Škola hrou

07.12.2009, autor: Jan Keller

Naši učitelé hodlají demonstrovat proti plánovanému snížení svých platů.

Měli by ovšem protestovat proti spoustě dalších věcí. Především proti tomu, že z nich ti nahoře dělají hlupáky.

V zemi Komenského se škola stala hračkou, se kterou se dobře baví tvůrci reforem vzdělávání a se kterou přímo v pracovní době dovádějí účetní ve vysokých státních funkcích.

Vysokým školám hrozí, že přijdou o velkou část své autonomie. Určitá nezávislost je ve skutečnosti pojistkou proti ztrátě statusu instituce, která je ve společnosti, kde o všem rozhodují peníze, dlouhodobě finančně podvyživená.

Plzeňská fakulta práv není dokladem toho, že nezávislost vysoké školy byla zneužita. Je dokladem toho, jak dopadne instituce, která se nechová jako vysoká škola, ale jako spolek na tištění diplomů pro přátele přátel.

Omezením autonomie budou vysoké školy vystaveny konkurenci firem, které podléhají čistě jen logice zisku. Učitelé se mají stát náhončími těchto firem a mají co nejúsporněji pro ně produkovat odborníky, kteří pozvednou firemní zisky.

Ve společnosti, kde peníze ovládají všechno, mají učitelé základních a středních škol akceptovat, že jim bude krácen plat. Za peníze, které střídmě dostávají, mají vychovávat konkurenceschopné žáky, tedy takové, kteří budou schopni vydělávat mnohem vydatněji než jejich učitelé. Vládní účetní, kteří něco takového vymysleli, by měli odevzdat více než jen čtyři procenta ze svého platu.

Místo aby učitelé dostali šanci zkulturňovat prostředí, ve kterém budou jejich žáci žít, dělají z nich malé školáčky, kterým vštěpují násobilku rentability, efektivity a kompetitivity. Až se ji naučí nazpaměť, promění se škola z instituce působící ve veřejném zájmu v nízkonákladový nástroj na dotování soukromých firem.

Na to by učitelé neměli při svým protestech zapomínat.