Na britských barikádách se bojuje i za nás












            ******************************************************************************************

            * Na britských barikádách se bojuje i za nás
            ******************************************************************************************
            16.11.2010, rubrika: Akademie, strana: 27, autor: Radka Kvačková



            ŠKOLA, Radky Kvačkové


            Zdá se, že z toho zápisného na vysoké školy nakonec nic nebude. Škoda, nejspíš by to byl r
            efektivnější způsob, jak vylepšit rozpočty škol, než takzvané odložené školné, které má bý

            dorazí do škol s poměrně značným zpožděním. Anebo spíš nedorazí, protože absolventi, kteří
            splácet, najdou způsob, jak se tomu vyhnout.

            Zápisné se tak stane dalším z nápadů nového ministra školství, které mu rozmluvili. Je sna
            aby s nápady přestal? No, já nevím. Svého času jsem četla paměti manželky jordánského král
            vzpomínala, jak jejich království navštívil známý americký podnikatel Ted Turner, který ná

            Například se podíval přes záliv na protější pobřeží, psala, a hned navrhoval: No není tohl
            pro Palestince, kteří přišli o své domovy? Jasně že nebyl, ale inteligentní žena jordánské
            nepohoršovala. Nereálných nápadů chrlil sto denně, konstatovala, ale nesmíme zapomínat, že

            bylo i založení zpravodajské stanice CNN.
            Téměř trojnásobný nárůst horního limitu pro školné, který ohlásila britská vláda, je vážně
            tisíc liber (260 000 Kč) ročně představuje obrovskou zátěž i přesto, že je možné platbu od

            kdy člověk už slušně vydělává. Přitom nelze tak úplně spoléhat na to, že skutečnou cenu vý
            konkurence mezi školami. Na první pohled by se to zdálo logické: škola přece potřebuje stu
            studenti potřebují školu, možná dokonce i víc. Když bude příliš drahá, půjdou uchazeči jin

            budou i ti nadaní, začne vzdělávací a vědecká instituce upadat.
            Jenže dobré britské školy mají v tomto ohledu vystaráno: když nepřijdou studovat Britové, 
            uchazeči z dalších zemí Evropské unie. Táhne angličtina i tradice. Mimochodem, možná že i 

            proč tam horní hranici školného zvedají: občané Evropské unie, kteří se na britské školy h
            stejné podmínky jako Britové. To znamená, že po nich nikdo nesmí chtít vyšší školné. Dosud
            proti Američanům, kteří platili za studium v Oxfordu nebo Cambridgi o dost víc, ve finančn

            nebudou. V tom ohledu se tedy na britských barikádách bojuje i za nás. Bilingvní děti se p
            studií shrnutých pro časopis Science rychleji přizpůsobují změnám, lépe se soustředí v nej
            a v dospělosti jsou méně náchylné k Alzheimerově chorobě. Možným vysvětlením prý je, že bi

            procvičují mozek jiným způsobem než lidé s jedním jazykem. Dítě vychovávané v dvojjazyčném
            totiž praxi v přepínání pozornosti, což ostatní nemají. Americký profesor Diamond připoušt
            nejsou zcela jednoznačně průkazné. Vyzývá ale lidi, aby neopakovali chyby mnoha imigrantů 

            jeho vlastních příbuzných, kteří své děti po příjezdu do Spojených států neučili jejich ro
            Zajímavé, nezdá se vám?