované informace z archivů bezpečnostních složek. Václav Klaus se ve 2 hodiny sejde se studenty právnické fakulty, se kterými bude diskutovat o výročí sametové revoluce. Debatu můžete sledovat živě od 2 hodin na ČT24.

V rámci programu taky zavítají na Národní třídu k pomníku studentského pochodu Prahou. 17. listopad 1989 už dnes připomene taky festival Albertov 1989 v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. K vidění budou dokumenty a taky dodnes nepublikované informace z Archivu bezpečnostních složek. A Albertov bude centrem dění i v úterý. Tisíce lidí by se měly zúčastnit průvodu, který půjde ve stopách studentského pochodu z roku 1989 z Albertova na Národní třídu. Tam by měl k lidem promluvit během koncertu i exprezident Havel.

Nevím, jestli revoluce, převrat, převzetí moci,  tady bych použil možná přehnanou metaforu nebo srovnání s únorem 48, tady byly zachovány vnější formální záležitosti stávající legislativy ve smyslu prostě voleb Federálního shromáždění, to si zvolilo Dubčeka do čela, to zvolilo prezidenta Havla, to vypustilo z ústavy ten článek, tedy vlastně vše, co bylo zásadní z hlediska mocenské struktury, bylo, že všechno šlo po cestě stávající legislativy. 

Vzpomínková akce před Hlávkovou kolejí připomněla tragické události rána 17. listopadu roku 1939. Nacisté tehdy obsadili a zavřeli vysoké školy. Studenti a profesoři byli odvlečeni do koncentračních táborů. Při vzpomínkové akci dnes promluvil prezident Klaus. Ten připomněl, že je třeba se z minulosti poučit. Nacismus se podle Klause už nevrátí. Nesmíme si ale myslet, že máme vyhráno.

To správní řízení je ještě taková Pandořina skříňka, která by otevírala pro veřejné vysoké školy, které nejsou součástí  státu, vlastně to, že by fungovaly nebo koneckonců i soukromé, by fungovaly vlastně s pověřením státu při udílení takovýchto titulů z moci státu, činitele na těch školách, tedy akademičtí funkcionáři by se stali vlastně z části činnosti takovými správními úředníky.

Zlepšit vzdělání Modla uplynulých let, mít co nejvíce vysokoškoláků, musí být vystřídána snahou o co nejvyšší kvalitu vzdělání. K tomu pomůže zavedení školného, které zvýší motivaci i možnost zaplatit nejlepší profesory. Ve světovém žebříčku univerzit figuruje nejlepší česká škola – Karlovauniverzita – až na 229. místě, ČVUT na 394. Přitom Holandsko má v první stovce dvě univerzity, Švédsko též, Dánsko zastupuje na 51. místě univerzita Kodaň. Lépe než my jsou na tom z menších států Finsko, Norsko, Řecko, Belgie i Rakousko.

Studenti vyzvali občany, aby nebyli pasivní, nerezignovali na politiku, politická témata a na snahu současný stav změnit. Inventura demokracie je projektem Studentské unie Univerzity Karlovy, která sdružuje na 1500 studentů. Projekt vznikl s cílem nejen oslavit výročí, ale k 20. výročí sametové revoluce provést i kritickou reflexi společnosti a demokracie, řekl jeden ze zakladatelů iniciativy Jakub Rybář.

Studenti českých vysokých škol se mohou až do 6. prosince letošního roku přihlásit do Modelu Evropské unie, který je součástí Pražského studentského summitu, prestižního vzdělávacího projektu v oblasti diplomacie a mezinárodních vztahů.

Na jednoho studenta dostanou školy necelých sedmdesát tisíc korun, což je o 6,7 procenta méně než letos. Uvedená čísla budou platit za předpokladu, že se nárůst počtu přijímaných zájemců v následujícím akademickém roce sníží na 2,6 procenta. Ke zvyšování počtů prváků v minulých letech přistoupily všechny veřejné vysoké školy. Vedl je k tomu jednoduchý důvod. Čím více přijatých lidí, tím vyšší přípěvek od ministerstva. Bez ohledu na ekonomickou krizi má ale v budoucnu státních peněz plynout do resortu méně. „Snažíme se trend, který byl v minulých letech v rámci Evropy zcela výjimečný, brzdit,“ tvrdí Tomáš Bouška, tiskový mluvčí ministerstva.

