Pochodeň k přemýšlení












            ******************************************************************************************

            * Pochodeň k přemýšlení
            ******************************************************************************************
            12.1.2009, rubrika: Komentáře, strana: 14,| autor: PETR TŘEŠŇÁK

            Glosa

            Velké činy v lidských dějinách mají obvykle jedno společné - bývají hodné následování.

            Můžeme o nich vyprávět dětem a těšit se pohledem na to, jak se vidí v roli pilotů RAF boju
            Hitlerovi, vzdorují převaze silou ducha jako Mahátmá Gándhí nebo se stavějí na odpor bolše
            Lecha Walesy.

            S odkazem Jana Palacha (od jehož smrti uplyne 19. ledna čtyřicet let) je však potíž - navz
            mimořádnému významu v českých dějinách i zaslouženému státnímu vyznamenání pro studenta, k

            svůj život, aby probudil národ, se dětem jako následováníhodný vzor jen tak snadno doporuč
            Demonstrační politická sebevražda má vždy dvě tváře. Jednu hrdinskou a budící obdiv, druho
            a pochybností o smyslu, etické oprávněnosti, skrytých důvodech, psychickém zdraví. Švédský

            Arosenius se upálil před finančním úřadem, protože nesouhlasil s výší daní, které měl zapl
            homosexuální spisovatel Alfredo Ormando shořel na protest proti diskriminaci gayů v katoli
            Chilský horník Sebastian Acavedo se upálil, protože mu Pinochetovi tajní unesli děti. A té

            dalších lidí tyto tři v posledním půlstoletí následovaly kvůli svému nesouhlasu s vietnams
            i iráckou válkou nebo agresí Sovětského svazu ve svých zemích.
            Můžeme se vůbec shodnout na tom, kdo z nich udělal smysluplný čin a kdo zahodil svůj život

            ne. Palachova oběť však představovala v době počínající normalizace tak burcující morální 
            let později navíc její odkaz přivedl mladé lidi znovu do ulic, že na jejím společenském vý
            zásadě shoda.

            Přesto v leckom z pamětníků i mladých lidí dnes vyvolává Palachův čin řadu soukromých poch
            studentů z pražské Filozofické fakulty UK, která nyní ke 40. výročí jeho upálení připravil
            sborník textů a dalších materiálů, se rozhodla na ně nehledat společnou odpověď a ponechat

            studenta jako volné pole pro různé názory. To je to nejlepší, co se dá s Palachem udělat -
            do jednoznačné škatulky s nápisem hrdinství, ale spíše využít toho, že jeho příběh nese mi
            k probouzení základních společenských otázek. Kdy je správné nadřadit veřejný zájem tomu n

            máme? Jaké cesty smíme použít? Na odpovědích se nemusíme shodnout, mnohem důležitější pro 
            je, aby pochodeň této diskuse nevyhasla.