Všeobecná fakultní nemocnice v Praze slouží pacientům už 220 let ****************************************************************************************** * Všeobecná fakultní nemocnice v Praze slouží pacientům už 220 let ****************************************************************************************** Medical Tribune, 13.12.2010, Str.: 4, Rubrika: informace excerpta zajímavosti, Autor: jší Slavnostním shromážděním ve staroslavné aule pražského Karolina byly ve středu 1. prosince oslavy 220. výročí založení Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Jeho součástí byla ředitelky VFN Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Heg rektora Univerzity Karlovy prof. RNDr. Václava Hampla, DrSc., a děkana 1. LF UK prof. MUDr DrSc., MBA. S mimořádnou pozorností vyslechli účastníci shromáždění zajímavě podaný pohled nemocnice z úst doc. PhDr. Ludmily Hlaváčkové, CSc. Pražská Všeobecná fakultní nemocnice vděčí za svůj vznik císaři Josefu II., jenž brzy po s trůn v roce 1781 vydal tzv. direktivní pravidla, která stanovovala, jakým způsobem mají bý zdravotní ústavy. Všeobecné nemocnice měly pečovat o chudé nemocné, v porodnicích měly rod rodičky, součástí nemocnice měly být i nalezince, sirotčince, chorobince pro chudé a chron pacienty a ústavy choromyslných. Nejdříve byla otevřena nemocnice ve Vídni, poté v Brně a Otevření nemocnice v Praze zápasilo s finančně-právními problémy, spojenými s vytvářením j nadačního fondu ze zrušených klášterů, nevyhovujících špitálů, chudobinců a dalších. Po sv jednáních a hledání prostor pro vybudování nemocnice zasáhl sám císař Josef II. V říjnu ro Prahu, poukázal na málo využitou budovu novoměstského ústavu šlechtičen u sv. Andělů na te trhu (dnešní Karlovo náměstí) a na sklonku roku 1786 a začátkem roku 1787 se začalo uvažov nemocnice do těchto prostor. Rekonstrukční práce byly zahájeny v roce 1789, a nemocnice za činnost v prosinci roku 1790. Brzy po jejím otevření v ní zahájily činnost i ambulance a také kliniky; do té doby probíh výuka mediků v Nemocnici u milosrdných bratří, v níž však směli být hospitalizováni jen mu škola" byla rozdělena na interní a chirurgickou. Činnost nemocnice byla tak od samého počá aktivitami lékařské fakulty – klinická výuka zde byla zahájena už ve školním roce 1791/179 výročí nemocnice může tedy oslavovat i 1. lékařská fakulta UK. Pražská Všeobecná nemocnice byla také kolébkou našeho ošetřovatelství. První ošetřovatelé pocházeli z nejchudších vrstev obyvatelstva. Důvod byl prostý – nemocniční služba byla nam a nedostatečně honorovaná. Úroveň služby tomu odpovídala. Od roku 1844 pracovaly v nemocni ošetřovatelky jen ženy. K otevření české a německé ošetřovatelské školy došlo v nemocnici V nemocnici pracovaly desítky významných osobností našeho lékařství a zdravotnictví – za v jmenovat profesory Kromholze, Purkyně, Eiselta, Hlavu, Thomayera, Janského, Maydla, Pelnář Heřmanského, Hennera, Herlese, Vondráčka, Syllabu, Charváta, Prusíka či Laufbergera. V nem provedena řada prioritních operačních a léčebných výkonů, jež dosáhly mezinárodního uznání objevy provedené ve zdejších laboratořích. V současnosti je Všeobecná fakultní nemocnice se svými 44 pracovišti, klinikami, ústavy a miliony ambulantně ošetřených a 50 000 hospitalizovaných pacientů za rok jedním z největší zdravotní péče u nás, a současně i významným výukovým a výzkumným centrem, které si trvale nejvyšší standard klinické, výzkumné i výukové činnosti. V součinnosti s 1. lékařskou faku představuje nejvýznamnější komplex biomedicínských kapacit v České republice. Unikátní arc urbanistický celek areálu nemocnice by přitom měl v nejbližších letech projít modernizací která umožní plnohodnotnou činnost všech jeho zařízení na úrovni medicíny 21. století. Tra více než dvou století ve spojení s moderní přítomností dává nemocnici neopakovatelnou a in atmosféru určovanou jejím geniem loci; současně zavazuje další generace k úsilí a snaze vy slavným předchůdcům. (jší)