Skutečně se podařilo získat nějaké peníze navíc, konkrétně třeba 53 milionů na podporu některých strategicky důležitých oborů, jako je íránistika, arabistika, afrikanistika a podobně. Jde ovšem o peníze na pět let. Taky se podařilo přesvědčit vedení univerzity, aby při přerozdělování státních prostředků, které škola jako celek dostává od ministerstva školství na studenty, udělala malou změnu v náš prospěch, přesněji řečeno ve prospěch těch, kdo mají nárok jen na nejnižší normativ „na hlavu“.

Rádi bychom reagovali na článek Radky Kvačkové Diplomka: Dík rodičům a přítelkyni, uveřejněný v příloze LN Akademie 3. 11. 2009. Budeme se vyjadřovat k diplomovým pracím v oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK v Praze.

K dvacetiletému výročí pádu komunismu chystají české vysoké školy koncerty, přednášky a výstavy. Studenti sdružení v iniciativě Inventura demokracie zase při této příležitosti požadují změny některých zákonů, které jsou podle nich nedemokratické. Akce připravené školami mají jednak přiblížit totalitu mladé generaci, jednak oslavit obnovení svobodných univerzit. Studentské akce se často nesou v recesistickém duchu a kritizují přetrvávající nešvary ve společnosti.

Vláda dnes podpořila senátní návrh zákona o zaměstnávání akademiků. Po jednání vlády to oznámila ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Vysoké školy by podle návrhu mohly vědce i nadále zaměstnávat na dobu určitou. O předloze bude muset rozhodnout sněmovna. Pokud by ji neschválila, vysoké školy by mohly od příštího roku zaměstnat akademické pracovníky, kteří pro ni pracovali čtyři až deset let, jen na dobu neurčitou.

Děkan Filozofické fakulty staroslavné Univerzity Karlovy Michal Stehlík si mi minulý týden posteskl, že ho jímá závist, když vidí velkolepé kampusy, které rostou jak houby po dešti v mnoha českých městech, jenom v Praze ne.

Jeho prastará fakulta je prý rozstrkaná po dvanácti místech v Praze – a stejně se tam všichni nevejdou. Má pravdu, ale co nadělá? Matka Evropská unie prostě přilepšuje slabším a mladším. Ostatně jako každá matka.

Ve Finsku se neplatí školné (které chce Swarzenbergova strana zavést). Finští učitelé mají prestiž i peníze. A touha mladých lidí po této profesi je tam tak velká, že na studium pedagogiky přijímají jenom každého desátého zájemce. Finské děti v testech celosvětově vítězí.

Ministerstvo školství by teď mělo dělat pravý opak toho, oč se snaží, a začít chránit a bránit samosprávu vysokých škol. Ovšem, školy jsou těžkopádné, nerozhodné, konzervativní, ale jsou zatím natolik samostatné, že vyhlášení kmochánci složitě hledají, kudy pro ně cestička k doktorátu. Všechny dnešní nedostatky vysokého školství vlastně vnímám jako velmi přijatelnou cenu za jeho nezávislost na místních politicích. Bude třeba ještě dlouhého vývoje krajské a obecní politické kultury, než se na tom něco změní.

Zdravotnická zařízení v Plzeňském kraji se začínají potýkat s nedostatkem personálu. Proto Rada Plzeňského kraje schválila zřízení Nadačního fondu Zdravotník, který by měl napomoci tuto situaci řešit.

Desítky studentů, kteří chtěli strávit letní semestr v zahraničí, musí zůstat doma. Ačkoliv jsou zkušenosti ze zahraničí a jazykové vybavení jednou z nejdůležitějších součástí vzdělání, kvůli administrativním chybám na Karlově univerzitě si studenti o cestě za hranice musí zatím nechat jen zdát.

Opisovali jsme a za to se omlouváme. Dva uznávaní vysokoškolští učitelé a vědečtí publicisté z oboru psychologie, prof. PhDr. Jiří Hoskovec, CSc., a docent PhDr. Jiří Štikar, CSc., se po dvou letech přiznali k plagiátorství. Na webových stránkách nakladatelství pražské Karlovy UniverzityKarolinum si oba pětasedmdesátiletí akademici sypou popel na hlavu za to, že v jedné ze svých společných knih převzali odborný text od jiného autora a vydávali ho za svůj.

