Začíná boj o nové vysokoškoláky ****************************************************************************************** * Začíná boj o nové vysokoškoláky ****************************************************************************************** 8.1.2009, rubrika: Česko, strana: 6, autor: Petra Benešová, Ivana Kottasová * Univerzity čeká nástup slabších ročníků * Školy začínají lákat na atraktivní obory * Pro humanitní školy České vysoké školy se začaly připravovat na nedostatek studentů. Především ty technické a kam nemíří takové množství mladých lidí jako na humanitní studia, lákají maturanty na nové obory. Na technikách se tak uchazeči mohou hlásit na předměty jako jsou průmyslový design, prostředí, arts management. Na přírodovědách pak třeba na ochranu životního prostředí či o obyvatelstva. »Musíme být připraveni na slabší populační ročníky, které budou přicházet v následujících let se počet uchazečů podle odhadů propadne o třicet procent a mezi školami už o ně začíná popisuje Václav Havlíček, rektor pražské ČVUT. Ta už v tomto roce uvažuje o založení dvou které mají přitáhnout studenty - komerčního inženýrství a informatiky. Podle statistik může být totiž tento rok jedním z posledních, kdy budou vysoké školy přijí tisíc studentů. Vyhlídky v dalších letech nejsou totiž pro školy příznivé: v loňském roce patnáctiletých dětí v populaci, za dva roky jich bude jen devadesát tisíc. A tento stav má 2015. »Poroste konkurence mezi školami, které musí daleko více přemýšlet, na co studenty nalákat nastane to, s čím se nyní potýkají techniky, kterým se nedaří získávat dostatek studentů. muset určitě i humanitní školy,« vysvětluje ekonom CERGE-EI a analytik školství Daniel Mün Úbytek studentů znamená pro školy finanční problémy: přicházejí tím i o peněžní dotace, kt dostávají od státu. Do techniky dát ekonomii Největší zájem mezi studenty je tradičně o humanitní a ekonomické školy, na které se hlásí třetiny uchazečů o studium. Důvod, proč si studenti vybírají právě ekonomické školy, je jasný: jejich absolventi mohou nadprůměrné platy. Podle statistik mají nejvyšší mzdy v Česku ti, kteří vystudovali inform programátoři-specialisté. Ti si v průměru přijdou na 32 tisíc korun. O pět až deset tisíc vydělají pracovníci v marketingu, právníci a stavební odborníci. Některé obory, jako je tř zdravotnictví, slibují studentům uplatnění už proto, že jsou v Česku pořád ještě novinkou takto zaměření odborníci zatím chybí. »Proto se snažíme k čistě technickým oborům přidat právě i ty s komerčním využitím, jaké m školy, u kterých mají studenti pocit, že si pak následně vydělají v jejich oboru více peně například biomedicínské inženýrství nebo průmyslový design,« říká rektor ČVUT. Chemické školy si k čistě přírodovědným a teoretickým předmětům přidávají také více atrakt Tak například Vysoká škola chemicko-technologická má jeden z oborů Ekonomika a management potravinářských podniků. Stále více oblíbeným novým oborem je ekologie. »Dva roky máme novou fakultu životního pros trend se prosazuje stále více,« říká rektor České zemědělské univerzity Jan Hron. Stále málo vysokoškoláků Zatímco školy budou o uchazeče bojovat, studenti si naopak budou moci více vybírat. U pres jako jsou práva, psychologie, kam se dostane zhruba každý desátý uchazeč, by však husté sí nemělo být ani v následujících letech propustnější. »Ročně dostáváme více než šedesát tisíc přihlášek, my si pořád hodně vybíráme, a to si mys nezmění,« upozorňuje rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Přesto, že se v posledních letech počet vysokoškoláků zvyšoval, diplom je zde stále vzácno procent pětadvacetiaž čtyřiatřicetiletých ho získá. To je vůbec třetí nejhorší výsledek me *** NA CO ŠKOLY VÁBÍ NOVÉ STUDENTY * Ekonomika a řízení zdravotnictví (Univerzita Palackého) * Bioinformatika (VUT) * Arts management (VŠE) * Ekonomika a management chemických a potravinářských podniků (VŠCHT) * Aplikovaná ekologie (Česká zemědělská univerzita) * Design prostředí (Technická univerzita Liberec)