Polští rektoři chtějí, aby studenti za studia částečně platili

Varšava 2. prosince 2009 (zpravodajka ČTK) - Rektoři polských vysokých škol chtějí, aby studenti na studia v budoucnu přispívali z vlastní kapsy. Podařilo by se tak podle nich vyřešit hlavní problém vysokého školství, kterým je nedostatek peněz. Vláda ale zatím zavedení školného neplánuje.

Rektoři navrhují, aby studenti od roku 2015 hradili ze svého čtvrtinu průměrných nákladů na výuku, zbývající tři čtvrtiny by měl platit stát. Ministerstvo školství za jednoho studenta na veřejné vysoké škole platí okolo 10.000 zlotých ročně (asi 62.800 korun).

Posluchači všech oborů by měli platit stejné školné. Ti, kteří by neměli dost peněz, by si mohli vzít úvěr, za který by ručil stát. Nyní o něj mohou žádat jen studenti ze sociálně slabých rodin. Pokud by student nebyl schopen úvěr splácet během studií, mohl by s tím začít až v době, kdy si najde práci.

Rektorka Varšavské univerzity Katarzyna Chalasińská-Macukowová připomíná, že náklady na vysoké školy neustále rostou. "Nestačí tabule a křída, potřebné jsou dobře vybavené laboratoře a vědecká pracoviště," řekla listu Rzeczpospolita. Dodala, že vláda nijak výrazně nezvyšuje rozpočet na vysoké školy a vědu.

Návrh rektorů jde dál než plány ministerstva školství. Šéfka resortu Barbara Kudrycká chce, aby studenti platili jen v případě, že se rozhodnou studovat i druhý obor.

Polským studentům se myšlenka školného nelíbí. "Bál bych se vzít si půjčku, protože nemám jistotu, jakou práci najdu a jak dlouho to bude trvat," řekl Radoslaw Franczak, který na toruňské Univerzitě Mikuláše Koperníka studuje politologii.

Vysoké školy v Polsku se potýkají s nedostatkem vyučujících, studijní obory, které nabízejí, neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů. V mezinárodních hodnoceních dopadají špatně, například v letošním žebříčku Academic Ranking of Universities se Varšavská univerzita a Jagellonská univerzita v Krakově umístily mezi 300. a 400. pozicí, pražská Univerzita Karlova je na 200. až 300. místě.

O financování vysokých škol se debatuje i v Česku. Projekt odloženého školného obsahuje Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, takzvaná Bílá kniha. Její podobu představila bývalá vláda loni v prosinci, současný úřednický kabinet Jana Fischera školné nezavede, připraví ale reformu vysokého školství. Jedna z jejích variant bude obsahovat návrh školného. Rozhodování bude ale až na vládě, která vzejde z voleb.