Dobré časy českých vědců












            ******************************************************************************************

            * Dobré časy českých vědců
            ******************************************************************************************
            17.1.2009, rubrika: Téma dnes, strana: 3, autor: STANISLAV DRAHNÝ

            Praha - Česká věda zažívá v poslední době dobré období. Ještě před několika lety vycházely
            světových vědeckých časopisech zprávy o objevech, na nichž se podíleli naši vědci, tak dva
            Nyní snad nemine měsíc, kdy alespoň některý text nemá český podpis.

            Koncem loňského roku tým vědců z týmu Jiřího Forejta z Ústavu molekulární genetiky Akademi
            publikoval v časopisu Science objev genu, který u obratlovců (konkrétně myší) způsobuje re
            bariéru. Tento objev dost možná pomůže odstranit i příčiny lidské neplodnosti.


            Novinky v klonování Na jaře v Science publikoval biolog Josef Fulka mladší. Jeho tým se za

            klonování tak často končí nezdarem. Ukázal na klíčovou úlohu jadérka (malého kulovitého út
            buňky), a zároveň tak objasnil některé nezdary v klonování.
            Koncem roku 2007 zase olomoučtí entomologové z Univerzity Palackého oznámili, že brouci se

            mnohem dříve, než se myslelo. Použili k tomu srovnávání genů.
            Předtím vyšel v Science článek o vlivu slunečního záření na rychlost otáčení planetek. V t
            čeští odborníci Petr Pravec a Peter Kušnirák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ond

            Vokrouhlický z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze.
            Vojtěch Novotný z Entomologického ústavu Akademie věd ČR popsal, proč je tolik druhů býlož
            tropických pralesích.


            Konkurence je velká Publikace v odborných časopisech jsou pro vědce zásadní. Tímto způsobe
            práci dozvídá široká veřejnost.

            V případě časopisů Nature nebo Science jde navíc o objevy zásadního celosvětového významu.
            autory je obrovská, každý článek velmi důkladně prověřují celé týmy vědců-oponentů. Devět 
            vrátí bez otištění.

            Oba nejpřednější vědecké časopisy mají za sebou úctyhodnou tradici: britský týdeník Nature
            astronom Norman Lockyer roku 1869. Americký přírodovědecký týdeník Science vyšel sice o ně
            roce 1880), ale jeho zakladatel je ještě známější – vynálezce Thomas Alva Edison.


            Dříve vycházely zprávy o objevech, na nichž se podíleli čeští vědci, tak dvakrát do roka. 
            každý měsíc.