Kritika, nebo mystifikace čtenářů?












            ******************************************************************************************

            * Kritika, nebo mystifikace čtenářů?
            ******************************************************************************************
            08.12.2009


            POLEMIKA
            V Česku máme pěkné rčení: "pláčeš pěkně, ale na špatném hrobě". Nemůže snad být lepší přík

            takového pláče než emotivní zvolání Rudolfa Zahradníka, že "vládní Rada pro výzkum, vývoj 
            nekvalifikovaná a její nekvalifikovanost je vskutku do nebe volající", jehož oprávněnost a
            tím, že polovina členů rady nemá publikační aktivity registrované na Web of Science (Rada 

            věc elity, LN 26. 11.).
            Nikdo mě nemůže podezírat z toho, že bych byl zastáncem měkkého přístupu k hodnocení výsle

            bádání (vytýkán je mi opak). Aplikovat kritérium publikační aktivity registrované Web of S
            členy rady však prozrazuje naprosté nepochopení toho, o jaké těleso ve skutečnosti jde. Ne
            základní výzkum", kde se vedou učené rozpravy, jak by si mohl čtenář neznalý věci ze Zahra

            vyvodit, ale o poradní orgán vlády, který se znalostí zákonů a principů financování má ved
            výzkumu spravovat též výzkum aplikovaný, vývoj a inovace. Výsledky těchto činností se ale 
            a jinde než na Web of Science, zejména na "trhu" patentů, v konkurenceschopnosti průmyslu 

            důsledku v tom, zda národní ekonomiku táhne levná pracovní síla, zahraniční investice, neb
            potenciál země.
            Diletanti v britské radě pro vědu Pokud tedy Rudolf Zahradník napočítal pět členů rady ze 

            kteří neuveřejnili ani jednu práci zaznamenanou Web of Science, není to důvod k pláči ani 
            nebe. Jde totiž o členy rady, kteří jsou významnými představiteli aplikovaného výzkumu a p
            jeden příklad za všechny: členem rady je Zbyněk Frolík, v roce 2003 vítěz soutěže Podnikat

            stoprocentně česká firma se díky vlastnímu aplikovanému výzkumu a inovacím dostala mezi pě
            výrobců nemocničních lůžek na světě. Nechápu, proč by se měl právě on do Rady pro výzkum, 
            kvalifikovat články registrovanými Web of Science.

            Jak jinak než jako neznalost či snad záměrnou mystifikaci čtenářů lze označit další autori
            podle kterého "v obyčejném světě obdobné rady sestávají výlučně z jedinců, kteří příslušej
            elitě". Jako příklad lze uvést Spojené království, kde Rada pro vědu a technologie má též 

            jmenovaných vládou, z nichž je vedle hlavního poradce vlády pro vědu osm zástupců univerzi
            podniků. Pokud bychom použili Zahradníkova kritéria, i v britské radě zasedá pět "nekvalif
            diletantů".

            Kdyby ale Rudolf Zahradník chtěl zaplakat nad správným hrobem, nemusel by chodit daleko. V
            Akademie věd, která se pyšní tím, že je baštou základního výzkumu v ČR, byla nedávno "reko
            atestační komise, což je orgán, jehož hlavním úkolem je dbát na to, aby se kariérní postup

            odehrával v souladu s prokázaným vědeckým výkonem. Před nedávnou "rekonstrukcí" měla tato 
            devět členů souhrnný h-index (indikátor citovanosti publikovaných článků) hodnotu 15 a sou
            faktor za posledních deset let hodnotu 20 (nic moc, ale jde o společenské vědy). Za "úspěc

            možné považovat to, že měla pouze jednoho člena s nulovým publikačním výkonem (dle Web of 
            rekonstrukci má tato komise úhrnný h-index hodnotu 9 (pokles o 40 procent), souhrnný impak
            5,6 (pokles o 75 procent) a počet členů s nulovým publikačním výkonem stoupl na tři. Zajím

            tato čísla interpretoval Rudolf Zahradník. Kdyby měl být konzistentní s tím, co napsal o R
            vývoj a inovace, musel by zvolat "skandální, do nebe volající ústup diletantismu a nekompe
            tak, protože až věc prozkoumá, zjistí, že jde o ústav, ve kterém sídlí organizační štáb hn

            oken budovy visí rudé a černé prapory (vědí aktivisté, k čemu se tím hlásí?) a transparent
            vědy". S tímto voláním ovšem nelze než souhlasit. Vědu lze totiž tunelovat různými způsoby
            PETR MATĚJŮ, předseda Grantové agentury ČR Autor je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovac