Dřív Palacha nechápali a dnes se mu omlouvají












            ******************************************************************************************

            * Dřív Palacha nechápali a dnes se mu omlouvají
            ******************************************************************************************
            17.1.2009, rubrika: Praha, strana: 1, autor: ANNA BAUMOVÁ

            Praha - Skupinka asi pětadvaceti Italů zabalených do šál a zimních čepic postává na Václav
            pomníku Jana Palacha. Na krku jim visí trojjazyčné transparenty s nápisy jako „Jan je evro
            „Jane Palachu, díky!“ či „Vzdáváme poctu pražskému jaru“. Někteří z nich rozdávají kolemjd

            prsty letáčky.
            Před čtyřiceti lety byli tito intelektuálové angažovaní v levicovém studentském hnutí v Mi
            Demonstrovali tehdy za Vietnam i za jiné země bojující za nezávislost.

            Včera přijeli tito novináři, vysokoškolští profesoři, filozofové a spisovatelé do Prahy, a
            čtyřicátého výročí Palachova úmrtí připomněli jeho čin. „V šedesátém osmém jsme byli velmi

            jsme levicově. Plně jsme si neuvědomovali, co se vlastně ve východních zemích děje. Jako h
            tehdy sovětskou okupací nezabývali a nebyli jsme schopni se mobilizovat v momentě, kdy se 
            upálil,“ vypráví osmapadesátiletý italský spisovatel a esejista Gabriele Nissim.

            Sergio Vicario, novinář a majitel PR agentury, který se angažoval v milánském studentském 
            doplňuje: „Individuálně jsme byli smrtí Jana Palacha otřeseni, ale hnutí jako celek Palach
            nepochopilo.“ Novinář a vysokoškolský profesor Pietro Somaini přijel do Prahy s celou svou

            chlapcem, který ještě chodí na základní školu, a jeho staršími sestrami, které studují lyc
            aby děti věděly, kdo to byl Jan Palach a co se tu za komunismu dělo. Naše generace dnes sv
            levicových postojů lituje. Dnes už jsme demokraté, marxisté jsme byli před třiceti lety,“ 


            Na blogu jsme se domluvili za dva týdny To, že se lidé z milánského studentského hnutí vče
            položili spolu se svými rodinami květiny u pomníku Jana Palacha, byla podle slov spisovate

            spontánní akce.
            „Založili jsme si blog a během dvou týdnů jsme akci zorganizovali. Původně jsme se chtěli 
            nakonec zvítězila Praha.“

            Gabriele Nissim se v sedmdesátých letech začal totalitou ve východních zemích zabývat hlou
            „Když jsem trochu dospěl, uvědomil jsem si svou mladickou chybu a začal jsem sympatizovat 
            opozicí v komunistických zemích. Psal jsem o Chartě 77 i o sovětských disidentech. Dnes js

            dávnými přáteli tady, abychom po letech prokázali Janu Palachovi svoji vděčnost za jeho ob
            Nissim, který mimo jiné natočil pro italskou televizi množství dokumentů o lidech, kteří b
            komunismu. Památku „lidské pochodně“ si připomněli nejen zahraniční návštěvníci. Dopoledne

            k pamětní desce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy premiér Mirek Topolánek, odpoled
            Tomáš Halík či herečka a někdejší disidentka Vlasta Chramostová. Několik set plamínků svíč
            pražského studenta „oživilo“ v průvodu od Karlova mostu k Filozofické fakultě.