Pravěká fauna v suterénu ****************************************************************************************** * Pravěká fauna v suterénu ****************************************************************************************** 10.1.2009, rubrika: Věda, strana: 26, autor: JOSEF MATYÁŠ Muzeum vývoje zvířat otevřeli paleontologové na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Kolik centimetrů měřila křídla největšího hmyzu, který kdysi žil na naší planetě? Kam zmiz zvířat, obývajících v dávné minulosti oceány? Jak vypadal postrach trilobitů? Paleontologové z Přírodovědecké fakulty UK odpovídají na tyto otázky v Chlupáčově muzeu hi příštího týdne bude každou středu mezi 10. a 17. hodinou otevřeno pro veřejnost. „Červ“, prapředek člověka Masožravý býk, tak zní doslovný překlad latinského názvu Carnotaurus. Ovšem s tímhle býkem neporadil ani nejsrdnatější toreador. Pradávný ještěr vážil okolo dvou tun, na délku měřil hlava s růžky se tyčila do třímetrové výšky. Dravec lovil v dnešní Argentině před 70 milio dinosauří kostry muzeu dominuje, ale mnohem větší rarita je vystavena ve vitríně za ocasem „Jde tak trochu o našeho předka,“ říká jeden z autorů výstavy paleontolog Martin Košťák a malého tvora na plochém kameni. Živočich přední částí těla prohrabával usazeniny na dně mo se mikroskopickými zbytky organismů. Celkem měřil asi dva centimetry, vedle zkameněliny je rekonstrukce: zvířátko je zvětšené asi na 10 centimetrů a vypadá jako hodně tlustý červ. J Haikouella lanceolata a podle vědců je prvním předchůdcem všech obratlovců. „Tato skupina vznikla v období před 530 miliony let,“ říká Košťák. Příroda tehdy mohutně experimentovala odborníci nazývají toto období kambrickou explozí života. Některé nepodařené „modely“ vyhy většina živočišných kmenů existuje dodnes. Ze strunatců se během milionů let vyvinuly prvn konci této vývojové linie jsme my lidé. Vedle haikouelly je další rarita -zkamenělina ješt přizpůsobeného životu ve vodě. Ichtyosaurus na rozdíl od ostatních plazů nekladl vejce na rodil živá mláďata přímo do mokrého živlu. „Našly se desítky samic, které při porodu zahyn těle je zřetelně vidět embryo, jež uvízlo v půli cesty na svět,“ říká druhý spoluautor výs Martin Mazuch. Kostra vystavená v nově otevřeném muzeu je kompletní, což je veliká vzácnos je perfektně zachovalá. Od smrti vodního ještěra uplynulo přibližně 180 milionů let, ale d žaludku poznat, co měl naposled na jídelníčku. „Nejen v žaludku, ale i ve střevech jsme id chitinové háčky hlavonožců,“ říká paleontolog. Na přední končetině ichtyosaura je vidět, j pětiprstá struktura změnila a vznikla ploutev. Před 250 miliony let totiž v mořích vypuklo boom. Někteří plazi si bohatou potravní nabídku nenechali ujít a ze souše zamířili zpátky přizpůsobili nejen končetiny, ale zvětšily se jim také oči a tlamu měli vyzbrojenou mnoha zuby. Na zkamenělé kostře ichtyosaura je poznat i zalomený konec páteře. Směřoval dolů a p v ocasní ploutev. Vodní ještěři připomínali vzhledem i stylem plavání dnešní delfíny. Mrtvolky v bezpečí Jak je možné, že na kostře staré stamiliony let jsou zachovány všechny detaily? V období, ichtyosauři, vzrostla koncentrace CO2 v atmosféře, takže panovalo poměrně teplé klima. To oceánských proudů a začalo se dařit mikroorganismům. Když pak mrtví prvoci ve velkém množs hlubin, spotřeboval se jejich tlením kyslík. Dno