Čech našel v Antarktidě vzácné fosilie












            ******************************************************************************************

            * Čech našel v Antarktidě vzácné fosilie
            ******************************************************************************************
            13.1.2009, rubrika: Zpravodajství, strana: 7, autor: Jan Trojan

            Kolekci skvěle zachovalých a často velmi vzácných fosilií objevil a nashromáždil na ostrov
            Antarktidě člen české vědecké expedice, paleontolog Radek Vodrážka z České geologické služ
            E-mailem přes satelit to v pondělí oznámil vedoucí expedice prof. Miloš Barták, jenž je zá

            vědecké stanice Masarykovy univerzity, nesoucí jméno Johanna Gregora Mendela.
            „Vodrážkovi se podařilo nalézt hned během několika prvních dnů zkamenělé korály, mlže, hla
            plže, zuby žraloků a dokonce i kosterní pozůstatky vymřelých vodních plazů. Raritu a vědec

            materiál představují fosilní druhohorní vymřelí hlavonožci amoniti a mlži, kteří, přestože
            objevení v horninách více než sedmdesát miliónů let, mají jedinečně zachovalé, původní per

            uvádí Barták.
            Samostatnou kapitolu mezi zkamenělinami představují podle něj zbytky fosilních rostlin dru
            třetihorního stáří – od otisků listů, přes úlomky dřev až po několikametrové zkamenělé kme

            „Začínající české paleontologické výzkumy Antarktidy významně doplní vědecké informace o v
            organismů v průběhu geologické minulosti Země,“ konstatuje Barták.
            Nalezená zkamenělá dřeva, listy a unikátně zachovalé schránky měkkýšů bude studovat široký

            a geochemiků z České geologické služby, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Národní
            Akademie věd ČR. V souvislosti s Vodrážkovým úspěšným nálezem vedoucí expedice připomněl, 
            ve vědeckém týmu poprvé.

            Je nováčkem mezi biology, geology a klimatology, kteří zkoumají hlavně vznik takzvaných an
            tedy oblastí, na nichž se po ústupu ledovce uchytil na ostrově život v podobě sinic, řas a
            „Ostrov je veliký, měří přibližně 50–60 km v průměru, zhruba čtyři pětiny povrchu jsou bez

            pokrývky. Z této části máme běžným terénním průzkumem probádánu přibližně polovinu. Takže 
            námi ještě velký kus práce,“ řekl Právu Barták těsně před odjezdem koncem prosince.
            V další části svého sdělení Barták píše, že expedice se zabydlela a intenzívně pracuje. Vě

            kvalitní a pestré jídlo, vaří si střídavě sami, čerstvou zeleninu jedí nikoli podle vlastn
            podle toho, který druh se dříve kazí. „Přenosové zařízení pracuje spolehlivě, ale každý př
            s poměrně náročným nastavením směrové antény. Problémy nám způsobují také časté atmosféric

            citujeme.

            Podařilo se nalézt zkamenělé korály, mlže, hlavonožce, ježovky, plže, zuby žraloků a dokon

            pozůstatky vymřelých vodních plazů Miloš Barták, šéf vědecké stanice