Džungli 9000 studijních oborů vystřídá Národní kvalifikační rámec ****************************************************************************************** * Džungli 9000 studijních oborů vystřídá Národní kvalifikační rámec ****************************************************************************************** 2.12.2009, rubrika: Profese, strana: 13, autor: Petr Kotek Tým Petra Koláře připraví za 47 miliónů systém bez zbytečných kudrlinek, srozumitelný doma České vysoké a vyšší odborné školy si postupně nechaly u Ministerstva školství, mládeže a ČR (MŠMT) akreditovat na 9000 studijních oborů. Uchazečům o studium z jejich názvů často p Nevědí, který by měli studovat dřív. Kromě vzletného názvu se ale často neliší vůbec ničím Ministerstvo v srpnu letošního roku spustilo projekt s názvem Q-Ram, který má za vydatné p peněz z operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost za úkol učinit terciární sekt přehlednější a důvěryhodnější. Skupina expertů pod vedením Petra Koláře, prorektora Univer Komenského Praha, má na přípravu takzvaného Národního kvalifikačního rámce 47 miliónů koru * Jak velká bude skupina expertů, kterou jste začal sestavovat? Kdybychom měli mít specialistu na každý akreditovaný obor, bylo by jich 9000. Proto jsme v základních oblastí, například „vzdělávání a výchova“, „humanitní vědy“ nebo „společenské v představují jakousi nejhrubší, tradiční úroveň dělení. Podle těchto oblastí jsme strukturo skupiny. V každé skupině bude průměrně deset lidí. Ti nemohou být nijak úzce zaměřeni. Mus přesah a být schopni vnímat i různé meziobory. Hlavně jsme kladli důraz na to, aby členové zkušenosti s praktickým provozováním těchto oborů, s jejich strukturováním na vysokých ško mezi nimi hodně akademických funkcionářů na úrovni proděkanů a prorektorů, zapojeni jsou i oblasti vyšších odborných škol. Očekává se od nich, že budou definovat očekávané výstupy t a také to, jak je obor začleněn do celého vzdělávacího komplexu. * Co když se vám při tomto přístupu přece jen vytratí nějaký sice malý, ale důležitý samos zařaditelný obor? Máme to pojištěno tak, že členové pracovních skupin mohou konzultovat s kýmkoliv i mimo ty – s odborníky z akademické sféry, z okruhu zaměstnavatelů a podobně. Odpovědnost ale nesou pracovních skupin, jejich předsedové a odborní garanti. * Jak byste Národní kvalifikační rámec definoval? Bude to komplexní popis znalostí, schopností a dalších způsobilostí, které musí prokázat s vysoké nebo vyšší odborné školy, aby mu byl udělen příslušný diplom v dané oblasti studia. rámce mají za úkol definovat „minimální akademické standardy“ jako základní referenční rám poskytovatele terciárního vzdělávání i jejich externí hodnotitele, pomáhat studentům při s vzdělávacích cest, zajistit srovnatelnost kritérií pro udělování akademických titulů a vyt komunikační nástroj mezi jednotlivými aktéry terciárního vzdělávání. Hlavním cílem projekt právě vytvoření takového národního kvalifikačního rámce, který bude ctít historii a součas systému terciárního vzdělávání, a přitom bude mezinárodně srozumitelný a srovnatelný. Tak našich vysokých a vyšších odborných škol budou moci prokazovat kvalifikací, která bude dom srozumitelná zaměstnavatelům i školám. * Na úrovni středních škol už existuje Národní soustava kvalifikací. Jaký bude rozdíl mezi kvalifikačním rámcem? Na nižších úrovních vzdělávání, než je terciární vzdělávání, a též pro oblast dalšího vzdě u nás zavádí tzv. Národní soustava kvalifikací. Ta vlastně představuje jednotný, veřejně p národní registr všech dílčích a úplných kvalifikací, rozlišovaných a uznávaných na území Č Národní soustava kvalifikací v principu stanoví, jaké jsou kvalifikační požadavky pro vyko povolání nebo určité pracovní činnosti. Naproti tomu Národní kvalifikační rámec terciárníh nestanoví jednoznačnou korespondenci mezi kvalifikací například