Hledá se nejslabší kus ve stádě ****************************************************************************************** * Hledá se nejslabší kus ve stádě ****************************************************************************************** 30.11.2010, autor: TOMÁŠ NĚMEČEK Zavírat vysoké školy je těžší, než se zdálo. Problém je v tom, jestli je to problém Vzpomínáte na říjnovou aféru, když se ministerský náměstek Kryštof Hajn snažil vynutit zav vysoké školy? Teď stát zjistil, že tudy to nejde. A hledá jiné, jemnější cesty. Škola, kterou se snažili zrušit už dva ministerští náměstci, má malý, téměř kapesní areál. budovy, tělocvična, jídelna a hlavní budova rektorátu s kolejemi. Kvůli téhle škole na průmyslovém předměstí Českých Budějovic, která přijde státní rozpočet ročně, musel být takový povyk? Nejmenší a nejohroženější Vysoká škola technická a ekonomická má od počátku smůlu. Patnáct než se tento sen několika zdejších učitelů zhmotnil. "Ani se nedá říct, že by za tím výraz tehdejších místních politiků," dodává spoluzakladatelka školy Věra Mulačová, která učí na ekonomiky a managementu podnikovou ekonomiku. Měl to být průkopnický čin – praktická, neuniverzitní škola, která by vychovávala bakaláře firmy. Zákon o obdobné škole, polytechnice v Jihlavě, schválil parlament v roce 2004 (stát 109 milionů ročně); dva roky poté se VŠTE stala nejmladší a nejmenší z 26 veřejných vysoký nejohroženější. V akademické a politické elitě je dnes populární slogan, že vysokoškoláků VŠTE měla být opět průkopníkem – tentokrát jako ukázka, že školy lze i rušit. Dva minister k dobrovolnému samorozpuštění však škola odmítla. Ministerstvo tedy požádalo o posouzení j Akreditační komisi. Ani tudy to však nepůjde; komise před pár dny schválila závěr, že baka VŠTE omezovat nebude. "Základní standardy škola splňuje," říká předsedkyně Akreditační kom Dvořáková. "Jistěže ji parlament může zase zrušit – může zrušit třeba i Univerzitu Karlovu –, ale pak je otázka, proč ji tedy před čtyřmi lety povoloval." Teď vám ukážu, jak se to d školství Petry Buzkové vznikl plán, že podobné bakalářské školy vzniknou i v dalších krají to ale stihli jen my a VŠTE," vzpomíná první rektor jihlavské polytechniky Ladislav Jirků. nálada ministerstva začala obracet. Letos v květnu se náměstek tehdejší ministryně Kopicové Vlastimil Růžička sešel s rektorem školy a požádal ho, ať studenty svých dvou akreditovaných oborů převedou jinam – ekonomy n univerzitu, stavaře na ČVUT. "Důvody nespočívaly v naší škole, ta byla v pořádku," vzpomín 34letý ekonom Marek Vochozka. "Ale jak řekl, systém terciárního vzdělávání musí doznat změ studentů. Pochopil jsem, že si vybrali nejzranitelnější školu." Růžička už se k jednání vrací nerad, z ministerstva odešel do Fyzikálního ústavu. Své důvo takto: "V dnešní době nastupuje na vysoké školy 57 procent populačního ročníku. Do tří let demografický pokles. Jsem odpovědný člověk a uvažoval jsem, jak to bude třeba řešit." Škol odmítla, proto na ni ministerstvo poslalo Akreditační komisi. To už však bylo po volbách a úřadu se chopila strana Věci veřejné. Po profesoru Růžičkovi, rektorovi Vysoké školy chemicko-technologické, převzal agendu Kryštof Hajn, dříve člen pře bezpečnostní agentury ABL. V říjnu si pozval učitele z Budějovic (ochotně přijeli, protože jim kvůli napjatému státnímu rozpočtu pozdržovalo 12 milionů korun na výplaty do konce rok shromážděnými úředníky chtěl předvést, jak se to dělá. Tehdy zazněla často citovaná slova, že škola musí skončit a předat areál budějovické Jihoč jinak si její vedení ponese důsledky – a "pokud máte pocit, že vás vydírám, tak to se vůbe Z jednání neexistuje úřední záznam, pouze rychlé zápisky delegace z VŠTE, ministerstvo vša autenticitu nepopřelo (Hajn se nevyjádřil nikdy). "Říkala jsem si: Ten tedy jde tvrdě na v tolika svědky... Padlo tam také, že je to koaliční rozhodnutí, aby rychle zanikla aspoň je vysoká škola," popisuje Věra Mulačová. Když VŠTE své zápisky z jednání zveřejnila, ministr náměstka omluvil a stáhl ho z očí – Hajn má nyní na starosti evropské fondy. Akreditační koště mete pomalu Při krátké procházce působí VŠTE jako škola, která se skuteč praktickou výchovu bakalářů – na nástěnce visí upozornění na povinnou 13–14týdenní praxi v Na každém patře kolejí ve školním areálu se inzerují volné pokoje, většina