Univerzita už nebude to, co dřív ****************************************************************************************** * Univerzita už nebude to, co dřív ****************************************************************************************** 19.1.2009, rubrika: Akademie, strana: 1, autor: RADKA KVAČKOVÁ Česko chystá reformu vysokoškolského vzdělávání. V příštích dnech má vláda projednat výcho který říká co a jak změnit příštím zákonem. Nese název Bílá kniha terciárního vzdělávání a hovořili s Petrem Matějů, který vedl autorský tým. LN Je vůbec potřeba reforma? Vždyť vysoké školy se požadavkům doby přizpůsobují i bez ní. akademici se proti navrhovaným změnám bouří. Reforma vysokého školství neprobíhá jen u nás, ale i v dalších evropských zemích. Všechny že se vysoké školství významem pro ekonomiku a pro společnost dostává do pozice strategick je třeba přizpůsobit řízení, motivace i financování. Navíc další růst poptávky po vysokošk navzdory demografickému poklesu, nebude možné efektivně uspokojovat v rámci tradiční struk školství. LN Myslíte, že máme pořád ještě málo vysokoškoláků? Vždyť na vysokou školu odchází už každ člověk. V podílu vstupujících na vysoké školy se postupně blížíme evropskému průměru. V podílu dos vysokoškolským vzděláním ještě dlouho budeme na jednom z posledních míst v OECD (Organizac spolupráci a rozvoj). Doháníme totiž vlak, který stále ještě zrychluje. Lze tedy očekávat, začnou do škol vracet později. LN Selský rozum říká, že masové vysokoškolské vzdělávání nemůže vést k ničemu jinému než k sníží náročnost. Poptávku po vysokoškolském vzdělání nebude možné uspokojit prostým navyšováním počtu přijí by skutečně mohlo vést k poklesu kvality akademického vzdělání. Proto se musí změnit samot vysokého školství, která otevře mnohem rozmanitější vzdělávací příležitosti pro rozmanitěj o studium. Účelem je, aby byl mnohem větší podíl studentů bakalářských programů připravová další studium v magisterském programu, ale spíše na výkon profese. Někdy se nedivím, že st ročníků studium nezvládají, když na ně školy stále kladou teoretické požadavky z dob, kdy nejnadanějších 10 procent populačního ročníku. To je ale i problém středních škol. LN Někteří akademici si stěžují, že ze studentů se stanou klienti a že jde o likvidaci tra akademické obce. Co je špatného na tom, když se člověk bude chovat jako zákazník a škola s ním bude nucena Každý si ale pod pojmem klient asi představuje něco jiného. Pojetí studenta jako klienta, studenta-prosebníka, je dnes naprosto běžné v anglosaských vysokoškolských systémech, jeji obce neztratily nic na své svébytnosti nebo na akademických svobodách. Nejpřirozenějším zp dosáhnout, je učinit rozpočty škol více závislé na poptávce uchazečů. LN Ještě více než dnes? Ano, protože dnes se peníze sice rozdělují podle počtu studentů, ale princip je silně rovn Poptávka se musí racionalizovat školným, třeba i velmi nízkým. Pak se může stát dobrým vod přidělování veřejných prostředků. Jde o to přidávat více tam, kam jsou uchazeči sami ochot škole. LNMá se podle vás vzdělávací nabídka řídit tím, co lidé chtějí studovat, nebo tím, co zrov ekonomika? Nesmíme redukovat potřebu vzdělání na prostou poptávku trhu práce. To by byla velká chyba. kniha akcentuje jako regulační mechanismus především poptávku reprezentovanou dobře inform s tím, že poptávka samotných firem se musí promítnout skrze zájem uchazečů. Systém nesmí f nějaká firma hlasitě zavolá či zalobuje a stát do nějakého oboru dovalí peníze, aby k jeho přitáhl. Firmy musí přesvědčit o zajímavosti či lukrativnosti oboru uchazeče o vzdělání. V ví, co chce. Ví to přinejmenším lépe než nějaký úředník v nějaké komisi. LN Nehrozí přebytek vysokoškoláků, tedy překvalifikovanost? Vždyť všichni říkají, že napří krize nejvíc ohrožuje „bílé límečky“. Ukažte mi ty všechny. Rád bych je viděl. Běžte se zeptat na úřady práce, kolik tam mají vy kolik těch ostatních. Mezinárodní analýzy jasně dokládají, že v naší zemi klesá ohrožení n rostoucí vzdělanostní úrovní výrazněji než jinde. Finanční krize zatím zasáhla tzv. bílé l začala krachem přebujelého bankovního a finančního sektoru. U nás naopak sekundárně vznikl zasáhne spíše manuálně pracující s nižším vzděláním. Teprve nyní se ukáže, zda měli pravdu že práci snadněji seženou lidé s vyšším vzděláním, a tudíž vyšší flexibilitou, nebo lidé s v úzce definované kvalifikaci. LN Objevuje se námitka, že Bílá kniha nahrazuje příliš radi středoevropský model vysokého školství americkým. A že osoby bez jasné odpovědnosti vůči a dokonce i bez členství v ní, budou mít nepřiměřené pravomoci. Tradiční středoevropský model opouští stále více zemí. Je to společný jmenovatel reforem p v celé Evropě, která si uvědomuje, že s tradičním modelem v globální konkurenci neuspěje. založen na tom, že akademické záležitosti spravuje prostřednictvím svých