I diplomka o leváctví má smysl

1.12.2009, rubrika: Akademie, strana: 26, autor: Radek Marušák

POLEMIKA

Rádi bychom reagovali na článek Radky Kvačkové Diplomka: Dík rodičům a přítelkyni, uveřejněný v příloze LN Akademie 3. 11. 2009. Budeme se vyjadřovat k diplomovým pracím v oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK v Praze.

Velké rozpaky v nás vyvolal závěr článku: „To, co přináší diplomní práce na deseti stránkách a v několika grafech a tabulkách, by bylo možné napsat zhuštěně do jednoho odstavce. Psát diplomní práci znamená mimo jiné naučit se dělat z jednoduchých věcí složité.“

Možná to může být problém, který se zdá laikovi jednoduchý, jasný, marginální, ale v tom právě spočívá smysl a význam diplomové práce – nepronášet neověřené soudy, přinášet důkazy a podklady, zkoumat v praxi, ověřovat a často zpochybňovat zažité stereotypy. Zcela jasným požadavkem je nepovrchní porozumění teoretickým východiskům, metodologická opora v případě výzkumu, jasně a důkladně zdokumentovaná kvantitativní i kvalitativní zjištění, která jsou oporou při argumentaci a hledání závěrů, oporou pro odbornou reflexi.

To vše může laikovi připadat jako zbytečné, ovšem odborná práce se takto hlubokému a detailnímu pohledu vyhnout nemůže. A to právě proto, aby nepřinášela čtenářsky sice zhuštěné, leč stereotypní a nezdokumentované názory, postoje, hodnocení. Autorka oceňuje u jiných prací jejich propojenost s praxí. I na naší katedře je v případě většiny prací tento požadavek zcela zásadní. Studenti často zkoumají témata důležitá pro naše současné školství (ať už je to problém leváctví, nových přístupů k výuce čtení atd.), aplikují nové postupy a zkoumají jejich využitelnost pro vzdělávací proces na 1. stupni základní školy, nabízejí netradiční metody, originální projekty apod.

Možná práce s tématem leváctví vypadá v očích veřejnosti méně vědecká než originální řešení prvního stupně syntézy 4-isopropylcyklohexylmethanolu, o němž se zmiňuje autorka, ale obě práce svým obsahem a zaměřením zcela odpovídají povaze vědeckého oboru, k němuž se hlásí. Problémem je to, že ona „vědečtěji“ vypadající práce má jasný a prokazatelný – rozuměj hlavně ekonomicky prokazatelný – dopad v praxi. Je však např. ověření nových metod ve vyučování méně důležité jen proto, že není ekonomicky vyčíslitelné? Pravda, jistě se díky němu nevytvoří originální látka dobře uplatnitelná na světovém trhu, ale „pouze“ lepší učební podmínky pro děti na školách. To však bohužel není v současné ekonomicky zahleděné společnosti příliš vnímaný argument kvality.

***

Text byl redakčně zkrácen.

O autorovi| Za katedru primární pedagogiky PedF UK reagoval Radek Marušák.