Palach navrhoval obsadit rozhlas

10.1.2009, rubrika: Téma dnes, strana: 3, autor:  JAN GAZDÍK

Nové svědectví o studentovi, který se upálil na protest proti okupaci

Praha - Jan Palach, jenž se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, navrhoval, aby studenti obsadili rozhlas. Na nový objev historiků upozorňují Lidovky.cz. Od Palachova zoufalého činu uplyne 16. ledna 40 let.

„Poslal vzkaz studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi, aby byl obsazen rozhlas a odvysílána podpora předsedovi Federálního shromáždění Josefu Smrkovskému, ale i dalším odvolávaným vůdcům pražského jara. Vyzýval i ke generální stávce,“ řekl MF DNES spoluautor studie o Palachovi Patrik Eichler.

Tehdejší student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy poukazoval na fakt, že „za současné situace je jasné, že izolovaná akce studentstva - ať již jde o stávku či demonstraci - je neúčinná“. Bez pomoci sdělovacích prostředků se podle něj nemohla vyvolat žádná akce v celonárodním měřítku. „Jestli se Ti návrh bude zdát šílený, tak Tě prosím, abys ho zahodil a nezmiňoval se o něm. V opačném případě dělej, co uznáš za vhodné.“ A nakonec připojil poznámku: „Leden 68 začal shora, leden 69 může začít zdola.“

Palachova výzva se však podle publicisty Eichlera k Holečkovi nedostala. „Nemohla být tedy na shromáždění studentů přečtena a projednána,“ dodává publicista.

Zprvu respekt, pak nenávist Vyšetřovací spis Jana Palacha historici důkladně probádali až v posledních měsících. V něm také nalezli studentův vzkaz Holečkovi. I po čtyřiceti letech z dokumentů vyplývá, že vyšetřovatelé Sboru národní bezpečnosti měli ještě v roce 1969 k oběti Jana Palacha úctu a respekt. „O pouhý rok později bylo vše jinak. Tajná policie dělala vše, aby Palachův protest proti okupaci a smíření se s ní vymazala z paměti lidí,“ konstatuje mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichel.

Studii Jan Palach ’69 představí její autoři Petr Blažek, Jakub Jareš a Patrik Eichler v pondělí v Karolinu. Kromě dosud neznámých faktů se v ní lze dočíst i to, že Jan Palach se neupálil v pominutí smyslů ani z nešťastné lásky, ale že svůj čin dlouho a velmi pečlivě zvažoval.

„Palach byl jedním z nejaktivnějších studentů, kteří se nechtěli smířit s okupací. Do protestního hnutí se zapojil od samého počátku v srpnu osmašedesát. Maloval nápisy Rusové, běžte domů, organizoval stávky na filozofické fakultě. Upálením jeho protesty vyvrcholily. Chtěl vyburcovat lidi z letargie a neviděl už jinou možnost,“ soudí Eichler.