"Zamítnutí senátního návrhu považujeme za chybné. Zaměstnávání akademických pracovníků na dobu určitou odpovídá potřebám akademického prostředí a v zahraniční je zcela běžné," uvedl předseda České konference rektorů a šéf Masarykovy univerzity Petr Fiala. Akademiky totiž školy často zaměstnají třeba na konkrétní a časově omezený vědecký projekt.

Rektoři navrhují, aby studenti od roku 2015 hradili ze svého čtvrtinu průměrných nákladů na výuku, zbývající tři čtvrtiny by měl platit stát. Ministerstvo školství za jednoho studenta na veřejné vysoké škole platí okolo 10.000 zlotých ročně (asi 62.800 korun).

Vysokým školám se příští rok sníží rozpočet o téměř 1,2 miliardy korun. Novinářům to dnes po jednání s ministerstvem školství řekli rektoři škol. Univerzity tak prý nebudou moci spolufinancovat vědecké projekty, na které se čerpají peníze hlavně z Evropské unie. Navíc prý výdaje na studenta klesnou o čtvrtinu, což ohrozí kvalitu výuky.

Dva vysokoškolští učitelé a známí autoři v oboru psychologie Jiří Hoskovec a Jiří Štikar udělali zcela neobvyklou věc. Veřejně se přiznali k opisování. Na webových stránkách nakladatelství Karolinum Karlovy univerzity zveřejnili omluvu Karlu Havlíkovi. Omlouvají se za to, že v knize Bezpečná mobilita ve stáří na stránkách 95 až 99 „je užito v doslovném nebo téměř doslovném znění“ částí Havlíkovy publikace Psychologie pro řidiče. Kniha s opsanými pasážemi vyšla před dvěma lety.

Rektoři nesouhlasí s návrhem rozpočtu pro vysoké školy. Zatímco letos dostali školy 22 miliard korun, v příštím roce by to mělo být necelých dvacet jedna miliard. Univerzity tak prý nebudou moci spolufinancovat vědecké projekty, na které se čerpají peníze hlavně z Evropské unie. Předseda České konference rektorů Petr Fiala navíc tvrdí, že provozní výdaje na studenta klesnou o čtvrtinu a investiční výdaje o víc než 40 procent.

Vysokým školám se příští rok sníží rozpočet o téměř  jednu miliardu a dvě stě milionů korun. Po dnešním jednání s ministerstvem školství to uvedli rektoři škol. Univerzity tak prý nebudou moci spolufinancovat vědecké projekty, na které se čerpají peníze hlavně z Evropské unie.

Vysokým školám se příští rok sníží rozpočet o téměř 1,2 miliardy korun. Novinářům to dnes po jednání s ministerstvem školství řekli rektoři škol. Univerzity tak prý nebudou moci spolufinancovat vědecké projekty, na které se čerpají peníze hlavně z Evropské unie. Navíc prý výdaje na studenta klesnou o čtvrtinu, což ohrozí kvalitu výuky

Plzeňská práva také omezí takzvanou státnicovou turistiku, kdy do Plzně přestupovali mnozí studenti z pražských práv, aby si zde dodělali státnice. „To pak vytváří domněnky, že plzeňská fakulta je méně náročná. Podstatně méně přestupů bylo z Karlových Varů, byť je to mediálně nejzajímavější, mnohem více jich bylo z Prahy,“ upozornil děkan.

Z výsledků pro ČR také vyplynula významnost univerzitních center pro zahraniční styky, jejichž prostřednictvím získává informace o zahraničním studiu na 60 % studentů. Všechny zúčastněné vysoké školy v ČR mají aplikován ECTS kreditový systém, který výrazně napomáhá přepočtu kreditů na základě pracovní zátěže studenta. Součástí konference byla i analýza konkrétních příkladů problémů s uznáváním zahraničního studia v ČR.

