Chemie, matematika, fyzika...












            ******************************************************************************************

            * Chemie, matematika, fyzika...
            ******************************************************************************************
            27.1.2009, rubrika: Vysoké školy - žebříčky, strana: 4

            KOMENTÁŘ

            Obor jsme rozdělili do dvou podskupin - zvlášť jsme srovnávali chemicko-technologické faku

            MFF a FJF v Praze. V chemicko-technologické podskupině srovnáváme sedm fakult veřejných vy
            podskupině MFF a FJF srovnáváme pouze dvě veřejné vysoké školy. Váhy pro jednotlivé indexy
            odděleně pro každou podskupinu.

            Podskupina chemicko-technologické V oboru chemicko-technologických škol jsou nejvýraznější
            diferencujícími faktory index č. 2 (index výběrovosti) a index č. 3 (konkurenceschopnost f

            menší index výběrovosti je, tím menší je pravděpodobnost uchazeče, že se na vybranou školu
            tento index se dá dívat i z pohledu fakult. Škola si může díky nastavení náročnějších přij
            budoucí studenty více vybírat. Nejlépe v hodnocení pomocí tohoto indexu skončila Fakulta c

            Brně, kam je přijato 64 % uchazečů. Naopak nejhůře v porovnání skončila Fakulta technologi
            kam jsou přijati téměř všichni (přesně 97 %) uchazeči o studium.
            Větší konkurenceschopnost fakulty znamená, že více přijatých studentů skutečně zahájí stud

            v případě, že je student přijat na více škol, zvolí tuto fakultu raději než jiné. V rámci 
            konkurenceschopnosti se nejlépe umístila Fakulta technologická UTB ve Zlíně, kde se 81 %př
            uchazečů dostavilo k zápisu. Naopak necelá polovina úspěšných uchazečů se k zápisu dostavi

            potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze.
            Podskupina MFF a FJF V porovnání dvou škol, které jsou v této skupině, lépe vyšla Fakulta 
            fyzikálního inženýrství ČVUT v Praze. Nejvýraznější rozdíl mezi oběma školami je v indexu 

            indexu zájmu o fakultu. Zatímco na Fakultě jaderného a fyzikálního inženýrství přišli k př
            všichni přihlášení uchazeči, na Fakultu matematickofyzikálníUK v Praze dorazilo pouze 69 %
            Fakulta jaderného a fyzikálního inženýrství si také o něco více než matematickofyzikální f

            studenty a přijímacím řízením projde nižší procento zájemců.
            Shrnutí Celkově se nejlépe mezi fakultami chemicko-technologickými umístila fakulta chemic
            která však dosáhla na přední příčku pouze u indexu výběrovosti. V rámci ostatních indexů d

            průměrných výsledků. Ve druhé skupině škol, kde byly porovnávané pouze dvě fakulty, lepšíh
            dosáhla Fakulta jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT Praze. Pokud se školy porovnávají
            absolventů při vstupu na pracovní trh, potom jsou si školy nejvíce podobné ze všech porovn

            charakteristik.
            Žebříček podle studentů Celkem bylo získáno: 8445 dotazníků (u každého tazatele ověřeno 15
            Místo realizace: na všech fakultách veřejných vysokých škol (nejsou zahrnuty nové fakulty,

            letošním roce). Sběr dat: duben-květen 2008, dosběr chybějících kvót: záříříjen 2008.
            Na prvním místě se umístila Fakulta chemické technologie z VŠCHT, o druhé místo se svorně 
            fakulty - zbývající pražské a jedna brněnská.

            Žebříček publikací a citací V případě citací jsou na tom lépe fakulty z regionů než z hlav
            první místo patří pardubické fakultě, kde jeden pracovník získává v průměru více než 30 ci
            VŠCHT se umístily až ve druhé polovině žebříčku, v průměru mají zhruba 4 citace na jednoho

            pracovníka.