Bojte se holenkové, bude hůř! ****************************************************************************************** * Bojte se holenkové, bude hůř! ****************************************************************************************** 21.12.2009, autor: Jiří RÁKOSNÍK Naděje tisícovek vědeckých pracovníků ústavů Akademie věd a jejich ředitelů se nyní upíraj pýthickému vládnímu prohlášení o zachování výdajů na úrovni příštího roku. Jakkoli optimis nedávná vyjádření premiéra Fischera či ministryně Kopicové, dosud se nenašel nikdo, kdo by konkrétními čísly. Utopie ozdobená lží Stále je tedy oficiálně v platnosti střednědobý rozpočtový výhled, který Akademii věd před příštích dvou let pokles základního institucionálního financování na polovinu. Řeči M. Bla obavy o další existenci pracovišť Akademie věd jsou zbytečné, si v této situaci nezadají s newspeakem: představte si podnik, který musí propustit polovinu svých zaměstnanců a se zbý bude snažit získat a pokrýt zakázky v objemu převyšujícím původní kapacitu. Stejný nesmysl je předpokládat, že vědecké pracoviště, které v důsledku dramatického sníže přijde o polovinu svých zaměstnanců, získá v soutěži s ostatními ještě mnohem více grantů současnosti. To je utopie, kterou M. Blažka ještě navrch zdobí vyloženou lží o tom, že ved věd je natolik hloupé a nezodpovědné, že chce jen peníze na provoz budov a na platy, a k t žádá o redukci peněz na vlastní vědecké bádání. To prosím není výrok nezasvěceného člověka financování vědy pozoruje zdálky a ničemu nerozumí! Skutečnost je taková, že představitelé Akademie věd od počátku roku opakují: jakkoli nepov šetřit kvůli finanční krizi na vědě a vzdělání, jsme připraveni omezení celkových výdajů a nesouhlasíme však s tím, aby se omezené prostředky neodůvodněně přerozdělovaly tak, že se výkonná část české vědy zaškrtí, zatímco zvýšená podpora půjde na extenzivní krátkodobou p která s výzkumem nemá nic společného a budoucímu rozvoji ekonomiky nic nepřinese. Vezmeme vám svobodu Další hrubá dezinformace z Blažkových úst se týká rozhodování o investičních prostředcích. si tvrdit, že v této zemi není žádná jiná podobná instituce, která by měla tak propracovan transparentního konsensuálního rozhodování o nákupech nákladných přístrojů a o akcích inve jako Akademie věd. Posuzování a výběr požadavků se děje s velkým předstihem, s důkladnou o vzájemné kontroly zástupců jednotlivých ústavů. Žadatelé musí vždy podstatnou část ceny po zdrojů a jsou tak silně motivováni k snižování nákladů. M. Blažka jako dlouholetý člen Akademického sněmu to dobře ví, každoročně totiž dostával p o rozpočtu pracovišť Akademie se seznamy stavebních akcí rozepsanými až do úrovně stotisíc a ještě podrobnější závěrečný účet s výroční zprávou. Stejně tak ví, že všechny prostředky rozpočtu, se kterými Akademie hospodaří, mají formu dotace, která musí být přesně vyúčtová že místo toho, aby podpořil rozšíření v Akademii osvědčeného transparentního, pružného a h způsobu nakládání s veřejnými prostředky i na vysoké školy, vyhrožuje, že v zájmu formální podmínek je třeba Akademii věd zbavit vnitřní svobody rozhodování. Napříště má zřejmě o na veřejnými prostředky rozhodovat úředník, který je "nestranný", protože nerozumí konkrétním jinou odpovědnost než správně vyplnit výkazy. Hluchota zodpovědných V jedné věci s M. Blažkou rozhodně souhlasím. Při pokusu vykroutit se rétorickým veletočem redaktora Z. Fialy, že jeho tvrzení