Pamětní deska slavnému pražskému rodákovi profesoru Franzi Hofmeisterovi byla odhalena na budově Ústavu vědeckých informací 1. LF UK a VFN v Praze u příležitosti 160. výročí jeho narození.

Slavnostním otevřením rekonstruovaného objektu 1. lékařské fakulty UK v Kateřinské ulici v Praze vyvrcholilo šestileté úsilí o rozšíření a modernizaci výukových prostor tak, aby odpovídaly požadavkům na vzdělávání budoucích lékařů na počátku 21. století.

Oznámení Josefa Dobeše, že novela zákona přiměje studenty platit roční zápisné až 6000 Kč, není dobrým vysvědčením pro věrohodnost ministerstva školství. Celé roky se studentům tvrdilo, že dříve, než se přistoupí k zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách, zřídí se fondy, ze kterých budou moci čerpat půjčky na pokrytí zvýšených nákladů studia. Naivní lidé právě s poukazem na tyto fondy tvrdili, že zavedení školného nijak nepostihne studenty z chudších rodin.

Brněnští studenti odmítají takzvané zápisné. Postavili se proti návrhu ministerstva školství, které navrhuje, že studenti budou při zápisu na vysoké školy platit několik tisíc korun.

Zápisným chce univerzitám vykompenzovat téměř dvoumiliardové škrty, které je v roce 2011 čekají. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl vzápětí uvedl, že univerzita za dané situace zápisné odmítá. Nechce, aby se z něj kryl deficit, a návrh podle něj nebyl řádně prodiskutovaný.

Premiér Petr Nečas (ODS) zkritizoval návrh šéfa školství Josefa Dobeše (VV) na zavedení každoročního zápisného na veřejných VŠ. To by měli studenti začít platit od září 2011 ve výši až 6000 korun. Nečas zápisné ale vnímá jako skryté zavádění školného. V tomto případě přímého.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) je připraven ustoupit od vysokoškolského zápisného, které chystá a které by mělo dosahovat šesti tisíc korun ročně. Podle něj se návrh, který kritizoval i premiér Petr Nečas (ODS) jako plíživé školné, dostal na veřejnost předčasně a bez dodatečných informací.

Zájem Univerzity Karlovy stále trvá, zatím nemáme oficiální informace z ministerstva školství a z ministerstva financí, které se tímto zabývají.

Představitelé Univerzity Karlovy (UK) se zřejmě drží přesvědčení, že cokoli přijde z ministerstva školství, od ďábla jest a nutno to veřejně odmítnout. Učinili tak i s myšlenkou zápisného, a to přesto, že vzešla původně právě z UK. Umožnit vysokým školám vybírání zápisného do šesti tisíc není přitom tak špatný nápad a právě školám, jako je UK, která přijímá ročně kolem osmi tisíc uchazečů a zároveň nemá na slušné zaplacení svých učitelů, by bezpochyby ekonomicky pomohl.

Česká chemička Jana Roithová nyní získala štědrý evropský grant. Postaví díky němu unikátní aparaturu a rozšíří svůj tým. Nyní je ryze ženský -muži se k ní do týmu zatím nehlásí.

Letos již druhý žadatel z Univerzity Karlovy získal grant pro mladé vědce od Evropské výzkumné rady. Chemička Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty dostane na výzkum chemických analýz téměř 1,3 milionu eur (zhruba 32 milionů korun). ČTK to oznámil tiskový mluvčí univerzity Václav Hájek. Roithová bude zkoumat mechanismy chemických reakcí. Projekt Iontová spektroskopie reakčních intermediátů (ISORI) bude řešit 60 měsíců.

Výjimkou je Lékařská fakulta UK v Plzni. Ta by požadovala zápisné v maximální výši. Ministerstvo školství nyní připravuje novelu zákona, která by univerzitám umožnila zápisné vybírat. Studenti nastupující do prvních ročníků vysokých škol by mohli platit až šest tisíc korun. Podle toho, jak se rozhodne škola.

Kolébka české medicíny je název nové knihy dvou významných postav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí. Autoři – imunolog profesor Ctirad John (90) a internista profesor Štěpán Svačina (58) v ní vzpomínají na nemocnici, areál fakulty a na generace lékařů a vědců, které pomáhaly nemocným a přinášely pokrok a rozvoj medicíny.

„Proto nechápu, proč se kolem obyčejné maturity dělá neskutečný povyk. Proč se stejně hlasitě nediskutuje o současné (ne)kvalitě vzdělávání na vysokých školách? Už dávno u nás neexistuje pouze jediná Západočeská univerzita. Říká se, že vysokoškolské vzdělání a tituly se u nás snadno kupují jako každé jiné zboží,“ posmutněle si posteskne Ustaraná. „Vždyť Univerzita Karlova, dávná chlouba českého vysokého učení, se sotva zařadí do první stovky nejlepších evropských univerzit.“

Lékařská fakulta v Hradci Králové oslaví 65. výročí svého založení. Své příznivce zve na slavnostní shromáždění, které se koná 8. listopadu od půl šesté večer ve velké posluchárně v budově teoretických ústavů.

