Co mohou čekat vysoké školy od této vlády? Otevřený dopis ministru školství ****************************************************************************************** * Co mohou čekat vysoké školy od této vlády? Otevřený dopis ministru školství ****************************************************************************************** 20.11.2010 14:05:00 Jiří Boudal, Pavel Himl, Jan Chromý, Ondřej Liška, Jan Sládek Vážený pane ministře, hned po nástupu do úřadu ministra jste terciární vzdělávání označil dortu“. Toto prohlášení nejen v nás, ale v řadě lidí, kterým záleží na kvalitě našeho vzdě vzbudilo obavy. Myslíme si totiž, že není správné ani moudré upřednostňovat jeden vzdělávací stupeň před d pevně provázány a rovnocenně důležité. V úvodu vládního programového prohlášení je jako pr právě reforma terciárního vzdělávání. Očekáváme tedy, že i přes rozpor s Vaším osobním žeb bude vláda tuto reformu prosazovat. Navzdory době, která uplynula od Vašeho nástupu do funkce, zůstávají Vaše plány zahaleny t z tohoto důvodu byste měl co nejdříve deklarovat své cíle a prostředky jejich dosažení tak reformy proběhly transparentně a odpovědně. Svůj postoj byste měl otevřeně deklarovat i pr čitelný ani z programu Věcí veřejných, kde jsou terciárnímu vzdělávání věnovány tři krátké Vašeho dřívějšího vystupování. Čím jasnější budou Vaše postoje a cíle, o to menší bude rol krátkodobých zájmů, kterých resort školství není prost. Situace veřejných vysokých škol za a kvůli Vámi prosazovaným rozpočtovým škrtům se dále zhoršuje. Nelze se proto divit, že u nejen na vysokoškolském vzdělávání záleží, sílí vážné obavy o další vývoj. Rozhodli jsme s Vám tímto otevřeným dopisem několik otázek, jejichž zodpovězení považujeme v současné situ Veřejnost si zaslouží vědět, kam se vysokoškolské vzdělávání pod Vaším vedením bude ubírat (1) Financování. Dosud jediná relevantní zpráva v médiích o vládních plánech stran vysokéh týkala „nutnosti“ zavést školné. Z hlediska financování je však zřejmé, že školné nemůže v za vyspělou části světa fatálně zaostáváme, totiž nízké veřejné investice do vysokoškolské prosazované rozpočtové škrty ve vzdělávání a slova o zvýšení jeho kvality jsou logickým pr se vylučují. Na tento problém upozorňují i studie OECD a jejich zprávy o průběhu reforem v podprůměrné ukazatele jsou varováním před přílišným očekáváním od efektu školného. Vláda s „vypracovat mechanismy financování, které posilují finanční stabilitu vysokých škol“. Dovo otázky: Jakou roli v těchto „mechanismech“ mají hrát veřejné zdroje? Prosadíte jejich zvýš svážete zavedení školného s nárůstem objemu veřejných investic? Zatímco systém hodnocení kvalit VŠ, ba celá reforma postrádají jasné obrysy, v otázce vybí má vláda již jasno. Vládní koalice se už stačila dokonce dohodnout, že školné bude zatím m tisíc korun ročně. Takové peníze z kapes studentů či jejich rodičů jsou jasným závazkem ja pro vládu. Bohužel, není stále jasně řečeno, jak budou tyto peníze vybírány a rozdělovány. diskutována ani rizika vládou zvoleného tzv. odloženého školného. Není tedy nijak jasné, c zaplacení školného dostanou. Platit ovšem budou muset předem. (2) Školné. O tom, že školné nemůže vyřešit finanční problém terciárního vzdělávání v naší jeho často připomínaná motivační funkce. Očekává se, že tato nová povinnost povede student větší odpovědnosti. Je potom s podivem, že ty samé reformy mají vést ke snížení role akade ve prospěch zvýšení pravomocí správních rad. Celý systém bude posunut dále od přímé demokr strana jindy programově podporuje. Jak tedy hodláte změnit dosavadní systém samosprávy VŠ, slibuje posílit? Jak hodnotíte dosavadní činnost akademických senátů a správních rad? Jaký institucionálně posíleno postavení studentů v rámci samosprávy tak, aby mohli účinně vymáh kterou si ve školném „zaplatí“? (3) Reforma. V minulém volebním období zpracovali experti MŠMT tzv. Bílou knihu terciárníh Některé její závěry jsme považovali za tendenční a problematické, například školné či omez samosprávy. Tehdejší vedení MŠMT je nezahrnulo do věcného záměru zákona o terciárním vzděl zásad tohoto věcného záměru zákona se zapojily reprezentace VŠ a kriticky je sledovala šir veřejnost. V této souvislosti bychom rádi věděli, jaký budou mít vámi chystané změny v obl vzdělávání koncepční rámec. Hodláte do návrhu zákona