Studenti z iniciativy Inventura demokracie dnes na happeningu na pražském Václavském náměstí vyzvali občany, aby nerezignovali na politická témata a více se zapojovali do celospolečenského dění. Studenty přišel podpořit také exprezident Václav Havel. Podle organizátorů i policie se akce k 20. výročí pádu totalitního režimu zúčastnilo asi 2500 lidí.

Ministryně školství Miroslava Kopicová odhaduje, že v případu právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) se v první fázi může jednat o odebrání asi deseti vysokoškolských diplomů. Řekla to dnes v rozhovoru pro Radiožurnál. Uvedla, že první jména čeká od rektora ZČU v nejbližších dnech.

Nejhorším zážitkem však nebyly Klausovy monology a neúcta k otázkám, mnohem horší bylo, že mu za to velká část publika tleskala. Styděl jsem se, že k tomu dochází na naší univerzitě. Utěšoval jsem se jen tím, že potlesk nepatří tolik jeho slovům, ale spíš auře prezidentského úřadu. Ale ne, mělo by zakřičet nějaké dítě – Klaus je úplně nahý.

Za další úspěchy Rath považuje i to, že se ve všech pěti nemocnicích znovu podařilo zavést zubní pohotovosti. Dokonce existují podle něj dohody s lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, že do krajských pracovišť se budou chodit učit medici z Prahy.

Filozof Erazim Kohák považuje ocenění od Akademie věd ČR za ukončení svého návratu do vlasti. Čestnou medaili Za mimořádné zásluhy o vědu, vzdělanost, kulturu a věci veřejné a za přínos pro Akademii mu včera předal předseda Akademie Jiří Drahoš.

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová dnes jmenovala Radu pro reformu vysokoškolského vzdělávání. Pod vedením profesora Rudolfa Haňky z University of Cambridge v ní zasedne dvanáct renomovaných odborníků, kteří mají svými zkušenostmi přispět k přípravě reformy terciárního vzdělávání v ČR. Jsou mezi nimi zástupci vysokých škol i podnikové sféry.

"Do května 2010 připravíme soubor doporučení, která pomohou české vysoké školství reformovat," uvedl předseda rady Rudolf Haňka, který jinak působí na Cambridgeské univerzitě. Úkolem rady bude hlavně najít shodu se zástupci vysokých škol, kteří dosud ministerský návrh reformy odmítali.

Výbornou studijní, sportovní i kulturní činnost studentů a doktorandů ZČU v Plzni a plzeňskéLékařské fakulty UK ocenil také Plzeňský kraj. Hejtmanka Milada Emmerová předala Stipendium Plzeňského kraje studentům, které navrhly jednotlivé fakulty. Pro deset z nich letos kraj vyčlenil ze svého rozpočtu 100 tisíc korun.

Dánsko považují čeští reformátoři vysokého školství za jeden z nejlepších příkladů k následování. Obdivují jednoduchou strukturu tamějšího vysokého školství i vědy, mezioborovost i celkové podmínky akademické práce. I proto tento týden dánská ambasáda, české ministerstvo školství a ČVUT uspořádalo dvoudenní česko-dánské fórum o propojení univerzit s byznysem.

Za skromné účasti poslanců informovala včera školský výbor Sněmovny předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková o dosavadních výsledcích šetření na plzeňských právech. „Zatím mohu prozradit jen obecné závěry, ke kterým jsme došli,“ sdělila Dvořáková. Podle ní na fakultě zcela selhal kontrolní mechanismus, kolegium děkana se nescházelo.