Omezením autonomie budou vysoké školy vystaveny konkurenci firem, které podléhají čistě jen logice zisku. Učitelé se mají stát náhončími těchto firem a mají co nejúsporněji pro ně produkovat odborníky, kteří pozvednou firemní zisky.

Nikdo mě nemůže podezírat z toho, že bych byl zastáncem měkkého přístupu k hodnocení výsledků vědeckého bádání (vytýkán je mi opak). Aplikovat kritérium publikační aktivity registrované Web of Science na všechny členy rady však prozrazuje naprosté nepochopení toho, o jaké těleso ve skutečnosti jde. Nejde o "Radu pro základní výzkum", kde se vedou učené rozpravy, jak by si mohl čtenář neznalý věci ze Zahradníkova článku vyvodit, ale o poradní orgán vlády, který se znalostí zákonů a principů financování má vedle základního výzkumu spravovat též výzkum aplikovaný, vývoj a inovace.

Podle kritérií zohledňujících zájem, přijímací řízení a uplatnitelnost absolventů se nejlépe umístila Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, ale hned další příčku obsadila - Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Ano, ta, co se dnes těší tak nelichotivé popularitě. Až za ní skončila pražská a olomoucká práva. V žebříčku sestaveném na základě výzkumu mezi studenty obsadila plzeňská fakulta sice až třetí místo (po Brně a Olomouci), ale zase před pražskou Právnickou fakultou UK. Ať žijí žebříčky! A renomované agentury!

Nevidomého studenta historie okradl na pražské filozofické fakultě neznámý zloděj. Sebral mu batoh s důležitým přístrojem, díky kterému si mohl Mirek Krejčí dělat na přednáškách poznámky a číst v Braillově písmu. Cena speciálního zařízení je 300 tisíc korun. Mnohem horší je ale to, že jeho ztráta Mirkovi výrazně zkomplikuje studium.

Co mám autorům za zlé, je způsob, jímž demonstrují, jak nesmyslně utrácejí »akademici« peníze poplatníků. Proč v něm nefigurují například projekty směrované na neurovědy, imunologii, genomiku klíčových světových obilovin, cytostatika rostlinného původu? Vesměs s obrovským světovým ohlasem?

Třetina studentů by souhlasila se školným. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu ministerstva školství (MŠMT) mezi více než 11.000 vysokoškolskými studenty. Ti by prý byli ročně ochotni platit školné ve výši 15.000 korun. Větší podporu má přitom takzvané odložené školné. Téměř polovina dotázaných totiž uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti a 40 procent studentů by uvítalo zvýhodněnou studentskou půjčku. Podle výsledků výzkumu chce MŠMT připravit zákon o finanční pomoci studentům.

Za selhání, jež právem budí pozornost veřejnosti i médií, ji označil bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Nejde jen o plagiátorství. Zlatuška píše o nekorektním průběhu studia politických prominentů, o diplomech za práce neexistující či budící pochybnosti, o obsazování komisí pro státní zkoušky, o pochybném přijímání ke studiu a jeho propojení se soukromou školou v Karlových Varech i o klientelistických vazbách při cíleném vytváření sociálního kapitálu přátelských vazeb veřejného i komerčního světa.

Třetina studentů by souhlasila se školným. Vyplývá to ze včera zveřejněného průzkumu ministerstva školství mezi více než 11 tisíci vysokoškolskými studenty. Ti by prý byli ochotni platit ročně školné 15 tisíc korun.

Se zavedením školného na vysokých školách souhlasí třetina vysokoškoláků. Ukázal to alespoň průzkum ministerstva školství, který absolvovalo 11 743 studentů. Zbývající dvě třetiny dotazovaných si však myslí, že by zavedení školného omezilo přístup ke vzdělání. Pro většinu studentů by pak bylo přijatelnější spíš odložené školné než přímé.

Třetina studentů by souhlasila se školným. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství mezi více než 11 tisíci vysokoškolských studentů. Ti by byli ročně ochotni platit školné ve výši 15 tisíc korun. Téměř polovina dotázaných uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti a 40 procent by uvítalo zvýhodněnou studentskou půjčku. Podle výzkumu chce ministerstvo připravit zákon o finanční pomoci studentům.

