Promýšlel formu protestu ****************************************************************************************** * Promýšlel formu protestu ****************************************************************************************** 17.1.2009, rubrika: HISTORIE, strana: 19 Příbuzní Jana Palacha i jeho kolegové z fakulty uváděli, že neměli o přípravách šokujícího nejmenší tušení. Nedávno však byl objeven dokument, který je zajímavým svědectvím pro poch uvažování a zároveň dokladem, že svůj čin neuskutečnil v okamžitém afektu. Jan Palach se zúčastnil 6. led -na 1969 schůze vysokoškoláků ve velké aule filozofické fak typ sešitového papíru, který o deset dní později použil pro své čtyři poslední dopisy, nap obsazení budovy Čs. rozhlasu skupinou studentů. Krátký text adresoval Lubomíru Holečkovi, schů -ze. Není známo, zda jej Holeček četl a nereagoval, nebo jej nečetl vůbec. V každém případě byla Palachova výzva založena mezi ostatní listiny ze schůze a ty se doch svazku Státní bezpečnosti, která je v rámci nového vyšetřování Palachova činu zabavila v č prohlídce archívu univerzity. (Text Palachova návrhu je otištěn v publikaci Jan Palach ’69 Obsadit rozhlas „Vážený kolego, po delší úvaze jsem se rozhodl sdělit Ti touto formou svůj návrh pro přípa studentstva,“ psal Jan Palach Holečkovi. „Za současné situace je jasné, že izolovaná akce ať již jde o stávku či demonstraci, je neúčinná. Je totiž nasnadě, že bez pomoci hromadnýc prostředků se nemůže vyvolat žádná účinná akce v celonárodním měřítku (např. generální stá Navrhuji akci, jež se na první pohled může zdát bláznivá (možná, že bláznivá je). Namísto demonstrace se mi jeví jako účelnější a efektivnější obsadit rozhlas a vysílat výzvu ke st cenzury a za Smrkovského (např.). Domnívám se, že k této akci je dnes příznivá atmosféra (Colotka kandidátem za Smrkovského, Možná, že podruhé se tak příznivá situace nenaskytne. Vlastní akci by mohla provést poměrn teprve dodatečně by se kolem rozhlasu na pokyn rozhlasu shromáždila masa studentů (nedalek 3000 posluchači). Jestli se Ti tento návrh bude zdát šílený, tak Tě prosím, aby jsi ho zahodil a nezmiňoval opačném případě dělej, co uznáš za vhodné. Protože nenávidím anonymitu, a abych snížil pod provokatérství, píši namísto závěrečné fráze svou adresu. Jan Palach, kolej UK Spořilov 5/ P. S. Leden 68 začal shora, leden 69 může začít zdola.“ Pochodeň č.1 Jan Palach se s Lubomírem Holečkem osobně neznal a poprvé se setkali až 19. ledna 1969 v n posledních hodinách Palachova života. Palach zřejmě netušil, zda se jeho návrhem – aby sku obsadila rozhlas a vyzvala veřejnost ke stávce – někdo zabýval, nicméně své teze o celonár generální stávce zopakoval i v proslulém dopise „Pochodeň č. 1“, který byl nalezen v jeho pod Národním muzeem: „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit probudit lid této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku, a tak jsem získal právo napsat první dopisy a n první pochodeň. Naše požadavky jsou: 1. okamžité zrušení cenzury, 2. zákaz rozšiřování Zpr Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969 a nevystoupí-li dostatečnou podporou (tj. s časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně. Pochodeň P. S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej Historik Petr Blažek na stránkách publikace Jan Palach 69 poznamenává, že „Palachův ná -vr je nepřímým dokladem toho, že údajná skupina dobrovolníků, jejíž členové se měli v případě požadavků postupně upalovat, patrně vůbec neexistovala a byla podle všeho vyfabulována pou prostředek pro zvýšení efektu. Těžko si lze totiž představit, že by Palach jako její člen radikální návrh člověku, kterého vůbec neznal. Návrh rovněž vysvětluje, proč Palach adreso svých posledních dopisů Lubomíru Holečkovi a proč ho těsně před svou smrtí pozval do nemoc