Sotva jsme oslavili dvacetiletou svobodu, včetně svobody mediální, jenom náhodou prasklo, že se cosi velkého děje na rakouských univerzitách a šíří po Evropě. Redaktor ČRo 6 David Schneider totiž předevčírem potřeboval doložit, že studentské hnutí v Rakousku je už unaveno a demonstrace tam řídnou. A provalil cípek pravdy: „Na začátku protestů vyšlo do ulic šedesát tisíc demonstrantů.“ Šedesát tisíc? Ale vždyť ČTK 28. října vydala zprávu, s níž by noviny věru na dračku nešly: „Zhruba deset tisíc studentů a jejich příznivců protestovalo dnes v centru Vídně proti vládní školské politice...“

Pravidla na podobu absolventské práce si každá škola určuje sama

V souvislosti s kazou plzeňských práv se takřka den co den v médiích objevují informace o tom, že ta či ona bakalářská, diplomová, rogorózní nebo dizertační práce nesplňovala potřebné parametry k tomu, aby se její dotyčný autor mohl honosit příslušným titulem.

Dvacet let svobody je za námi. Tato doba za sebou nechala úspěchy i ztráty. Teď se můžeme ptát, co přinese další dvacetiletí. Přinejmenším vyroste DALŠÍ GENERACE. MF DNES přináší nový sobotní seriál, ve kterém se lidé z různých profesí pokusí odhadnout, kam může naše země dále směřovat.

Ministerstvo školství to s reformou školství myslí vážně. Ve čtvrtek již MŠMT jmenovalo 12 expertů v čele s profesorem Rudolfem Haňkem z Cambridgské univerzity. Nově zvolená Rada má za úkol připravit reformu terciárního vzdělávaní v Česku. Mezi vybranými odborníky jsou zástupci vysokých škol i podnikové sféry, např. Jan Švejnar, Petr Kužel či Zbyněk Frolík.

Včera s neskrývaným dojetím přijal dvaadevadesátiletý profesor Jaroslav Kos, legenda plzeňské medicíny, pamětní minci města Plzně a ocenění primátora Pavla Rödla za osobní statečnost v boji s totalitním režimem a za přínos vědě.

Hovoří tedy redakční kolega Libor Dvořák, který v další části rozhovoru zpovídá vedoucí redakce aktuální publicistiky naší stanice Janu Šmídovou, která se, světe div se, matkou údajně mrtvého studenta tehdejší Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Martina Šmída. Ale nejprve se zaposlouchejte do vzpomínání kolegy Libora Dvořáka.

Na Univerzitě Karlově se jednalo o padesát absolventů, na Masarykově univerzitě o 117 a naUniverzitě Palackého šlo o 11 případů. Rektoři přistoupili k celé věci velmi zodpovědně, prověřili a následně dopisem adresovaným ministerstvu potvrdili, že žádné rychlostudenty na fakultách nemají. A že studia absolvovaná na uvedených právnických fakultách probíhala a byla ukončena přesně v souladu s příslušnými akreditovanými studijními programy. I zkušebními řády. Za toto tvrzení nyní nesou plnou zodpovědnost.

Ve věku 71 let zemřel v sobotu v Praze bývalý ústavní soudce a jeden z autorů předlohy Ústavy ČR Vojtěch Cepl. Působil jako soudce ÚS v letech 1993 až 2003.

Místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová uvedla, že Cepl byl neúnavným popularizátorem ideje panství práva a právního státu, jemuž přikládal stejnou důležitost jako demokracii. „Pro své působení v médiích byl patrně nejviditelnějším ústavním soudcem a právě tímto svým angažmá pomáhal ukotvení instituce ústavního soudnictví v ČR,“ dodala.

Když před rokem na Karlově univerzitě s kolegy zakládal Studentskou unii (která právně zaštítila Inventuru demokracie), inspiroval se ve Velké Británii. „Vyprávěl mi o tom kamarád, a tak jsme se prostě podívali na internet,“ vysvětluje Boudal, který „inventuru“ od začátku vedl.

Žádná hloubková kontrola však nezjistí, zda dotyčný student svoji práci skutečně napsal, nebo je autorem náhodou někdo jiný. Takové případy nepochybně existují, a netýká se to jenom plzeňských práv. Týdeník Ekonom získal anonymní svědectví dvou lidí, kteří si v minulosti vydělávali psaním diplomek pro pražské vysoké školy.

