Najdete práci po vysoké škole?

28.1.2009, rubrika: Vzdělávání, strana: 5, autor: Jan Koucký, Martin Zelenka

Přemýšlíte na jakou vysokou školu se přihlásit? VYBÍREJTE I PODLE TOHO, jak se jejím absolventům daří získat zaměstnání.

Lékaři, právníci a absolventi technických fakult. Ti všichni by neměli mít problém s hledáním práce, až dostudují. Jejich nezaměstnanost nedosahuje ani dvou procent. Dobré výsledky, těsně nad dvouprocentní hranicí, mají rovněž školy pedagogické a ekonomické. Naopak nejhůře hledají práci absolventi fakult zemědělských a uměleckých. Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků je ve většině evropských zemí o třetinu až polovinu nižší než celková míra nezaměstnanosti. Čerství absolventi jsou na tom o něco hůře, neboť na pracovní trh vstupují jako nováčci, nemají žádné zkušenosti, pracovní historii a většinou jen zprostředkované kontakty. Lépe jsou na tom především ti, kdo u svých zaměstnavatelů začali pracovat již během studia.

Podrobné informace o úspěšnosti absolventů jednotlivých vysokých škol a jejich fakult najdete v tabulce na následující straně.

Ze soukromé školy se uplatníte lépe Absolventi různých typů fakult se liší i podle průběhu nezaměstnanosti po opuštění školy. Například absolventi technických fakult v prvním půlroce při hledání práce příliš úspěšní nejsou. V průběhu následujících měsíců se však jejich nezaměstnanost prudce snižuje.

Protikladem jsou absolventi fakult uměleckých. V jejich oboru zůstává nezaměstnanost stejná hned po absolvování školy i třeba po roce.

Rozdíl je i mezi školami soukromými a veřejnými. V současnosti mají soukromé vysoké školy v ČR v průměru o něco lepší ukazatele zaměstnatelnosti absolventů než školy veřejné. Ještě před třemi lety přitom byly na stejné úrovni.

Sekretářka s vysokou školou?

V některých u nás tradičně středoškolských povoláních, jako jsou odborní administrativní pracovníci nebo zdravotní sestry, pracují například ve Španělsku, Francii, Švédsku, Dánsku nebo ve Spojeném království převážně absolventi vysokých nebo vyšších odborných škol. V patnácti původních zemích EU tvoří vysokoškoláci například téměř 20 procent pracovníků ve skupině povolání nižších úředníků, zatímco v Česku je jich mezi nimi zatím minimum, méně než 5 procent.

V České republice je podíl vysokoškoláků na pracovním trhu oproti jiným rozvinutým zemím pořád ještě nízký. Poslední srovnatelné údaje říkají, že mezi dospělými ve věku 25–64 let mělo v České republice v roce 2006 zhruba 13,5 procenta osob terciární vzdělání. To zahrnuje nejen tradiční univerzity a vysoké školy, ale například také vyšší odborné školy. V průměru zemí Unie to byl bezmála dvojnásobek. Najděte si úspěšnou školu Tabulka jednotlivých vysokých škol a fakult obsahuje údaje o počtech nezaměstnaných absolventů, které sbíraly úřady práce k 30. dubnu a k 30. září 2008. Jedná se o nezaměstnané, kteří vysokou školu absolvovali 6–12 měsíců před uvedenými termíny. Nejde tedy o úplně čerstvé absolventy, kteří se na trhu práce teprve rozkoukávají a jejichž nezaměstnanost je sice zřetelně vyšší, ale jen krátkodobá.

Údaje o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol a fakult jsou zajímavé pro vysokoškolské studenty při rozhodování o jejich další orientaci a pro uchazeče o studium při výběru instituce, na kterou se chtějí hlásit.

Kompletní zprávu o uplatnitelnosti absolventů vysokých škol naleznete na www.svp.pedf.cuni.cz.

obrázek

Jak se uplatňují absolventi VŠ

nejnižší nezaměstnanost lékaři, právníci

nejvyšší nezaměstnanost zemědělci, umělecké profese

poznámka: konkrétní údaje podle škol a fakult v tabulce na straně D6

Vysokoškoláků přibývá. Absolventů na trh práce nastupuje o 3/4 více než před šesti lety.