Arzenová bublina praská ****************************************************************************************** * Arzenová bublina praská ****************************************************************************************** Lidové noviny, 11.12.2010, rubrika: Orientace – věda, strana: 26, autor: EVA VLČKOVÁ Odborníci zpochybňují studii z časopisu Science o bakteriích, které se dokážou živit arzen Arzen, který se údajně zabudoval do genetické informace bakterií, může být jen kontaminací prostředí, tvrdí vědci. Kdyby mi takovou studii předložil doktorand, vrátila bych mu ji, a a doplnil, píše na svém blogu mikrobioložka Rosie Redfieldová z University of British Colu provedla detailní rozbor práce Felisy Wolfe-Simonové z Astrobiologického ústavu NASA, kter zveřejnilo online vydání časopisu Science (viz LN 3. 12. 2010). A rozhodně ji nešetřila - za hanebně špatnou vědu. Další odborníci Redfieldové v diskusi vyjádřili podporu a ona se Science poslat kritický komentář. Samotná studie způsobila asi větší humbuk, než autoři zamýšleli. Nešťastně formulovaná poz konferenci, kde chtěli výsledky oznámit, vedla některá média ke spekulacím o objevu mimoze to víc to pak autoři schytali. Právem? Wolfe-Simonová s kolegy oznámila, že v kalifornském jezeře Mono objevila bakterie, které s fosforu dokážou živit arzenem. Fosfor je jedním ze základních stavebních prvků živé hmoty, molekulách DNA, v bílkovinách i lipidech. Arzen se mu chemicky velmi podobá, jenže má mnoh vazby, pokud se váže do biomolekul. Právě proto je jedovatý - naše buňky ho od fosforu ner takže ho přijmou a on v nich začne dělat neplechu. Malá stabilita arzenových sloučenin nes metabolismu. Přání otcem myšlenky? Wolfe-Simonová izolovala bakterie z bahna kalifornského jezera Mono, které je velmi slané arzenu. V laboratoři bakterie krmila živným roztokem, v němž postupně nahrazovala fosfor a kmene GFAJ-1 tuto dietu přežily a údajně začaly arzen využívat místo fosforu při svých met procesech, a dokonce ho zabudovaly do své DNA a bílkovin. Fakt, že na Zemi existuje organismus s takovou schopností, by byl převratný a znamenal by přepisování učebnic. Tedy pokud by byl pravdivý. Řada vědců výsledkům Felisy Wolfe-Simonov Experti z Přírodovědecké fakulty UK v Praze uspořádali tento týden seminář, kde se rozhodl okomentovat. Odborníkům vadí především „odfláknutá“ analytická část práce. „Kdyby studii p mikrobiologického časopisu, editoři nebo oponenti by jistě chtěli znát vysvětlení mechanis fosforu arzenem,“ říká docent Ivo Konopásek, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Přír fakulty UK. Z toho se autoři vyvlékli jednoduchým trikem - v poslední větě studie přiznali, že ho nezn ale otázka, zda měli v této fázi svůj výzkum zveřejňovat. „První podezření jsem pojal, kdy že autorka už před rokem publikovala v International Journal of Astrobiology čistě spekula hypotézou, že by organismy využívající arzen mohly existovat a že je chce najít. Takže jak první výsledky, které aspoň trochu vypadaly jako důkaz, poslala je do Science,“ pokračuje Jeden z pěti tisíc Docent Konopásek upozorňuje, že šlo o výzkum financovaný NASA, takže ji nedostatkem prostředků a přístrojového vybavení. Přesto je možné analýzám vytknout spoustu Při způsobu, jakým autoři připravovali vzorky k analýze, mohlo snadno dojít ke kontaminaci pak v bakteriích údajně našli, mohl pocházet ze živného roztoku. Řadu věcí autoři neověřov je předpokládají. Ve studii například chybí hmotnostní analýza izolované DNA nebo dalších kterých měl být fosfor nahrazen arzenem. Přitom není těžké spočítat, kolik přesně má molek známe hmotnosti jednotlivých atomů. Arzen má oproti fosforu víc než dvojnásobnou atomovou rozdíl by se snadno projevil. „Takové měření by zvládli i studenti u nás na fakultě,“ podo biolog docent Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK. „Nevím, jestli jsou autoři tak špatní vědci, že neprovedli některé základní analýzy, nebo ale výsledky se jim nehodily, tak je zkrátka vynechali,“ píše Rosie Redfieldová. Navíc v p v DNA bakterií skutečně byl, z výpočtů Redfieldové vyplývá, že se autoři nejméně o jeden ř „Arzenem by byl v řetězci molekuly DNA nahrazen jen jeden z pěti tisíc atomů fosforu, což množství,“ podotýká Antonín Vítek, odborník na astrobiologii a výzkum vesmíru z Akademie v Hlavním argumentem autorů studie je fakt, že bakterie kmene GFAJ-1 na arzenové dietě a zby fosforu na rozdíl od ostatních bakterií z jezerního bahna přežily. Oponenti jim ale vyčíta jednoduché kontrolní pokusy s jinými, dobře probádanými bakteriemi - například s E.coli, k ve střevech. Pokud by v roztoku s arzenem nepřežila, znamenalo by to, že GFAJ-1 má skutečn vlastnosti. A naopak. Redfieldová spočítala, že si bakterie mohly vystačit se zbytkovým množstvím fosforu, které roztoku nacházelo. Kromě toho část bakterií GFAJ-1 přece jen „zemřela hlady“, takže se ty proměnit v kanibaly a využívat fosfor z mrtvých buněk. Nic z toho Wolfe-Simonová neověřova Rychlost nade vše Další slabinou je skutečnost, že kmen GFAJ-1 patří do známé čeledi bakte Halomonadaceae, kde má řadu blízkých příbuzných. Rozhodně tedy nejde o „novou formu života konferenci tvrdila některá média. „Pokud by bakterie skutečně využívala arzen, musela by se tomu přizpůsobit řada jejích met a enzymů. V tom případě by se musela od ostatních bakterií výrazně lišit a být s nimi málo není pravda,“ říká Ivo Konopásek. „Druhou možností je, že se nijak přizpůsobovat nemusí a arzenem je automatická. Pak by to ale uměly i jiné bakterie. Tomu ovšem brání fakt, že jso sloučeniny málo stabilní,“ vysvětluje docent Konopásek. Selský rozum přidává další dotaz: proč by to bakterie dělala? Naučit se využívat arzen nen evoluce by ji k tomu musely vést selekční tlaky. Jenže v jezeře Mono je fosforu pořád víc bakterie neměla důvod se přizpůsobovat. Zbývá poslední otázka: jak je možné, že prestižní práci s tolika slabinami zveřejnil? Studie vyšla v internetové sekci zvané ScienceExpress, významné práce v předstihu před tištěným vydáním a klade se větší důraz na rychlost než na recenzního řízení. „Časopis je v konkurenčním prostředí, takže to někdy risknou a zveřejní výzkum i v takovét aby je nikdo nepředběhl,“ podotýká docent Jan Černý. Snadněji tak může dojít k chybám. Nel ani fakt, že editoři nebo oponenti přimhouřili oko kvůli tomu, že studii financovala ameri agentura. „NASA si tímto způsobem nejspíš chtěla zvýšit kredit. Ale dosáhla jen toho, že N Science svůj kredit naopak ztratily,“ říká Ivo Konopásek. Dá se předpokládat, že časopis Science v dohledné době zveřejní kritiku Rosie Redfieldové Felisy Wolfe-Simonové. Bude zajímavé sledovat, zda se jí na druhý pokus podaří vědeckou ko objevu přesvědčit.