Vysokoškoláci věří, že se i díky svému studiu budou mít jednou dobře. Přesto většina z nich není ochotna za ně zaplatit žádné velké peníze.

Ministerský výzkum obě otázky propojil. A přes 70 procent studentů podle něj čeká, že už dva roky po škole budou mít nadprůměrnou mzdu. Se školným by naproti tomu souhlasila jen třetina studentů. A nesmělo by být vyšší než 15 tisíc ročně, tedy něco přes tisícovku měsíčně.

Ještě do květnových voleb chce předložit návrh na zavedení půjček, které by bylo možné začít splácet třeba až dva roky po škole. O podobnou službu projevilo v průzkumu zájem čtyřicet procent dotázaných studentů. „Čtyřicet procent studentů také připustilo, že dokončení jejich studií mohou ohrozit finanční potíže,“ uvedl garant výzkumu, sociolog Petr Matějů.

Náklady spojené se studiem na vysoké škole jsou dvakrát vyšší než před pěti lety. Měsíc studenta či jeho rodinu vyjde na více než osm tisíc korun. A to je řeč o veřejných školách, kde se neplatí školné. Ukázal to velký výzkum, který mezi více než 11 tisíci studenty nechalo udělat ministerstvo školství.

Ministerstvo školství se při zavádění školného inspiruje u studentů. Udělalo velký průzkum, ptalo se padesáti šesti tisíc studentů, jak jsou na tom, kde bydlí, kolik času jim zabere dojíždění a jestli mají čas na brigády. Výzkumníky taky zajímalo, co si studenti myslí třeba o půjčkách na studia. Výsledky zveřejní ministerstvo dnes a vy o tom na Impulsu uslyšíte dřív než ostatní.

Půjčky by pak studenti spláceli až podle výšky svých příjmů. Se školným se přitom stále nepočítá. Podle průzkumu by s jeho zavedením souhlasilo jen 35 % studentů. Ti ostatní ho považují za další bariéru v přístupu ke studiu. Zástupci vysokých škol by ho ale uvítali.

Líbilo by se vám honosit se některým z akademických titulů? Chcete si před jméno psát bakalář, magistr, inženýr nebo dát světu najevo svou erudovanost pomocí titulu Ph.D. nebo MBA za jménem? Ve stínu plzeňské aféry jakoby to nebyl žádný problém. Stačí mít vhodnou politickou funkci, dobré známosti nebo peníze. Na začátku se sluší připomenout kauzu, která ztrátu důvěry v české vysoké školství spustila.

Mám tři děti. Jsou šikovné a mohly by jít na vysokou školu. Kde bych ale vzala na jejich studia půl milionu ročně? Takhle se před několika měsíci ptala jedna z účastnic diskuse na www.denik.cz k reformě vysokého školství, v níž se uvažovalo i o zavedení školného. Právě dokončený výzkum mezi 11 700 studenty potvrdil, že slabá sociální situace je v Česku zásadní bariérou pro dosažení VŠ vzdělání. „Životní náklady na veřejných vysokých školách dosahují 8160 korun měsíčně, na soukromých ještě o tři a půl tisíce víc.

Za pravdu mu včera dal pražský městský soud, když označil Hamplovo loňské rozhodnutí nepřijmout sedmadvacetiletého M. (redakce jeho jméno zná, ale na jeho žádost ho neuveřejňuje) na práva za nepřezkoumatelné. Hampl se proto nyní bude muset znovu zabývat všemi námitkami M., podle kterého byly loňské přijímačky nespravedlivé. Bránit se proti nepřijetí na školu u soudu je v Česku stále raritou, v poslední době ale takových případů přibývá.

Pražský městský soud dal v pátek za pravdu neúspěšnému uchazeči o studium na Univerzitě Karlově, který si stěžoval na nespravedlivé přijímací zkoušky. Informoval o tom server Lidovky.cz. Podle soudu se rektor UK Václav Hampl bude muset znovu zabývat námitkami nepřijatého muže. Rozsudek není pravomocný a rektor se může odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Uchazeč si například stěžoval, že škola nedokázala zajistit při zkoušce klid.

