Čech našel v Antarktidě vzácné fosilie

13.1.2009, rubrika: Zpravodajství, strana: 7, autor: Jan Trojan

Kolekci skvěle zachovalých a často velmi vzácných fosilií objevil a nashromáždil na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě člen české vědecké expedice, paleontolog Radek Vodrážka z České geologické služby.

E-mailem přes satelit to v pondělí oznámil vedoucí expedice prof. Miloš Barták, jenž je zároveň šéfem vědecké stanice Masarykovy univerzity, nesoucí jméno Johanna Gregora Mendela.

„Vodrážkovi se podařilo nalézt hned během několika prvních dnů zkamenělé korály, mlže, hlavonožce, ježovky, plže, zuby žraloků a dokonce i kosterní pozůstatky vymřelých vodních plazů. Raritu a vědecky významný materiál představují fosilní druhohorní vymřelí hlavonožci amoniti a mlži, kteří, přestože čekali na své objevení v horninách více než sedmdesát miliónů let, mají jedinečně zachovalé, původní perleťové schránky,“ uvádí Barták.

Samostatnou kapitolu mezi zkamenělinami představují podle něj zbytky fosilních rostlin druhohorního a třetihorního stáří – od otisků listů, přes úlomky dřev až po několikametrové zkamenělé kmeny.

„Začínající české paleontologické výzkumy Antarktidy významně doplní vědecké informace o vývoji některých organismů v průběhu geologické minulosti Země,“ konstatuje Barták.

Nalezená zkamenělá dřeva, listy a unikátně zachovalé schránky měkkýšů bude studovat široký tým paleontologů a geochemiků z České geologické služby, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Národního Muzea a Akademie věd ČR. V souvislosti s Vodrážkovým úspěšným nálezem vedoucí expedice připomněl, že paleontolog je ve vědeckém týmu poprvé.

Je nováčkem mezi biology, geology a klimatology, kteří zkoumají hlavně vznik takzvaných antarktických oáz, tedy oblastí, na nichž se po ústupu ledovce uchytil na ostrově život v podobě sinic, řas a mechů.

„Ostrov je veliký, měří přibližně 50–60 km v průměru, zhruba čtyři pětiny povrchu jsou bez trvalé ledové pokrývky. Z této části máme běžným terénním průzkumem probádánu přibližně polovinu. Takže pořád je před námi ještě velký kus práce,“ řekl Právu Barták těsně před odjezdem koncem prosince.

V další části svého sdělení Barták píše, že expedice se zabydlela a intenzívně pracuje. Vědci konzumují kvalitní a pestré jídlo, vaří si střídavě sami, čerstvou zeleninu jedí nikoli podle vlastního výběru, nýbrž podle toho, který druh se dříve kazí. „Přenosové zařízení pracuje spolehlivě, ale každý přenos je spojen s poměrně náročným nastavením směrové antény. Problémy nám způsobují také časté atmosférické poruchy,“ citujeme.

Podařilo se nalézt zkamenělé korály, mlže, hlavonožce, ježovky, plže, zuby žraloků a dokonce i kosterní pozůstatky vymřelých vodních plazů Miloš Barták, šéf vědecké stanice