Po škole čekají nadprůměrný plat, školné však odmítají

12.12.2009, rubrika: Téma dnes, strana: 3, autor: (wall)

Praha - Vysokoškoláci věří, že se i díky svému studiu budou mít jednou dobře. Přesto většina z nich není ochotna za ně zaplatit žádné velké peníze.

Ministerský výzkum obě otázky propojil. A přes 70 procent studentů podle něj čeká, že už dva roky po škole budou mít nadprůměrnou mzdu. Se školným by naproti tomu souhlasila jen třetina studentů. A nesmělo by být vyšší než 15 tisíc ročně, tedy něco přes tisícovku měsíčně.

Překvapivé je, že dívky už předem čekají, že se jim studium vyplatí méně než chlapcům.

„Zatímco dívky čekají dvacet dva tisíc měsíčně, chlapci skoro dvacet osm tisíc,“ vyčíslil spoluautor výzkumu, sociolog Petr Matějů. Podle něj se to dá vysvětlit tím, že studenti předem počítají s platovou nerovností, která v některých oborech stále trvá. Bráno po oborech, nejníže své příjmy odhadují budoucí pedagogové - představují si, že budou brát necelých devatenáct tisíc korun. Na opačném konci stojí budoucí právníci, kteří se cení na dvacet devět tisíc korun. Skoro stejně dobře svou budoucnost vidí ekonomové a studenti technických oborů. Autoři výzkumu za překvapivé považují zjištění, že s nižšími platy předem počítají i studenti z chudších rodin, bez ohledu na to, jaký obor studují.

Podobný byl i přístup ke školnému, s nímž se v Česku rovněž výhledově počítá a jehož zavedení by mělo následovat právě po zavedení půjček. Studenti školné odmítají, zejména pokud by ho měli platit hned, a nikoli až po dokončení školy. Ochotu akceptovat ho projevila jen třetina, činit by mělo 15 tisíc ročně. Kantoři byli ochotni dávat deset tisíc, právníci a ekonomové osmnáct.