VŠ vyjde na 10 tisíc korun měsíčně ****************************************************************************************** * VŠ vyjde na 10 tisíc korun měsíčně ****************************************************************************************** 18.12.2009, rubrika: Studium, strana: 12, autor: Marek Přibil Třebaže se na veřejných vysokých školách zatím neplatí školné, které pilně připravoval exm Liška (SZ) v rámci Bílé knihy terciárního vzdělávání, rodinám, které mají doma studenta, z let dramaticky stouply výdaje. Zatímco v roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné VŠ vy měsíčně, dnes činí měsíční životní náklady při denním studiu v průměru 8163 Kč. U posluchačů soukromých vysokých škol jsou dokonce ještě o 3428 Kč vyšší. A to bez školnéh obvykle částky od 20 do 30 tisíc Kč za semestr. Studium vysoké školy tak v průměru vyjde na zhruba 10 tisíc korun měsíčně. Vyplývá to z pr ministerstva školství. Dotazování probíhalo od srpna do listopadu 2009, přičemž z 23 964 oslovených studentů se j zapojilo 11 743. Na dotazník odpovídali posluchači všech ročníků z celkem 191 fakult. Výsl si ministerstvo nechalo zpracovat u soukromé firmy. Peníze na to čerpá z EU. Rodiče přispívají částkou 3668 Kč Výzkum rovněž zjišťoval, kde a jak při studiu mladí lidé bydlí, kolik času jim zabere dojí při škole čas si ještě přivydělávat na brigádách. Výzkumníky též zajímalo, co si studenti různých stipendiích a půjčkách. Z výzkumu dále vyplývá, že na možnostech vystudovat vysokou školu se podílí schopnost rodi studium. Devadesát procent studentů totiž finančně podporují rodiče. Průměrně jim přispíva korun měsíčně. Celkem 75 procent posluchačů VŠ uvedlo, že během studia pracují, přičemž jejich průměrný v je 4170 Kč měsíčně. Nicméně necelá polovina studentů si posteskla, že jejich finanční možn pokrytí nákladů spojených se studiem. Téměř pětina studentů (18 procent) zdůraznila, že st finančně zatěžuje jejich rodiče. Připravují půjčky Výsledky výzkumu chce ministerstvo využít pro vypracování návrhu reformy finanční pomoci s rozjet studentské půjčky, které budou splatné až po škole. „Náš tým připravuje pro ministerstvo školství návrh na zavedení moderního systému finanční studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a umožnil studium všem nadaným mladým lid projeví zájem,“ zdůraznil syn premiéra Jakub Fischer, odborný garant projektu. Průzkumy vyjdou na 90 miliónů Výzkum přitom navazuje na podobně rozsáhlé dotazování mezi akademiky. Podle jejich názorů zpracovat reformní zákon o vysokých školách. Na přípravu reformy VŠ získalo ministerstvo kolem 90 miliónů korun z Bruselu, peníze využi nejrůznější analýzy. První návrh změn připravili úředníci loni na jaře, školy jej však rez zejména Univerzita Karlova. Akademikům se nelíbil navržený způsob financování škol, změny v obsazení správních rad neb užší spolupráce se soukromým sektorem. Reformu ostře kritizuje i rada vysokých škol. „Nepolitické rady ustanovované politiky jsou fikcí,“ řekl Právu její místopředseda Jiří Zlatuška. Pro průmyslníky může být podle Zlatušky lákavé sedět ve správních radách vysokých škol. „N mohou školy ovlivnit k takové změně náplně studia, že si jejich firma bude lépe socializov zaškolení nových pracovníků. Ale může snadno docházet k tomu, že v nich budou sedět šéfové budou vzápětí ucházet o veřejné zakázky školou vypisované,“ konstatoval Zlatuška. Školné odmítají Průzkum zkoumal i názor studentů na školné. S jeho zavedením na vysokých školách ve výši m korun ročně by souhlasila třetina studentů, zbylé dvě třetiny studujících si však myslí, ž přístup ke vzdělání. Se zavedením přímého školného by podle průzkumu souhlasilo jen 18 procent dotázaných. Pro odložené školné, které by se platilo až po skončení studií a po dosažení určitého platu, b studentů. Téměř polovina dotázaných totiž uvedla, že náklady na studium převyšují jejich f S penězi by si vysoká škola mohla nakládat podle svého uvážení. Třeba by mohla přidat na p pedagogům či zavést vlastní podporu pro sociálně slabé, ale nadané studenty. „Tak půlka mých spolužáku nedostávala peníze od rodičů a na školu si museli vydělávat brig těch 15 000 by bylo pro ně dost,“ uvedla pro ČTK studentka biologie na ostravské přírodově Vendula Klimešová. *** Ochota k platbám * Výše školného, které by studenti byli ochotni platit, se liší podle obo * Nejméně by byli ochotni platit studenti pedagogických a zemědělských oborů (okolo 10 tis studenti technických, lékařských a přírodovědných oborů (okolo 14 tisíc korun). * Studenti společenskovědních oborů okolo 16 tisíc Kč. * Nejvíce by byli ochotni platit studenti práv uměleckých oborů (cca 17,5 tisíce Kč). Očekávané mzdy * Většina studentů (70 %) očekává, že díky studiu dosáhne nadprůměrného pří očekávaný příjem absolventa dva roky po ukončení studia je okolo 25 tisíc korun. * Muži vš mnohem vyšší příjmy než ženy (28 tisíc vs. 22 tisíc) * Očekávané příjmy se výrazně liší me nejmenší příjmy očekávají studenti pedagogických škol (19 tisíc), nejvyšší příjmy očekávaj (29 tisíc).