Na Univerzitě Karlově se jednalo o 50 absolventů. Na Masarykově univerzitě o 117 a na univerzitěPalackého šlo o 11 případů. Rektoři přistoupili k celé věci velmi zodpovědně, prověřili ji a následně dopisem adresovaným ministerstvu potvrdili, že žádné rychlostudenty na fakultách nemají a že studia absolvovaná na uvedených  právnických fakultách probíhala a byly ukončena přesně v souladu s příslušnými akreditovanými studijními programy i zkušebními řády. Za toto tvrzení nyní nesou plnou zodpovědnost.

Rakouští studenti hodlají v okupačních stávkách pokračovat do té doby, než budou jejich podmínky vyslyšeny. Nespokojení pedagogové českých vysokých škol ale uvažují i o jiných variantách. Podle Šlerky není stávka jediné řešení. „Vysoké školy nejsou šroubárny. Jsou daleko účinnější kroky, kupříkladu nevypsání přijímacích zkoušek.“

Byl slyšet. A jeho veřejná vyjádření často politiky dráždila. Bojovník za právní stát a přední český ústavní právník Vojtěch Cepl zemřel po dlouhé nemoci v sobotu ve svých 71 letech.

„Ústava se vykládá z hlediska zájmů jednotlivých stran až nadoraz, téměř se obchází,“ kritizoval už v roce 2006 českou politiku. Letos pak nelibě sledoval schválení takzvaného náhubkového zákona nebo opakovaná podání politiků k Ústavnímu soudu kvůli Lisabonské smlouvě.

Učitel Jiří Bystřický opouští pražskou fakultu humanitních studií. Vedení se ho zbavilo po skandálu se sexuálním obtěžováním studentek. K tomu podle průzkumu dochází na většině vysokých škol, zřejmě poprvé však skončilo odchodem pedagoga. Na pražské fakultě humanitních studií vypukla aféra, při níž pedagog Jiří Bystřický údajně zval studentky k sobě domů, aby s nimi konzultoval bakalářské práce, přičemž dělal narážky na jejich oblečení či na velikost ňader. Na případ upozornila v říjnu MF DNES.

V dnešní terminologii účastnice kombinovaného studia vysoké školy, konkrétně Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Fronta uchazečů stála až za roh Miroslava Šašinková přitom už učitelkou je. Dokonce sedmadvacet let. Vystudovala střední pedagogickou školu zaměřenou na mateřské školy a vychovatelství. Jenže chce učit na základní škole. Aby toho dosáhla, musí absolvovat pětileté studium. Za rok přitom projezdí 16 tisíc korun, dalších 1500 až 2000 korun ji stojí skripta a přes 4000 korun dá za týdenní lyžařský kurz, který je součástí studia.

Emeritní ústavní soudce a spoluator Ústavy České republiky, profesor Vojtěch Cepl patřil mezi nepatrnou skupinu právníků, která měla schopnost v naší společnosti prosazovat a důsledně vysvětlovat takzvané materiální pojetí práva, které do Evropy přišlo ze Spojených států za Norimberského procesu po druhé světové válce.

Jsem v Cambridge už od sedmdesátých let dost činný v managementu, financích a přenosu technologií. Od akademického roku 2002–2003 však působím také na pražské Vysoké škole ekonomické. Strávil jsem tam roční sabbatické volno a dodnes v ní působím jako hostující profesor. Loni v lednu mne požádal tehdejší premiér Topolánek, abych se vyjádřil u příležitosti prezentace takzvané Bílé knihy k reformě terciárního vzdělávání. Rád bych ji pomohl dotáhnout do konce, neboť je zřejmé, že ji české školství potřebuje.

Rakouští studenti chtějí okupačními stávkami donutit vládu zvýšit financování vysokého školství a odmítají subvencovat jej ze školného a spolu s nimi vyšly do vídeňských ulic pedagožky mateřských škol. Několik tisíc jich spolu s rodiči a jejich dětmi zablokovalo střed města a donutilo policii uzavřít na dvě hodiny proslulou Okružní třídu.

V Česku existují dvě naprosto totožné bakalářské práce z právnické branže. Jedna odevzdaná v Plzni, druhá v Praze. Další z plagiátů, se kterými se roztrhl pytel, ukazuje, že v českém vysokém školství lze získat formální vzdělání bez většího úsilí. Práce, které má Právo k dispozici v elektronické podobě, jsou shodné do posledního slova, písmene a čárky. Mají stejné názvy kapitol, shodný text, tytéž zdroje. Odlišné jsou jen v názvu, byly odevzdány v jiném roce a pod každou je podepsán jiný autor.