oceánů a moří se stalo místem, kde nežila zvířata. Takže mrtvého ichtyosaura na dně neožírali žádní kroužkovci ani jiní likvidátoři tak dost času, aby nehybného ještěra pokryly usazeniny, jeho kostra se prosytila množstvím změnila se ve zkamenělinu. Totéž se týkalo uhynulých těl mořských krokodýlů, ryb i hlavono příhodným podmínkám říkáme tafonomická okýnka,“ poznamenává paleontolog Košťák. K radosti existovalo těchto „okýnek“ v historii naší Země několik. Otevírala se jen na pět set tisíc let. Z pohledu paleontologů jde o pouhý okamžik, ale i tato „chvilka“ stačila k tomu, aby perfektně spatřili celý tehdejší ekosystém. Zatímco druhohorám vládli gigantičtí dinosauři predátor na počátku prvohor měřil pouze jeden a půl metru. Korýš podivný s latinským názve se specializoval na lov trilobitů. Předními kusadly je uchvátil a podsunul si kořist pod t procvakaly v krunýři čtvercové otvory. „Holého“ korýše pak rozkousal. Schránky trilobitů s se dodnes nacházejí v okolí Skryjí a Jinců. Anomalocaris má pozoruhodný paleontologický ži překvapení. Když totiž odborníci našli přední kusadla, považovali je za samostatný rod a č Kruhovou čelist objevenou jindy a jinde zase popsali jako medúzu. Teprve když se podařilo živočicha, ukázalo se, že všechny části jeho těla, dříve považované za samostatné organism zvířeti. Živé fosilie vegetují u dna Poutavým dokladem změn v říši zvířat je model představující starobylou formu tzv. hybodont druhohorním moři neměl soupeře. Nejen kvůli velikosti okolo metru, ale i díky mohutným trn hranách ploutví. Ovšem před 90 miliony let se začaly prosazovat mnohem větší typy žraloků jednodušší příbuzný musel vyklidit pole. Konkurenční boj o mělčiny, kde se nabízel bohatý skončil pro olihně, kalmary, krakatice a další faunu z období křídy relativně dobře. Větši stáhla do hlubin oceánů, kde jejich potomci žijí dodnes. I pravěký žralok s velkými trny n byl nedávno pozorován v okolí Japonska. Smůlu měli jen mořští ještěři, kteří v měření sil zcela podlehli. Rekordmani ve vitrínách Muzeum, pojmenované po významném paleontologovi Ivu Chlupáčovi, představuje i několik reko pravěkých zvířat. Například Meganeura, předchůdkyně dnešní vážky, měla rozpětí křídel 70 c tedy největším dosud známým létajícím hmyzem. Na planetě poletovala před 320 miliony let. po zemi hemžil další hmyzí rekordman, dvoumetrová mnohonožka. Po schodech do pravěku V suterénních prostorách Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově zaparkoval „stroj muzeum historie Země představuje prostřednictvím zkamenělin, kreseb pradávných tvorů a tro modelů vývoj živočichů od prvopočátků po současnost. Krytolebec, nejstarší suchozemský obratlovec vystavený v muzeu, žil před 320 miliony let. jeho originální zkamenělina. Největším exponátem muzea je model dinosaura. Dravý ještěr je dlouhý osm a vysoký tři metr Zkamenělá kostra ichtyosaura, mořského plaza připomínajícího delfína. Při adaptaci na vodn zadní část páteře postupně změnila v ocasní ploutev. Starobylá forma tzv. hybodontního žraloka s velkými trny na náběžných hranách ploutví byla před 90 miliony let, vytlačena modernějšími žraloky do větších hloubek. Největší dosud známý létající hmyz s křídly o rozpětí 70 centimetrů. Tento předchůdce vážk Meganeura poletoval na naší planetě přibližně před 320 miliony let. Zdatným lovcem trilobitů byl korýš o velikosti okolo 150 centimetrů.