Archivy hovoří i po letech ****************************************************************************************** * Archivy hovoří i po letech ****************************************************************************************** 15.1.2009, rubrika: Kultura, strana: 18, autor: MARTA ŠVAGROVÁ Oběť Jana Palacha - Výročí upálení reflektují výstavy i pořady Především za materiál k přemýšlení a možná i výzvu k celonárodní diskusi považuje dokument Vlachová svůj film Poselství Jana Palacha. PRAHA Na dnešní večer zařadila ČT 2 hodinový dokument o smrti Jana Palacha. Ještě před jeh zaznamenala autorka i Česká televize vzrušené reakce. Dokonce výhružné dopisy a výzvy, aby nevysílal. To vše zejména proto, že ve filmu je zařazen rozhovor lékařky s Janem Palachem loži. V něm se psychiatryně doktorka Kmuníčková snaží získat od Jana Palacha informace o m „pochodních“. Velmi citlivý materiál naléhavého vyptávání lékařky, k níž zřejmě umírající důvěru, doprovázejí i emotivní záběry z nemocničního pokoje, o jejichž autorství se rovněž různé domněnky a na nichž je Jan Palach těžko identifikovatelný. I současná výpověď lékařky po letech vzbuzuje otazníky. Možný spor o to, zda měla dokument respektive Česká televize zveřejnit celý rozhovor, je však bezpředmětný už proto, že jeho záznam vyšel na dvojalbu Radioservisu Srpen 68 a je volně k dostání. Zdálo by se, že po čtyřiceti letech a z toho dvaceti svobodných, už nemůže být mnoho nezná natolik zásadní, jako byl sebevražedný čin studenta Jana Palacha. Přesto archivy stále ješ nebo dosud nezveřejněná svědectví. Naštěstí Palachův čin dokázal například při Palachově t letech vyburcovat Čechy z letargie, a tak odpověď na základní otázku, kterou si někteří ak autorkou dokumentu kladou, totiž nebyl-li Janův hrdinský čin zbytečnou obětí, je zřejmá. „ proč to vlastně Jan Palach udělal, jestli ta sebeoběť nebyla zbytečná,“ říká Kristina Vlac i na základě jejího filmu se nad Palachovým postojem zamyslí i další, nepamětnické generac Kristina Vlachová, v době Palachova upálení pětadvacetiletá, připouští, že smrt Jana Palac zcela zásadním zážitkem. Vyznává, že všechny své další činy poměřovala v životě Palachovým materiál už od roku 1969, dlouho hledala další neznámé informace v archivech. Jak sama potvrzuje, z nových objevů ji zaujal zejména nález historika Petra Blažka prvního sešitě s přednáškami) Palachova dopisu na rozloučenou, ve kterém žádal okamžité zrušení ce nelegální tiskoviny Zprávy a uvažoval také o možnosti obsazení rozhlasu studenty. Zejména Štrougala, Biľaka, Indry, Jakeše, Koldera, Pillera a dalších výtečníků tehdejší politické důkaz, že Palach nebyl žádným nezralým chlapcem, naopak byl schopen politického myšlení a naivně dětinský, jak se někdy uvádělo,“ říká dokumentaristka. Autorka vhodně kombinuje zná svědectví se svědectvími nově vyhledanými, objevenými a zasazenými do nových souvislostí. svědky na Václavském náměstí, rodinu i přátele Jana Palacha, připomíná atmosféru, jež se v mezi sebevraždou a pohřbem stále vyhrocovala. Z mnoha náznaků i přímých svědectví je možné i nyní po čtyřiceti letech doložit, jak velmi československá společnost prošpikovaná bezpečnostními složkami, jak tento mor zasahoval i Ve filmu se například cituje sdělení z 12. února 1969 poslané na tehdejší hlavní správu St praví kromě jiného: „Při objasňování smrti Jana Palacha nelze vyloučit, že na jeho rozhodn sebevraždu mají účast další osoby, zejména z řad studentského hnutí, které mají vztah na r studentské mládeže v NSR. V daném případě se jedná hlavně o některé členy studentských spo soustředěných kolem Luboše Holečka a Evy Bednárikové. (...) Při objasňování účasti těchto smrti J. Palacha by jako pomoc při vyšetřování přispělo, kdyby přátelé z NDR mohli vyslat tajného spolupracovníka, který v současné době působí ve studentském hnutí v NSR.“ Jak archiv dokládá, Eva Bednáriková byla kamarádka Palachovy přítelkyně Heleny Zahradníkov vyznání lásky k Janu Palachovi a poprvé i její mladičkou tvář dokument uvádí). Jak z archi vyplynulo, v roce 1965 byla Bednáriková vyšetřována StB kvůli pašování zboží z NSR, a doko strávila ve vazbě. V roce 1969 a pak i nadále se se svým vyšetřovatelem stýkala... Další pozoruhodnou věcí, na kterou Kristina Vlachová upozorňuje, je dopis, který Dubčekovi poslali 23. ledna 1969 Brežněv a Kosygin: „Nyní se protisocialistické kruhy připravují k v Jana Palacha. Nebudou-li podniknuta aktivní rozhodná opatření, události se mohou vymknout vlády.“ Dokument se vysílá dnes ve 20 hodin na ČT 2. *** Palach nebyl žádným nezralým chlapcem, naopak byl schopen politického myšlení a jeho čin n dětinský Bude lékařka opět žalovat ČT? Psychiatryně Zdeňka Kmuníčková zvažuje žalobu na ČT za použi rozhovoru s Palachem v dokumentu. Veřejnost prý nemůže pochopit pravý smysl dialogu mezi l Říká, že jí hlavně šlo o informace o dalších „živých pochodních“, aby se zabránilo obětem. podle ní vytržen z kontextu a odmítá tvrzení, že nebyla k Palachovi šetrná. Kmuníčková už soudní spor s televizí, jež naznačila, že Palacha natáčela pro potřeby StB. ČT musela zapl korun.