Na terciární vzdělávání dostane Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) letos přibližně 20,8 miliardy korun. Oproti minulému roku výdaje poklesnou o pět procent, tedy o více než miliardu korun. Vyplývá to z návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010, který vypracovala vláda Jana Fischera.

Bádání na vysokých školách se na výsledcích české vědy podílí 53 až 54 procenty. Rektoři pěti pražských univerzit proto podporují reformu financování vědy, kdy by se od příštího roku měly dotace rozdělovat podle výkonu. Akademie věd s tím ale nesouhlasí, její zaměstnanci jsou prý efektivnější. Rektoři řekli včera novinářům, že by se podle nich v reformě mělo změnit hodnocení vědeckých výsledků. Kvůli objektivitě by se mělo lišit podle jednotlivých oborů.

Jenže čeští politici jsou podle Drahoše krátkozrací a nevidí za horizont volebního období. Typický pro Topolánkovu vládu, která prosadila změnu zákona o vědě i nová hodnotitelská kritéria, byl právě důraz na měřitelné výsledky. Do spotu, jímž se prezentovala před českým předsednictvím EU, ale angažovala vedle hokejisty Jaromíra Jágra či dirigenta Libora Peška i nejúspěšnějšího vědce posledních let Antonína Holého. Geniální chemik, který lidstvo obohatil léky proti žloutence typu B nebo AIDS, je přitom bytostně spjat právě se základním výzkumem.

Politici souhlasí, kdo rozhodne? Také Zdeněk Opatrný, který prošel Akademií věd i funkcemi na Karlově univerzitě, se domnívá, že Česku by určitá specializace neškodila. »Říkám tomu finský model. Oni také nejsou schopni dělat všechno, ale některé věci mají špičkové. Připouštím, že bych tomu modelu fandil, protože kvalitně bádat ve všech oborech při našem rozměru - to je otázka kritické kapacity,« připomíná profesor Opatrný.

Rektoři pěti pražských veřejných vysokých škol se na dnešním setkání shodli, že probíhající reforma financování české vědy je nezbytná, její praktická realizace však s sebou přináší některé problémy. Sporná je jak metodika hodnocení kvality českých vědců, tak vytvoření společné rozpočtové položky pro inovace ve firmách a pro výzkum ve veřejném sektoru.

Rektoři vyjádřili svou podporu reformě financování vědy, podle níž by se od příštího roku měly dotace rozdělovat podle výkonu. Změnit by se ale podle nich mělo hodnocení vědeckých výsledků, to by se mělo kvůli objektivitě lišit podle jednotlivých oborů.

Teď jsem si vlastně vzpomněl, že jste použila formulace děláme vědu o přestávkách mezi učením. Ta formulace, ta větička zazněla včera na tiskové konferenci, řekl ji, já možná si vzpomenu, kdo z nás 5 to byl, jeden z pražských rektorů významných a týkala se toho, že my jsme včera měli takovou tiskovou konferenci, ve které jsme, to už je tradiční věc, je to už 3 roky po sobě představovali akci, která proběhne zítra a která se jmenuje Den vědy na pražských vysokých školách, která je určena nejširší veřejnosti. Podporuje ji také Český rozhlas jako mediální partner, je určena nejširší veřejnosti a také hodně středoškolákům. Je to vlastně taková nabídka, ukázka toho, co se, samozřejmě je to přitaženo za vlasy, dělá o přestávkách za vědu, ale někdy to tak trošinku bývá. Představí se tam Karlova univerzita, České vysoké učení technická, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká zemědělská univerzita a tedy naše maličkost, Vysoká škola ekonomická. Jsou tam velmi zajímavá témata, zajímaví lidé. Loni tam přišlo, tak těžko se to odhaduje, možná 1500, možná 2 tisíce lidí, oni nám tam vlastně doslova courají sem tam, tak je to taky myšleno.