orgánů (senátů) a zatímco institucionální záležitosti, zejména pak ekonomické agendy a strategické řízení šk rukou managementu, jehož představitelem je rektor školy. Pokračování na straně II Stát by měl přidávat tam, kde jsou studenti sami ochotni investovat. Tak by se dal podle P vyjádřit jeden z důležitých principů zamýšlené reformy terciárního vzdělávání. Univerzita už nebude to, co dřív Dokončení ze strany I K tomu, aby rektor mohl tuto klíčovou roli úspěšně hrát, je nezbytné, aby nebyl fatálně zá vůli senátu, který - když nic jiného - jej prostě příště nezvolí. Proto by rektor neměl bý senátem, ale spíše vybírán procedurou, která jej vyváže z extrémně silné závislosti na sen by zřejmě bylo klasické výběrové řízení před komisí, která by se skládala jak z členů sprá představitelů akademické obce. LN Nebude vzdělávání příliš podřízeno byznysu? Obava, že správní rady budou mít příliš velké pravomoci, není namístě. Jejich role bude vy vysokých škol, které - stejně jako návrhy na členství ve správních radách - budou podléhat pro terciární vzdělávání a schválení ministerstvem školství. Takže žádné podřízení byznysu Příliš silná role samosprávy má dnes za následek přílišné rovnostářství mezi fakultami a u Je způsobené tím, že schopní a méně schopní mají v senátech stejný hlas. Třeba vedení Univ neumí účinně čelit finančním problémům jedné z fakult, konkrétně pedagogické. Buď je fakul školního balíku peněz dostat dost alespoň na solidní existenci, nebo je špatná a musí se z případě zaniknout a studenty přenechat fakultám lepším. Již dnes lze vypozorovat, že nejvě příbuznými fakultami jsou v řízení studia a ve schopnosti dobře hospodařit. LN Vy navrhujete, aby státní dotaci na studenta (normativ), dostávaly napříště i soukromé které ji teď nedostávají. Veřejné vysoké školy se ovšem obávají, že v tom případě by se ko dílů a ony by dostaly méně než dnes. Pokud by se tento princip uskutečnil, soukromé vysoké školy by měly dostávat na studenta č odpovídající normativu , který přes studenty bude přicházet na veřejné vysoké školy, avšak normativu, která vznikne „rozpuštěním“ investičních prostředků. Tu budou logicky dostávat školy. Současně lze nastavit pravidlo pro snižování příspěvku pro studenta soukromé vysoké případě, že škola překročí určitou hranici účtovaného školného. To je princip, který dobře středním školství a není důvod, proč by stejně dobře nemohl fungovat v případě školství vy námitku, že nebudouli mít veřejné vysoké školy možnost vybírat školné, dostanou se vůči so do nevýhody. Proto navrhujeme, aby tento princip byl uplatněn současně se zavedením školné vysokých školách. LN Může se stát, že státní dotace neboli normativ na studenta bude jiný třeba na jednu eko než na druhou? Více peněz půjde podle Bílé knihy tam, kde bude větší zájem uchazečů a lepší kvalita vzděl LN Kde všude se platí školné? Podle posledního vydání Education at a Glance se žádné školné na veřejných vysokých školác v osmi ze 30 členských zemí OECD. Jde o pět skandinávských zemí, Českou republiku, Polsko jinde se v nějaké formě studenti na nákladech studia podílejí. V zemích, kde se školné pla zároveň existují účinnější systémy finanční pomoci studentům než v zemích, kde se školné n pomoc v případě potřebnosti studenta nekompenzuje jen školné, ale usnadňuje i financování spojených se studiem. I to je princip, kterým se naše reforma inspiruje. LN Jak vidíte výši školného v ČR? Nemluvme o školném, ale o odloženém školném, protože navrhujeme školné, které by se spláce absolvování školy a dosažení určitého (pravděpodobně průměrného) příjmu, a to jako určité příjmu. Pokud jde o výši, bude výsledkem pečlivého modelování příjmové návratnosti vzdělán skupinách oborů, ale myslím si, že pro začátek by roční školné nemělo překročit částku odp průměrnému měsíčnímu příjmu vysokoškoláka v daném oboru v prvních pěti až deseti letech po LN Takže vodítkem by měla být výnosnost studia, a nikoliv náklady školy na výuku, které js medicíně podstatně vyšší než třeba na právech ? Limity pro školné by měly být stanoveny pro skupiny oborů podle příjmové výnosnosti vzdělá trhu práce. Jde o to, aby nákladově drahé obory (technika, některé přírodní vědy, chemie, nebyly školným odvozeným od nákladů znevýhodněny. I při stanovení stropů ale školné bude f důležitý poptávkový a hlavně informační signál a bude sloužit jako regulační zpětná vazba. odhodlá jít se školným až na samotný strop, bude záviset na tom, jak na její školné v poro školami zareagují uchazeči. LN Nebojíte se, že splácení školného bude mít vliv na populační křivku? Vždyť přijde do do lidé zakládají rodiny, berou si hypotéky. Pokud jim k tomu přibude splácení školného, možn dovolit mít víc než jedno dítě... Školné splácené podílem z platu tento efekt mít nebude. Už proto, že ti, kteří se nedostan stanovenou pro zahájení splácení, splácet nebudou.