Čeští studenti jsou spokojeni s kvalitou vysokých škol a lidmi, co na nich vyučují. Podle dnes zveřejněného průzkumu ministerstva školství (MŠMT) považuje 64 procent studentů své vzdělání za srovnatelné s evropským. Výsledky dotazování mezi 11.000 studenty také ukázaly, že mladým lidem brání ve studiu v cizině nedostatek peněz. Děti z bohatých rodin tak vyjíždějí na zahraniční studijní pobyty až třikrát častěji než děti z chudších rodin. 

Vysoké školy by v budoucnu mohly mít pravomoc odebrat titul studentům, kteří nevystudovali řádným způsobem. Počítá s tím novela, kterou poslanci pustili do druhého čtení. Podle ní by mohl rektor vysoké školy zahájit řízení o odnětí titulu nejpozději pět let poté, co jej student získal. Rozhodla by pětičlenná komise. Důvodem odnětí titulu by mohla být například snaha získat titul korupcí, klientelismem, pomocí fiktivní nebo zfalšované zkoušky nebo díky plagiátorské závěrečné práci. Odnětí titulu by podle novely zabránilo výkonu povolání, které vyžaduje vysokoškolské vzdělání.

Bojovat o evropské peníze mají šanci až do konce února pražské instituce, které se zabývají zdravotnictvím. Lékařské fakulty vysokých škol, Akademie věd ČR či zdravotnická zařízení si mezi sebou rozdělí 400 miliónů korun. Dotace budou čerpány z operačního programu Praha Konkurenceschopnost. "Bohužel možnost podpory z evropských fondů je pro pražské zdravotnické i výzkumné instituce silně omezena," řekla bývalá náměstkyně primátora Markéta Reedová, jež v úterý rezignovala. Tento dokument byl pro ni tak posledním, který městské radě předložila.

Účastním se zasedání Akademického sněmu AV ČR vcelku pravidelně už pěkně drahnou dobu, a přece se mi na nich málokdy tak zvedal žaludek, jako na tom, které proběhlo 15. prosince 2009. Ne z vědců, kteří se tu shromažďují, ani z obligátního poledního řízku s bramborovým salátem, ale z českých politiků, které tu reprezentoval především prezident Klaus a ministryně Kopicová (přišel i pan Kalousek, ale ten nakonec alespoň moudře mlčel). Jakkoli nemohu mluvit za svoje vnitřní a pouze mým podvědomím řízené vegetativní pochody, pokusím se tu stručně vysvětlit, proč tomu tak asi bylo.

Třebaže se na veřejných vysokých školách zatím neplatí školné, které pilně připravoval exministr Ondřej Liška (SZ) v rámci Bílé knihy terciárního vzdělávání, rodinám, které mají doma studenta, za posledních pět let dramaticky stouply výdaje. Zatímco v roce 2004 studium jednoho dítěte na veřejné VŠ vyšlo na 3477 Kč měsíčně, dnes činí měsíční životní náklady při denním studiu v průměru 8163 Kč.

Čeští studenti jsou spokojeni s kvalitou vysokých škol a s lidmi, kteří na nich vyučují. Podle průzkumu ministerstva školství považuje 64 procent z oslovených své vzdělání za srovnatelné s evropským.

Právnická fakulta v Plzni musí pro několik desítek svých studentů najít náhradní školu, kde by mohli dokončit doktorandské studium a získat takzvaný velký doktorát s titulem Ph. D. Důvodem je nedávná ztráta akreditace tří ze šesti doktorandských programů.

Milan Šmíd, poslanec (ODS) Vysoké školství možná v některých případech doplácí na velkou poptávku po vysokoškolském vzdělání a s tím související nárůst počtu vysokých škol. Domnívám se, že se začíná měnit vztah škola - student. Placení školného by bylo i prostředkem ke zvýšení kvality výuky na VŠ, protože by se zvýšily nároky studentů na své profesory. Jinak je mi osobně líto všech poctivých studentů, kteří v Plzni vystudovali.