Zároveň si myslím, že zcela legitimní je přemýšlet o mechanismech, jak posílit pravomoci rektorů a rektorek při řízení vysokých škol. Dnes ani nejvyšší kritici reformy nemají pochyby o tom, že je třeba zásadních změn, které pomohou posílit kvalitu vysokoškolského vzdělávání. Ty kroky jsou v zásadě dva. Jeden je rozpočtový, tedy se přiblížit civilizovaným zemím ve veřejných výdajích na vzdělávání včetně terciárního. Druhý krok je bavit se o systémových změnách, které zlepší podmínky pro rozvoj vysokých škol, ale ne že budou politici školám diktovat, co mají dělat.

Z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy odchází učitel Jiří Bystřický, který je podezřelý ze sexuálního obtěžování studentek. Informovala o tom dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Bystřický listu řekl, že z fakulty odchází koncem roku a své stanovisko poskytne v prosinci.

Matematik Stanislav Hencl má před sebou dva nabité roky. Chystá se vytvořit teorii, která pomůže konstruovat palivově úspornější letadla nebo efektivnější vodní přehrady. Dvouleté bádání na toto téma si Hencl může dovolit díky unikátnímu grantu, který nedávno získal. V rámci něj bude mít možnost spolupracovat i se špičkovými americkými nebo finskými vědci.

Napětí kolem financování české vědy houstne. Minulou středu uvedli rektoři pěti pražských vysokých škol - Univerzity Karlovy, ČVUT, VŠE, ČZU a VŠCHT - že se univerzitní bádání podílí na výsledcích zdejší vědy více než polovinou.

Celkové potržnění vzdělávání - spolu s potržněním ostatních veřejných, zejména sociálních a zdravotních služeb - oslabuje v něm motivační sílu sociální soudržnosti. V obou hospodářských a sociálních modelech, čistě tržním (anglosaském) a znalostně sociálním (skandinávském) dosahují elitní školy podle dostupných analýz špičkové kvality, což - ve spojení se silnou vědou a výzkumem - otvírá přístup ke špičkovému poznání. Z dílčích poznatků však lze předpokládat, že solidární model má menší odstup kvality těch ostatních, neelitních škol, které jsou hlavní základnou rekvalifikace: je tam méně škol, které jen "prodávají" snadno nabyté akademické tituly.

Konečně, snad už startuje největší vědecký projekt všech dob. Na švýcarsko-francouzských hranicích opatrně spouštějí obří urychlovač částic. Tohle zařízení nemá podle Vladimíra Kořena obdoby. A na první výsledky se už třesou tisíce vědců z celého světa. Urychlovač měl na plné obrátky pracovat už dýl než rok. Zadrhl se ale kvůli závadě.

Nepovedlo se mu proměnit právní vzdělávání. A přesto Vojtěch Cepl, poslední z generace velkých polistopadových soudců, uspěl. Píše se 23. říjen 1992. V karlovarské vládní vile na třídě Petra Velikého právě expertní komise po utajené pětidenní práci dopsala českou ústavu a teď čelí oponentům. Mezi nimi přijel i letitý profesor pražské katedry ústavního práva, kterému se návrh ani trochu nelíbí. „V tu chvíli se postavil Vojtěch Cepl a - cituji - opáčil: Vám, stalinistickým ještěrům, chci říct, že se ústavnímu právu věnuji již tři měsíce, a vůbec s vámi nesouhlasím!“ vzpomíná tehdejší vicepremiér Jan Kalvoda.

Máme za sebou zevrubnou kontrolu na právnické fakultě. Logicky, existuje tam jistá, i když nijak velká míra spolupráce s Právnickou fakultou ZČU. To, že si fakulty vypomáhají, je v akademickém světě běžné. Naše kontrola ukázala, že na PF UK je pořádek i navzdory tomu, že fakulta patří k těm, jež byly těžce postiženy povodněmi v roce 2002, kdy byla část archivu zničena.

Už od rána se trousili středoškoláci na pražskou Vysokou školu ekonomickou, kde se konal tradiční Den vědy. Pražské vysoké školy na něm měly stánky, ve kterých informovaly o svých výukových a vědeckých aktivitách a předváděly různé experimenty. Studenti si mohli také vyslechnout přednášky o aktuálních tématech. K vysokým školám se s nabídkou výukových programů pro základní školy přidalo Národní technické muzeum.