Vondra naštval historiky. Jde jim prý jen o peníze

10.12.2010, autor:    (ada, nig)       

„Dnešek je černý den oranžové většiny v Senátu,“ komentoval stažení zákona o třetím odboji senátor a ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).

            Podle něho historikům, kteří se dopisem obrátili na členy parlamentu, aby návrh zákona neschvalovali, šlo jen o peníze pro bádání.

            „Po čtyřech stránkách výhrad k zákonu nakonec ti dějepisci přiznávají barvu, že jim jde především o peníze pro jejich bádání. To je smutný příklad toho, jak se někdy u nás dělají věci veřejné,“ prohlásil Vondra.

            Domnívá se, že kdyby nebylo lidí, kteří se postavili komunistické diktatuře, tak by historici, jejichž práce si jinak váží, neměli o čem psát. „Je nemravné si spolu s oceněním těchto lidí říci o peníze. Nic jiného v tom dopise není,“ uvedl někdejší disident Vondra. Knihy některých signatářů má prý ve své knihovně a váží si jich.

            Jeho kritika pobouřila iniciátory dopisu, pod který se podepsaly dvě stovky historiků, disidentů, akademiků, učitelů, studentů, archivářů, dokumentaristů, ale i novinářů či úředníků.

            Jakub Jireš z Filozofické fakulty UK se domnívá, že ministr si text, který obsahuje především výtky špatně napsanému zákonu, nepřečetl. „My vůbec nejsme proti zákonu, naopak tuto iniciativu vítáme, což jsme i napsali, ale upozorňujeme na jeho problematické body,“ tvrdí Jireš.

            Vondrova slova mu připomínají „kritiku, kterou dříve komunisté říkali na adresu protikomunistických aktivit. Tvrdili o nich, že to vše dělají jen kvůli penězům. Je mi líto, že to říká člověk, který v disentu byl, nerozumím tomu,“ dodal historik.

            Také Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV považuje za smutné, že si Vondra místo výhrad k zákonu všiml jen návrhu na zřízení nadace pro bádání o tomto tématu. „Návrh je pouze deklaratorní a moralistní a téměř nic hmatatelného hrdinům protikomunistického odboje nepřináší,“ prohlásil.

            Podle něho liberální představa o nadaci, známá např. z Německa, patrně odporuje dirigistickým snahám o zákonem stanoveném jednom výkladu minulosti, který vytvoří státem dohlížený a úkolovaný Ústav pro studium totalitních režimů.

            Vládní koalice by měla podle Smetany vytvořit novou normu, která „skutečně pomůže protikomunistickým aktivistům, kteří mnohdy vzhledem ke své činnosti proti režimu žijí nyní ve velmi nuzných poměrech“.