jaderného fyzika a povolán kvalifikací může vykonávat. Je známo, že například získání vysokoškolského titulu umožňuje vykonávat nejrůznější povolání i mimo vystudovaný obor. Kvalifikační rámec prostě stanoví, určité oblasti vzdělávání na určité úrovni má jisté odborné znalosti, jisté dovednosti a s na něm, aby tyto znalosti, dovednosti a schopnosti uplatnil. A je na zaměstnavateli, aby j * Projekt skončí, prostředky se vyčerpají, pracovní skupiny se rozejdou. Kdo se bude stara kvalifikačního rámce, o to, aby nezačal pokulhávat za praxí? Předpokládáme, že jedním z efektů projektu bude vytvoření sítě zainteresovaných, znalých e přetrvají jeho formální fungování. Možné je i to, že vznikne nějaký navazující projekt. Je hodně dlouhou trať. Garantem rámce je MŠMT, to bude muset po zpracování a pilotním ověření sebecertifikaci – oficiální prohlášení směrem k Unii, že závazek zavést kvalifikační rámec Kvalifikační rámec budou muset používat akreditační komise pro VŠ a VOŠ při formulování po akreditaci nebo na profil absolventa. Dalším „kolektivním“ hráčem jsou všechny instituce t vzdělávání. Ministerstvo tedy může Rámec nadále podporovat jako službu pro studenty i celo obec, školy si prostě zvyknou na trochu jiný systém akreditací, než na jaký jsou zvyklé dn * Těch dnešních 9000 oborů má někdy velmi květnaté názvy, které dokážou přilákat uchazeče. na většinu z nich se hodí jeden společný prozaický popis, dejme tomu filozofie, zmizí konk Nebude to pro školy znamenat omezení prostoru pro marketingové aktivity? Rámec umožní školám akreditovat takzvané oblasti vzdělávání, tedy velké skupiny oborů, vel Uvnitř těchto akreditovaných oblastí si škola bude moci sama definovat studijní programy. tedy být omezeny ve své kreativitě. Měly by ale samy usoudit, nakolik jim stojí za to si a oblast dále atomizovat. To už bude jejich marketingové rozhodnutí. Jestli jim to bude stát se v rámci těch velkých oblastí znovu dostanou na dnešních 9000 oborů. Osobně jsem ale pře nejatraktivnější dnešní nálepky skrývají vyprázdněný obsah. * Podobný rámec zatím přijaly jen některé evropské země. Jak s ním dovedou nakládat u nich v Unii, kde rámec zatím neexistuje? Zásadním efektem uplatnění národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání je usnadn studentské mobility, usnadnění mezinárodního uznávání kvalifikací absolventů a zlepšení po mezinárodní zaměstnatelnost absolventů našich VŠ a VOŠ. K tomu přistupuje snazší porovnate přenositelnost titulů i vytvoření podmínek pro mezinárodní hodnocení kvality našeho vzdělá evropští ministři školství se v roce 2005 zavázali, že takový rámec budou mít. Zatím fungu v Británii, Irsku a v Nizozemsku. Dosavadní zkušenosti jsou takové, že systém je živý, neu o různá zpřesnění, navíc se k němu různé instituce stavějí různě. Některé jej využívají, j zdráhají. Nejjednodušší by určitě bylo nařídit jim to zákonem, ale to není ambice projektu * Jak se podle vás uplatní chystaný kvalifikační rámec v praxi vaší vlastní školy – Univer Komenského Praha? UJAK důsledně vytváří a uskutečňuje své vysokoškolské studijní obory ve spolupráci se zamě aby svým absolventům co nejvíce usnadnila a rozšířila pracovní uplatnění. Očekávám, že vyu kvalifikačního rámce bude pro UJAK přínosem z hlediska uplatnění absolventů, snazší „inter celého studia a také nástrojem zlepšení vnitřních procesů hodnocení kvality svých vlastníc Uvítáme jednodušší (i když nikoli méně náročný) systém akreditací a reakreditací, který by rámec měl umožnit a podpořit. *** PETR KOLÁŘ (47) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého, později pracoval věd ČR, učil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 2000–2002 na ní působil letech 2003–2006 byl ve funkci náměstka ministryně školství Petry Buzkové pro vědu a vysok prorektorem soukromé Univerzity J. A. Komenského. Foto autor| Foto profimedia.cz