Buď tomograf, nebo medici ****************************************************************************************** * Buď tomograf, nebo medici ****************************************************************************************** 22.1.2009,rubrika: Politika & byznys, strana: 32, autor: Marcela Alföldi Šperkerová Část peněz za studia mediků jde z veřejného zdravotního pojištění. ZDRAVOTNICTVÍ Vzdělávání mediků a studentů dalších zdravotnických oborů přijde fakultní nemocnice ročně milionů korun. Peníze přitom jdou z veřejného zdravotního pojištění, které lidé platí, aby když onemocní. »Ročně nás výuka studentů přijde zhruba na padesát milionů korun. Jde o náklady například materiálu, na úklid, na to, že na ně někdo musí dohlížet. Nejde jen o mediky, ale třeba i pracovníky či porodní asistentky,« vysvětluje ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Radomír M Doplňuje, že budoucí zdravotní sestry do výčtu nezahrnoval, protože ty při své praxi zasta činností, takže jsou nakonec přínosem. Nemocnice právě připravuje podrobnou analýzu náklad vzdělávání studentů. Měli by na drahé přístroje Studia mediků hradí z valné části stát. Ministerstvo školství p fakultám univerzit roční příspěvky na studenta. Ovšem v závěrečných ročnících teoretická v praktické a studium se přesouvá přímo do nemocnic. Část nákladů jde na vrub jejich rozpočt přitom naplňují zdravotní pojišťovny z pojistek svých klientů. Nikdo samozřejmě nezpochybňuje, že dokud se nebude na univerzitách platit školné, celé pen nákladů by měl hradit stát. »Fakultní nemocnice mají jasné náklady spojené s výukou mediků nelékařských zdravotnických profesí. Není přitom v pořádku, že se hradí z veřejného zdravo pojištění. Je důležité a podstatné, že se o věci začíná veřejně mluvit,« zdůrazňuje náměst zdravotnictví Pavel Hroboň. »Zdravotní pojišťovny požadují, aby náklady nemocnic za studenty hradil resort školství, a toho nepodařilo dosáhnout,« říká Vladimír Kothera, ředitel pojišťovny Metal-Aliance. Olomoučtí letos hospodaří s rozpočtem 3,8 miliardy korun, mzdové náklady z toho představuj miliardy korun. Pět desítek milionů korun se tedy nezdá v celkovém obratu jako příliš velká částka, ale ně přístroje sloužící k diagnostice chorob za ni koupit lze. Vystačily by přinejmenším například na nejmodernější počítačový tomograf a přístroj měřící v kostech - denzitometr. »Nedávno jsme vybavovali špičkovými přístroji oční a gynekologickou ambulanci, každá vyšla korun. Denzitometr zase stál devatenáct milionů korun,« přibližuje mluvčí Fakultní Thomaye (FTNsP) Martina Štanclová. Jiné školy platí Zatím není jasné, jak vysoké částky v souhrnu fakultní nemocnice na studi vynakládají. Olomoucká nemocnice je jednou z mála, která vyčíslení nákladů připravuje. »S Masarykovou univerzitou máme smlouvu z devadesátých let, na jejímž základě k nám chodí Smlouva ovšem neobsahuje žádné klauzule o úhradách, slouží spíše k ochraně práv pacientů,« mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová. Brněnští ale naopak mají celkem pět smluv se středními a vyššími odbornými školami, které paušální úhradě zvýšených provozních nákladů za praxe studentů obsahují. Výdaje za mediky nesleduje třeba ani plzeňská fakultka, která spolupracuje s Lékařskou fak Karlovy v Plzni. »Symbióza fakulty a nemocnice je velmi složitá, prolíná se nejen studiem, ale i řízením. V ze zaběhané praxe, tradice. Konkrétní čísla o nákladech na studenty nemáme k dispozici,« ř plzeňského ústavu Renata Jenšíková. Já dal, ty dal... A některé nemocnice navíc nejsou přesvědčeny, že by mohly žádat fakulty o peníze. »Státní školy nemají vyčleněné prostředky na praktickou výuku. Probíhá tedy na náklady Fak nemocnice. Pokud školy nemají na kompenzaci, nelze ji požadovat. Nemocnice naopak získává a získat potencionální zaměstnance,« míní vedoucí Centra pro vzdělávání a vědu FTNsP Hana Konkrétně touto nemocnicí s loňským obratem 1,8 miliardy korun přitom ročně projde na 350 pražských i některých mimopražských fakult. Rovněž představitelé univerzit však upozorňují, že situace není zdaleka průzračná. Řada lé ve funkcích přednostů klinik, totiž pobírá podstatnou část svého příjmu od univerzit, ovše pracovní doby věnují nemocnicím, tedy pacientům. Ve fakultkách přitom mají jen velmi malé či třetinové. Ředitel Maráček ovšem namítá, že narovnání mezd by ho přišlo na zhruba třináct milionů kor zůstává rozdíl zhruba pětatřicet milionů. »Myslím, že by se nakonec zjistilo, že nula od nuly pojde. Kdyby nemocnice neměla lékařsko by odborníky, know-how, status. V prostorách naší fakulty navíc sídlí nákladné provozy lab které zase vydělávají spolupracující nemocnici nemalé peníze,« zdůrazňuje děkan Lékařské f univerzity Zdeněk Kolář. Dodává však, že na západ od našich hranic dostávají fakultní lůžková zařízení další příspě které jim kompenzují vyšší provozní náklady spojené s výukou mediků Řešení se najde V odbo se tedy již o problému mezi nemocnicemi a univerzitami začalo diskutovat. I když zatím jen nejsme příjemci žádných úhrad za studenty a čekáme na výsledek, zda tomu tak bude i v budo Nesvadbová z brněnského lůžkového zařízení. Náměstek Hroboň počítá s tím, že dobrat se k číslům, s nimiž budou souhlasit fakulty i nem ještě nějakou chvilku trvat. »Pak se musejí připravit smlouvy mezi oběma stranami, které v dodává. Důležité je, že univerzity i nemocnice si uvědomují, že stav, kdy se část výuky adeptů Hip hradí ze zdravotních pojistek, není úplně košer. »Současné řešení není systémově zcela v p děkan olomoucké lékařské fakulty Kolář. Státní školy nemají vyčleněné prostředky na praktickou výuku. Hana Kramperová, Centrum pro vzdělávání a vědu Fakultní Thomayerovy nemocnice