neodpovídají údajům Českého statistického úřadu o veli podpory základního výzkumu, totiž Blažka přiznává, že jeden z problémů výzkumu a vývoje v spočívá v nízké podpoře z podnikových zdrojů. V takové situaci je podíl státní podpory ve vyspělými zeměmi samozřejmě relativně vysoký. Odvozovat z toho, že podpora vysokých škol a příliš vysoká a je tedy třeba část jejich podpory přesměrovat do soukromé sféry, je neodpu Jednooký může být sice králem mezi slepými, ale oběma očima stejně neuvidí. Oslepit ho, ab ostatním, je zločin. Je beznadějně zoufalé, jak hluší jsou zodpovědní lidé k hlasům domácí odborníků i představitelů skutečně inovativních firem, kteří zdůrazňují rozhodující význam výzkumu pro konkurenceschopnost podniků a zemí. Velmi kontroverzní téma představují strukturální fondy EU. Předchozí vlády projevily trest neschopnost vytvořit ucelenou koncepci, která by umožnila s dostatečným předstihem rozhodn dlouhodobý rozvoj české vědy a vývoje a pro jejich přínos hospodářství nejdůležitější, a v projektovou dokumentaci, tak potřebný lidský potenciál. Již několik let marně upozorňujeme zdánlivě vylepšit momentální bilanci formálním připočtením evropských prostředků k národní vládě těžko řešitelné problémy, až evropské peníze dojdou. Rada tento problém soustavně přehlížela a nyní přichází s varováním, že peníze na provoz n výzkumných kapacit budou chybět a že tedy vědecká obec nakonec doplatí na to, že vláda nes se Evropské komisi zavázala. Strukturální fondy EU jsou přece určeny k vyrovnávání hospodá jednotlivých regionů, ne k obohacení jednotlivých osob, institucí nebo firem. Mají sloužit do rozvoje, ne peníze ke krátkodobé spotřebě. Připočítávat prostředky z EU k národním zdro tak vyvolat dojem dostatečného finančního zajištění je jako poskytnout hladovějícím lidem rozvojovou pomoc ve formě dodávky luxusních aut. Účetně zbohatnou, ale stejně nejspíš zemř Nečekejte, že vám pomůžeme Celá ta rétorika, kterou často opakuje i ministryně školství Kopicová, další členové předs a nejnověji i prezident Klaus, je založena na předpokladu, že věda je podnikatelská činnos subjektů. Nelíbí se vám to? Běžte dělat něco jiného! Brzy asi i učitelé uslyší, že jejich pro státní rozpočet a v rámci jednoho volebního období nepřináší žádné přímé ekonomické zi Státní úředník M. Blažka, který přežil změny režimů i vlád, se odvažuje mluvit jménem vlád se má starat o rozvoj vědy a výzkumu v této zemi, a vzkazuje vědcům: Bojte se holenkové, b roky bude chybět 10 až 12 miliard korun a my to neřešíme. Naletěli jste vládním slibům, ne zatáhnout do velké hry, ale budete to vy, kdo to nakonec zaplatí. Co vás to napadlo chtít laboratoře vybavené špičkovými přístroji a chtít se přiblížit kolegům ve vyspělých zemích? vám pomůžeme. My tu nejsme od toho, abychom se starali o rozvoj společnosti. A členové rad to přebírají odpovědnost. Pan premiér se chystá jmenovat novou Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Bude hodně záležet ní vybere osobnosti. Nemáme sice žádné laureáty Nobelovy ceny, ale měli by to být "nobelis se nenechají ovládat žádnými úředníky ani zájmovými skupinami. Skutečné osobnosti, které b na to, aby své jméno nepoškodily špatnými kroky. Ano, bude lépe - až budou správou věcí ve takoví lidé s vizí. Jiří RÁKOSNÍK Autor je zástupcem ředitele Matematického ústavu a V Čr. V letech 2001 až 2009 byl členem akademické rady, zodpovědným za koncepční eko- nomické otázky a předsedou Ekonomické rady.