Objev: květiny a zvěř se podobají ****************************************************************************************** * Objev: květiny a zvěř se podobají ****************************************************************************************** 20.12.2010, rubrika: Domov, strana: 4, autor: mat PRAHA Rostliny a živočichové jsou si podobnější, než se zdálo. Při dělení buněk používají postupy. Prokázal to česko-americký tým vedený Viktorem Žárským z Přírodovědecké fakulty U Karlovy. Výsledky zveřejnil renomovaný odborný časopis The Plant Cell. Buněčné dělení je základní předpoklad, bez nějž by neexistoval život na Zemi. Je to jediný vznikají nové buňky – ať už při vývoji lidského zárodku či při rašení stromů na jaře. Děle z mateřské buňky dvě dceřiné, které se nakonec fyzicky oddělí. U rostlin tak, že se vybudu asi jako když zedníci přepaží místnost zdí. U živočichů se buňky dělí zaškrcením „v pase“, zbývajících otvorů používají membránové váčky, které na místo určení navádí komplex bílkov Nyní tým vědců z Přírodovědecké fakulty UK, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a State University přinesl důkazy, že tato skupina bílkovin řídí stavbu zdí také při dělení buněk. „Když jsme u pokusné rostliny huseníčku rolního vyřadili z provozu některé bílkovin rostliny zakrslé a nedokázaly normálně růst. Navíc jsme v listech našli deformované buněčn následky špatného dělení,“ popsal Matyáš Fendrych, hlavní autor článku v časopise The Plan Další experimenty upřesnily, že exocyst je klíčový ve dvou etapách „stavebního procesu“: p takzvané buněčné destičky, což je základ budoucí buněčné stěny, a pak v závěru, kdy stěna se do ní velké množství bílkovin, celulózy i dalších látek. Práce česko-amerického týmu tak přinesla nezvratitelný doklad, že na úrovni buněk a moleku rostliny a živočichové podobnější, než se dosud zdálo.