zahrnout zmínku o výše uvedené proble Máte v úmyslu v práci na tomto věcném záměru zákona pokračovat nebo již nebudete prosazova zákon o terciárním vzdělávání? (4) Počet vysokých škol a jejich slučování. Panuje relativní shoda v tom, že počet VŠ, zvl převyšuje potřeby ČR, a to především s ohledem na předpokládaný demografický vývoj. S ohle uchazečích a uplatnitelnosti absolventů (Středisko vzdělávací politiky: Postavení vysokošk absolventů VŠ na pracovním trhu 2009) je v některých oborech a regionech situace tíživá už se ve svém prohlášení zavázala „vytvořit podmínky pro integraci a racionalizaci skladby vy Aby však toto bylo legitimní a přijatelné suverénními subjekty, jimiž vysoké školy ze záko muset rozhodnout: kdo a jakým způsobem tyto podmínky stanoví? Chce-li vláda rušit a slučov musí si být vědoma také jejich samosprávy, kterou se navíc zavázala posílit, a musí o smys kroku své partnery přesvědčit. Jinými slovy: jak chcete konkrétně dosáhnout efektu, že aut budou samy od sebe rušit a slučovat? Otevřenost a jasnost jsou toho nezbytnou podmínkou, z rozhodnutích, bude-li toto splněno. (5) Hodnocení kvality. Jedním z nejproblematičtějších bodů v rámci reformování vysokých šk měření jejich kvality. Ve vládním plánu je v tuto chvíli zvýšení podílu financí, který vys dostávají právě na základě své kvality, na úkor financí, které jdou přímo „za studenta“. A leccos proslýchá, není dosud zcela jisté, jak přesně budou tato „kvalitativní“ kritéria po je Váš názor na tento problém? Absence jasného plánu, jak bude práce akademiků a výkon jej hodnoceny nezřídka vede ke ztrátě kvalitních pracovníků a odrazuje zejména mladé badatele dráhy. Vychází či bude vycházet hodnocení vědeckého výkonu vysokých škol ze způsobu prosaz výzkum, vývoj a inovace, tzv. “kafemlejnku”? Budete v trendu nastaveném Radou pokračovat? (6) Vliv vlády na vysoké školy. Vláda se zavázala k jediné konkrétní věci, a to k podpoře studijních oborů s vazbou na strategické segmenty průmyslové výroby a služeb“. Zde hodlá z rozpočtů dávat více. Zůstává ovšem důležitou otázkou, jak a kdo bude tyto strategické obor tak, aby byl zmenšen prostor pro lobbisty snažící se z veřejných peněz ukrojit co nejvíce svá pracoviště. Z dostupných dat (Ústav informací ve vzdělávání, tisková zpráva 20.5. 2009 že o studium na technických oborech je ze strany uchazečů malý zájem, zřejmě i kvůli probl uplatnitelnosti jejich absolventů, o které svědčí údaje úřadů práce. Jakým způsobem se roz tržní poptávku po studiu na VŠ a jejich absolventech? (7) Diferenciace vysokých škol. S poptávkou po studiu a uplatněním absolventů souvisí i vl diferenciace vysokých škol podle jejich podílu na výzkumu. Protože se pro instituce terciá jedná o zásadní krok s dopady na mnoho let dopředu, měl byste, pane ministře, jasně deklar cíl a rozhodnout: kdo a jak bude stanovovat pravidla tohoto procesu? Přestože Bílá kniha p proces za „přirozený“, domníváme se, že i zde je prostor pro lobbistické přizpůsobování po cílům. Pokud svou představu jasně deklarujete, pomůžete jej omezit na minimum. (8) Vysoké školy a občanská společnost. Pane ministře, máte naši podporu v deklarované sna scházet se zástupci VŠ a Akademie věd. Toto setkávání by však mělo být otevřené občanské s především by měly být ideje a závěry těchto setkání zpřístupněny veřejnosti. Tak nejlépe p školství je věcí veřejnou. V programovém prohlášení Vaší vlády se o nevládních a neziskový mnoho nedočteme. Přitom podpora spolupráce mezi tímto sektorem a vysokými školami patří ve standardům. Jak konkrétně si představujete tuto spolupráci Vy? Vážený pane ministře, těšíme se na Vaše odpovědi. Chceme Vás ubezpečit, že čas, který jim nebude promarněný. Nejen akademická veřejnost je plna očekávání, jaké jsou Vaše plány. Vzh čas běží a vláda již učinila kroky, které mohou vysoké školy dlouhodobě poškodit, jistě po tyto otázky klademe s tak velkou naléhavostí. S pozdravem, za občanskou iniciativu Sdružení pro odpovědnou reformu (SPOR), sporvs@gmail.com Jiří Boudal Student sociologie a filosofie FFUK, býv. místopředseda Studentské unie UK Pavel Himl Dr. phil., historik, FHS UK Jan Chromý Předseda akademického senátu FFUK Ondřej Liška Bývalý ministr školství mládeže a tělovýchovy Jan Sládek Sociolog, FFUK a Sociologický ústav AV ČR Publikováno na serveru blog.aktualne.centrum.cz