z 1800 studentů místních. Škola nemá přijímací zkoušky, ale čísla nenasvědčují tomu, že by byla přehnaně m úmrtnost" (podíl těch, kdo předčasně ukončí studium) je asi 30 %. K témuž došla i komise a prodloužila jí akreditace: ve svých studijních oborech – ekonomic stavebních – škola plní, co slíbila. "Líbí se nám, jak organizují praxi v podnicích. Vytkl publikační činnost si vyřešili založením vlastního časopisu," vybavuje si předsedkyně Akre Vladimíra Dvořáková. "V zásadě to odpovídá průměrné škole." (Zpráva kritizuje, že šest ze nad 60 let, že na škole nestuduje žádný cizinec a že její plány na zdvojnásobení počtu stu roku 2015 jsou nad síly dnešních pedagogů. Celkové vyznění je však pozitivní.) Dvořáková ale brzdí očekávání ministerstva, že zrovna Akreditační komise bude "čistit" trh současnosti existuje vedle 26 veřejných vysokých škol už 56 soukromých; i při křiklavých n zrušení školy vleklý proces, podle Dvořákové klidně tříletý. "Za některé školy už s námi k advokátní kanceláře. A pak od nich slyšíme i argumenty, že v zákoně není výslovně řečeno, práce mají být kvalitní. Nebo že akademici, kteří garantují příslušný obor, musí mít vědec zrovna v něm. Asi jako kdybych já, politoložka, mohla být garantem lékařského oboru," líčí Dvořáková. Například letos v červenci vystavila Akreditační komise drtivé vysvědčení soukromé Rašínov Brně. Místo slibovaných 15 docentů a profesorů měla škola jen čtyři, v inzerátu slibovala "bez výuky matematiky" a "o sobotách", její bakalářské práce byly mizerné (jako výborná by práce Podnikatelská etika, která v podstatě jen přepsala učebnici; běžně se v pracích rozs Wikipedie, často bez řádných citací). Škola se odvolala. Nové studenty sice nepřijímá s tím, že "kapacita školy je naplněna", al problémech na hlavní stránce neinformuje. Teprve v sekci Aktuality je skryto nenápadné Vyj vysoké školy ke správnímu řízení. Momentálně má škola lhůtu na nápravu nedostatků do konce Nový náměstek ministra školství Jan Koucký říká, že veřejné vysoké školy nebude rušit vrch zásahem, ale změní způsob jejich financování. V jeho představě by se vedle sebe měly uživi výzkumné univerzity, tak školy úspěšně pěstující bakaláře pro místní zaměstnavatele. Detai chce však nejprve tento týden vyložit rektorům; později, v půlce prosince, i veřejnosti. Poslanci jsou vůči možným zásahům do financování obezřetní. "Stát by měl nejprve říct, jak bakalářů očekává. Když totiž změní financování například tak, že bude místo ,za studenta‘ absolventa‘, školy budou v pokušení přimhouřit nad studenty oko, aby nepřišly o peníze," v rektor jihlavské polytechniky a dnes poslanec TOP 09 Ladislav Jirků. Předsedkyně školského výboru sněmovny Anna Putnová z TOP 09 (zároveň děkanka Fakulty podni v Brně) by si od ministerstva nejprve přála dlouhodobý výhled, jak by mělo české vysoké šk řekněme kolem roku 2020: "Plánovačství tady získalo pejorativní význam. Ale jde mi o to, z obory, například technické, podporovat víc než jiné." Volné místo na škole? Výborně Existu jiný pohled, ten však v českém prostředí propaguje málokdo, naposledy vzdělávací expert Al jako poradce podílel na loňské Bílé knize o vysokém školství. Z tohoto pohledu je vzdělání zbožím, jaké bude Západ "vyvážet", spolu s vědeckými objevy a finančními službami. Na trhu spolu už dnes soupeří Amerika, Británie a Austrálie o asijské zákazníky. Úspěšné školy lákají zahraniční studenty, otvírají pobočky v cizině, poohlížejí se po Indi ale i po střední a východní Evropě. Podle údajů Aleše Vlka 1,8 milionu studentů ze všech z zahraničí, za školné a další výdaje utratí 30 miliard dolarů a číslo pořád roste. U nás 32 studentů (údaj statistického úřadu z roku 2008) představuje slibných 8 procent. A to jsou čtvrtiny z tohoto počtu Slováci. *** AKREDITACE ŽÁDÁ... Co vysoká škola například potřebuje pro udělení akreditace: * základní materiální zabezpeč kvalitně vybavené knihovny; studenti musejí mít přístup k internetu a předepsané studijní nárok na pravidelné konzultace v budově školy * garantem oboru musí být – na plný úvazek – profesor aktivní v příslušném oboru; každý může být garantem jen jednoho programu * další být minimálně magistři, hodnotí se pět jejich nejlepších publikací za posledních pět let S pro studijní programy, Akreditační komise 2010, www.akreditacnikomise.cz/cs/standardy-pro- zadosti.html