Dřív Palacha nechápali a dnes se mu omlouvají ****************************************************************************************** * Dřív Palacha nechápali a dnes se mu omlouvají ****************************************************************************************** 17.1.2009, rubrika: Praha, strana: 1, autor: ANNA BAUMOVÁ Praha - Skupinka asi pětadvaceti Italů zabalených do šál a zimních čepic postává na Václav pomníku Jana Palacha. Na krku jim visí trojjazyčné transparenty s nápisy jako „Jan je evro „Jane Palachu, díky!“ či „Vzdáváme poctu pražskému jaru“. Někteří z nich rozdávají kolemjd prsty letáčky. Před čtyřiceti lety byli tito intelektuálové angažovaní v levicovém studentském hnutí v Mi Demonstrovali tehdy za Vietnam i za jiné země bojující za nezávislost. Včera přijeli tito novináři, vysokoškolští profesoři, filozofové a spisovatelé do Prahy, a čtyřicátého výročí Palachova úmrtí připomněli jeho čin. „V šedesátém osmém jsme byli velmi jsme levicově. Plně jsme si neuvědomovali, co se vlastně ve východních zemích děje. Jako h tehdy sovětskou okupací nezabývali a nebyli jsme schopni se mobilizovat v momentě, kdy se upálil,“ vypráví osmapadesátiletý italský spisovatel a esejista Gabriele Nissim. Sergio Vicario, novinář a majitel PR agentury, který se angažoval v milánském studentském doplňuje: „Individuálně jsme byli smrtí Jana Palacha otřeseni, ale hnutí jako celek Palach nepochopilo.“ Novinář a vysokoškolský profesor Pietro Somaini přijel do Prahy s celou svou chlapcem, který ještě chodí na základní školu, a jeho staršími sestrami, které studují lyc aby děti věděly, kdo to byl Jan Palach a co se tu za komunismu dělo. Naše generace dnes sv levicových postojů lituje. Dnes už jsme demokraté, marxisté jsme byli před třiceti lety,“ Na blogu jsme se domluvili za dva týdny To, že se lidé z milánského studentského hnutí vče položili spolu se svými rodinami květiny u pomníku Jana Palacha, byla podle slov spisovate spontánní akce. „Založili jsme si blog a během dvou týdnů jsme akci zorganizovali. Původně jsme se chtěli nakonec zvítězila Praha.“ Gabriele Nissim se v sedmdesátých letech začal totalitou ve východních zemích zabývat hlou „Když jsem trochu dospěl, uvědomil jsem si svou mladickou chybu a začal jsem sympatizovat opozicí v komunistických zemích. Psal jsem o Chartě 77 i o sovětských disidentech. Dnes js dávnými přáteli tady, abychom po letech prokázali Janu Palachovi svoji vděčnost za jeho ob Nissim, který mimo jiné natočil pro italskou televizi množství dokumentů o lidech, kteří b komunismu. Památku „lidské pochodně“ si připomněli nejen zahraniční návštěvníci. Dopoledne k pamětní desce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy premiér Mirek Topolánek, odpoled Tomáš Halík či herečka a někdejší disidentka Vlasta Chramostová. Několik set plamínků svíč pražského studenta „oživilo“ v průvodu od Karlova mostu k Filozofické fakultě.