Rozhodně se nepočítalo s tím, že to bude na úkor výzkumu. A nyní slyšíme, že to nové bude kompenzováno výrazným rušením dosavadních výzkumných kapacit! Pokud je tomu tak, říkám – zaražme tedy ještě teď na poslední chvíli celý program „Výzkum a vývoj pro inovace“ a ty desítky bruselských miliard dejme raději do výstavby a modernizace dálnic, čističek, škol a nemocnic!

Ministerstvo má ovšem shodou okolností na tento neduh již dlouho připraven zázračný lék: reformu terciárního vzdělávání, která má mimo jiné posílit vliv správních rad na chod vysokých škol na úkor jejich samosprávných orgánů. V těchto radách by měli zasedat třeba podnikatelé či zástupci místní samosprávy, jmenovány ovšem mají být právě ministerstvem. Nejenže závěr, který zpráva z celé kauzy vyvozuje, je věcně nesmyslný, ale je také založen na nepravdivých tvrzeních. Situaci na plzeňských právech především dávno mohlo a mělo řešit samo ministerstvo, protože právě jeho úředníci měli už před lety v ruce dost alarmujících informací. To však zpráva cudně zamlčuje.

Naděje tisícovek vědeckých pracovníků ústavů Akademie věd a jejich ředitelů se nyní upírají k poněkud pýthickému vládnímu prohlášení o zachování výdajů na úrovni příštího roku. Jakkoli optimisticky mohou znít nedávná vyjádření premiéra Fischera či ministryně Kopicové, dosud se nenašel nikdo, kdo by je potvrdil konkrétními čísly.

Několik pražských vysokoškolských spolků se sdružilo ve Studentskou unii Univerzity Karlovy s tím, že budou pěstovat zájem o věci veřejné. Pokládám to za zcela nový fenomén. Poslední aktivizací studentů, kterou pamatuji, byla jejich stávka před 20 lety. Toto už je nová generace. Ta, o níž se často říká, že yrostla už v podmínkách svobody, proto jsou do ní vkládány jakési naděje. Jde ovšem o pustý alibismus. Jakože my už to tady nenapravíme, ať to tedy udělají ti po nás. Jenže pokolení, vyrostlé v polistopadové epoše, se k tomu nemá. Platí to i o vysokoškolácích jako celku.

Karlín - Karlínská Invalidovna by mohla směle soutěžit v anketě o nejzchátralejší památku v Praze. A měla by velkou naději, že by se umístila na prvních místech. Po desetiletích ústrků se však i tato historická budova halí do nového hávu.

Udělej si školu a seženeš dobře placenou práci. Tento axiom posledních let už neplatí. Mladí lidé, kteří nyní odcházejí ze středních nebo vysokých škol, končí – na rozdíl od spolužáků jen třeba o dva roky starších – často na pracovních úřadech. Za poslední rok jich přibylo téměř 12 tisíc a rok 2010 nebude o nic milosrdnější. Diplom už totiž většině firem v Česku nestačí, kromě vzdělání je žádána i dostatečná praxe.

Desítky neúspěšných pohovorů už absolvoval šestadvacetiletý Roman Dušek z Prahy poté, co v květnu skončil studia na Fakultě tělesné výchovy Univerzity Karlovy. „V lepším případě jsem se dostal do druhého kola, ale pak mě vždycky odmítli kvůli tomu, že nemám dost praxe,“ říká. Na to, že by pracoval v oboru, který vystudoval, už rezignoval. Trápí ho však, že ani v dalších odvětvích nedokáže zaměstnání najít. „Zarazilo mě, že dokonce i na místech, která jsou vypsána jako absolventská, chtějí po uchazečích dva až tři roky praxe. Ale kde ji mám jako student vzít?“ ptá se mladík. Nedostatek peněz a špatné vyhlídky na shánění práce ho v létě přivedly na dva měsíce do USA, kde se živil prodejem plakátů po školách. Z toho, co si tam vydělal, žije dodnes.