Školným proti vlně ekonomické emigrace ****************************************************************************************** * Školným proti vlně ekonomické emigrace ****************************************************************************************** 3.12.2010, rubrika: Česko, strana: 21, autor: LUBOMÍRA LÍZALA Komentář Demonstrativní výpovědi a kolektivní odchod do zahraničí – tak vypadá nespokojenost a prot hýbou zpravodajstvím. Nechci se ovšem překvapivě věnovat oblasti zdravotnictví, nýbrž škol poněkud jiného úhlu pohledu, než je běžné. Z národohospodářského hlediska je odchod lidí na počátku produktivního věku do zahraničí č jejich výchově a vzdělávání jako společnost (a je jedno, zda je to investice soukromá v úr ve formě poskytnutých služeb z veřejných zdrojů) investujeme do lidského kapitálu. V okamž investování skončí – tedy po dokončení školy a nastoupení do práce – dochází k návratnosti tak společenské části investice. Čím vyšší vzdělání, tím samozřejmě vyšší počáteční invest zpravidla též vyšší produktivita a generovaná hodnota. Též se však prakticky ukazuje, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší mobilita, i ta mezinárodní poněkud problematické situaci, že ti, do kterých společnost nejvíce investovala a kde „ztr je nejvyšší, nejčastěji odchází. Jelikož nejsme zrovna nejbohatší zemí, vždy bude rozdíl m nás a v zemích staré EU12 či severní Americe. Osobní návratnost investice do vzdělání tak může být znásobena odchodem na tyto trhy bez o profesi. Ovšem společenská návratnost investice tím zcela padá. Taková je ekonomická reali o pár jednotlivců, je to nepříjemné, ale společnost to nepoloží a vnímáme to jako zcela př za svobodu, včetně svobody pohybu. Na druhou stranu, trvalý „brain drain“ je devastující, dlouhodobou konkurenceschopnost ekonomiky. A my máme za sebou historicky v té nejstarší ge tři velké emigrační vlny, které sice nebyly taženy ekonomicky, ale politicky. Z hlediska demokratického státu tak existuje jediné systémové řešení, které alespoň omezuj společenské investice – školné. Jinými slovy, pokud nás čeká vlna ekonomické emigrace, je vysokých školách nástrojem, jak jednak omezit „brain drain“ a jednak snížit jeho společens pokud k němu dochází. Samotné omezení „brain drainu“ není samozřejmě způsobené školným jak možnostmi navázanými na jeho existenci. Dobře si pamatuji ze svých pobytů v USA, jak kamar odpouštěli splácení dluhu za vzdělání, když nastoupili na několik let po studiu do nemocni kde bylo málo lékařů. Zcela běžná je i forma firemního stipendia, kdy zejména v technických oborech, dotyčný pak pro daný podnik. Není důvod, aby se obdobné nástroje nepoužívaly i u nás v širším měřítku studentů MBA, jako je tomu dnes.