Na kvalitu škol se zapomnělo

21.12.2009, rubrika: Vysočina, strana: 3

František Bublan, poslanec (ČSSD) Školy nejsou pod dostatečnou kontrolou úrovně vzdělání. Poslední případy z Plzně, ale i ze Starého Hrozenkova to dosvědčují. Příčin tohoto stavu je několik -- například to, že z poskytování vzdělání se stal byznys. Je mi líto poctivých absolventů práv v Plzni, neboť budou muset s větším úsilím dokazovat, že nepatří mezi rychlostudenty.

Vladimír Hink, poslanec (ODS) Kontrola vysokých škol je nutná, ale z řad odborníků. V Plzni byl vnitřní nepořádek. A ten nemám rád. Jinak si ale myslím, že většina studentů si diplomy „vypotila“ řádným studiem.

Petr Krčál, radní kraje Vysočina (ČSSD) Je zcela neuvěřitelné, že si mohou zkušení lidé s velkými životními a pracovními zkušenostmi kupovat tituly. Na druhé straně zde selhala jakákoliv kontrolní rola ministerstva školství a její akreditační komise. Domnívám se, že situaci mohli odhalit již dávno a systematicky ji mohli řešit. Naopak celý problém dostal silný politický náboj, který je uměle udržován Jiřím Pospíšilem (poslanec za ODS, bývalý ministr spravedlnosti, nyní děkan právnické fakulty - pozn. red.). Jeho postoj v počátku celé kauzy měl evidentní znaky zatahovat do problému politiku.

Milan Šmíd, poslanec (ODS) Vysoké školství možná v některých případech doplácí na velkou poptávku po vysokoškolském vzdělání a s tím související nárůst počtu vysokých škol. Domnívám se, že se začíná měnit vztah škola - student. Placení školného by bylo i prostředkem ke zvýšení kvality výuky na VŠ, protože by se zvýšily nároky studentů na své profesory. Jinak je mi osobně líto všech poctivých studentů, kteří v Plzni vystudovali.

Milan Bičík, poslanec (KSČM) Celkově patřím k těm, kteří tvrdí, že kvalita vzdělání absolventů jednotlivých stupňů vzdělání se za poslední desetiletí zřetelně snížila. Kvalita vysokoškolského vzdělávání je ovlivněna počtem a kapacitou veřejných i soukromých vysokých škol, personálním zajištěním studia a tím i zákonitě sníženými požadavky na uchazeče o studium i vlastní studenty. Zde ovšem pozor - máme u nás řadu kvalitních škol - celkový průměr snižují ty „druhé“. To, co se dělo na Právnické fakultě Západočeské univerzity, pokládám za hanbu českého školství, zločin na řádných, poctivých studentech a absolventech fakulty. Budu usilovat o to, aby vše bylo vyšetřeno podrobně a komplexně a aby opatření, která budou přijata, pokud možno odstranila pochybení a zabránila opakování něčeho podobného kdekoli v České republice.

Vladimír Novotný, náměstek hejtmana (ČSSD) Nemyslím, že bylo dobré bez velkých požadavků na kvalitu umožnit vznik tolika vysokých škol. To poškozuje dobré jméno mnoha kvalitních vysokých škol a poctivých studentů. Souhlasím s audity škol a se zpřísněním požadavků na vyučující - především děkany a rektory.

Zdeněk Ryšavý, radní kraje Vysočina (ČSSD) Snaha mít za každou cenu vysokoškolský diplom ve společenském klimatu, které tvrdí, že všechno se dá koupit a i vzdělání je zboží, logicky vede k podobným věcem. Mám obavu, že plzeňská práva jsou pouze viditelnou špičkou ledovce. Jinak si myslím, že se jako stát snažíme neustále zvyšovat počet maturantů a vysokoškoláků, ale jde to na úkor kvality vzdělání. I řada kantorů otevřeně říká, že znalosti absolventů mnoha vysokých škol jsou na úrovni znalostí maturantů před 20 až 30 lety. Za první republiky se ve 30. letech diskutovalo o tom, zda může v Československu vzniknout čtvrtá vysoká škola - jestli na ní bude dost kvalitních pedagogů a zajistí kvalitní vzdělání. Dnes máme vysokých škol přibližně 70 - to o něčem svědčí. Na druhé straně tahle honba za „statistickým zvyšováním vzdělanosti národa“ znamená, že firmy nemají strojaře, zedníky a další profese, protože do učebních oborů téměř nikdo nechce.

Martin Hyský, radní kraje Vysočina (ČSSD) Nemyslím si, že by tuzemské školy byly pod horší kontrolou, než v zahraničí. Kvalitě výuky by pomohlo, kdyby odborníci neodcházeli mimo obor školství, což platí pro všechny stupně školství. To, co nastalo v Plzni, je politováníhodné a vysílá to hodně špatný signál. Zásadním způsobem to poškozuje poctivé studenty a absolventy, kterých je drtivá většina a kteří stejně jako studenti jiných škol odvedli či odvádějí poctivou práci a akademický titul si zaslouží.

Jan Kasal, místopředseda poslanecké sněmovny (KDU - ČSL) Mechanismy pro kontrolu škol jsou nastaveny. Problém vidím v tom, že v některých případech nemusejí fungovat, nebo fungují špatně. „Rozdávání titulů“ trvalo poměrně dlouho bez povšimnutí -- v oboru, který by měl dodržování práv ctít nejvíce. Pochopitelně vznikají pochybnosti, kolik právníků a policistů má své tituly oprávněně. Zároveň ale musím podotknout, že k přílišné angažovanosti politiků do kauzy jsem zdrženlivý. Zpolitizování by věci neprospělo, právě naopak. Akreditační komise věc začala řešit a stále aktivně jedná. Odpovědné osoby z akademické sféry a především z ministerstva školství by nyní měly zajistit, aby k obdobným pochybnostem nemohlo v budoucnu dojít.

Josef Matějek, radní kraje Vysočina (ČSSD) Nechci se k tomu moc vyjadřovat, protože neznám podrobnosti. Podle mne je to skandál a předpokládám, že se vše vyšetří, odpovědní budou potrestáni a těm, kteří získali tituly neprávem, budou odňaty. Myslím si, že celé naše střední a vysoké školství se musí změnit. Pokud bude jenom záležet na počtu studentů (bez ohledu na jejich kvalitu), aby byl dostatek peněz na provoz školy, aby se škola nezavřela, pokud maturitu nebo státnice zvládne každý, bude to špatně. Pak se nedivím, že státní maturity se nemohou prosadit a že jsme svědky událostí jako například na právech v Plzni.

Marie Kružíková, radní kraje Vysočina (ČSSD) Vzhledem k tomu, že známkování je i přes stanovený klasifikační řád subjektivní záležitostí, uvítala bych standardizované testy v závěru základní a střední školy, které by posloužily i k přijímacímu řízení dalšího stupně vzdělávání. Kauzu v Plzni raději snad nebudu ani komentovat. Vše je vždy v konkrétních lidech.

Miroslava Němcová, místopředsedkyně poslanecké sněmovny (ODS) Uvítala jsem příchod nového děkana Jiřího Pospíšila. A věřím, že vrátí škole zpět ztracený kredit.