Nejkrásnější hasička Jana Peroutková prožívá poslední hodiny před odletem na ostrov Grand Canaria, kde se jako vítězka letošní ročníku Miss hasička 2010 spolu s dalšími vybranými finalistkami zúčastní fotografování pro hasičský kalendář, jenž by měl být hotový do konce roku. Dvacetiletá studentka sociologie na pražské Filozofické fakultě UK a zároveň posluchačka práva na policejní akademii působí u čechtických dobrovolných hasičů třetím rokem v družstvu žen, které se pravidelně účastní soutěží v požárním sportu.

Ministerstvo oznámilo, že se chystá zavést už školné ve výši až 6 000. Bez půjčky. Zdá se, že se jedná o návrh inspirovaný nepochopitelným postojem Univerzity Karlovy, která prosazuje „zápisné“ namísto odloženého školného a prohlašuje, že se žádné školné nesmí stát sociální bariérou univerzitního studia. Jenže školné, které studenti musí splácet předtím, než získají svůj první výdělek, je bezesporu sociální bariéra.

TÝDEN sestavil seznam deseti nejvýznamnějších pediatrů. Vznikl na základě hlasování členů výboru a pracovních skupin České pediatrické společnosti.

Mecenáš je bohatý trouba, který neví, co s penězi, a proto je rozdává, anebo svým sponzorováním nepřímo propaguje vlastní firmu. Ani jedna z těchto charakteristik nepasuje na Karla Janečka.

Chátrající prvorepubliková vila Milada dál čeká na nového majitele i životně důležitou rekonstrukci. Rozhodnutí o jejím dalším osudu si už od února přehazují hned 3 ministerstva. Přitom zájemce o její užívání je jediný - Karlova Univerzita.

To je samozřejmě degradace pojmu vzdělání, protože podle osvícenského modelu, z nějž žije náš univerzitní étos dodnes, je hlavním smyslem vzdělání uskutečnění našeho lidství. Nicméně jako vzdělanci můžeme zvládnout obojí: být lepšími lidmi i nacházet lepší uplatnění v práci. Pokud se školné nestane překážkou přístupu ke vzdělání sociálně slabým občanům, ale prostředkem, jak je učinit dostupným širším vrstvám společnosti, je obvinění z „komercializace“ zpozdilé.

V čem je problém? Ministerstvo oznámilo, že se chystá zavést už školné ve výši až 6 000. Bez půjčky. Zdá se, že se jedná o návrh inspirovaný nepochopitelným postojem Univerzity Karlovy, která prosazuje „zápisné“ namísto odloženého školného a prohlašuje, že se žádné školné nesmí stát sociální bariérou univerzitního studia. Jenže školné, které studenti musí splácet předtím, než získají svůj první výdělek, je bezesporu sociální bariéra.

Mezi držitele státních vyznamenání udělených prezidentem Václavem Klausem u příležitosti 92. výročí vzniku Československé republiky, se 28. října zařadili dětský kardiolog Milan Šamánek, virolog a imunolog Karel Raška junior, záchranář Roman Hlinovský i bývalý manažer společnosti Zentiva Jiří Michal.

Čestné členství v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně bylo uděleno prof. MUDr. Karlu Smetanovi, DrSc., k jeho životnímu jubileu. Profesor Smetana (*1930) je světově uznávaným odborníkem v oblasti experimentální hematologie, především ve výzkumu ultrastruktury a jemné morfologie krevních buněk.

Ministerstvo školství upustí od návrhu zápisného na veřejných vysokých školách, pokud jej nepodpoří rektoři ani veřejnost. Novinářům to po dnešním jednání s rektory řekl náměstek ministra pro vysoké školy Jan Koucký s tím, že peníze ze zápisného by stejně nepokryly schodek v rozpočtu univerzit. Proto prý hledají jiné cesty, jak školám přilepšit. Návrh zápisného v maximální výši 6000 korun ročně představilo ministerstvo před dvěma týdny, okamžitě se však zvedla vlna kritiky od škol i studentů.

V budově Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského bude uvedeno do provozu Centrum pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechologií, které bylo vybudováno díky dotaci 31,2 mil. Kč z evropských strukturálních fondů.

Ministerstvo školství nebude trvat na zavedení takzvaného zápisného. Pokud s ním nebude souhlasit Česká konference rektorů, pak od záměru zavést ho ministerstvo ustoupí.

Ve chvíli, kdy si Univerzita Pardubice připomíná šedesát let své existence, v době složité pro české vysoké školství, pořádá Fakulta filozofická Univerzity Pardubice dvoudenní konferenci s názvem „Idea univerzity v dnešní době“.

Plzeňský lékař, pedagog a vědec Martin Matějovič převzal začátkem listopadu cenu Neuron 2010 v oboru medicína. Zasloužil si ji za svůj přínos ve výzkumu sepse. Cenu předává Nadační fond Karla Janečka.

Přestože by díky zápisnému mohl rozpočet vysokých škol narůst o více než dvě miliardy korun, podle předsedy České konference rektorů Petra Fialy se ale jedná o jinou formu školného. Podle něj je třeba ošetřit to, aby nedošlo k tomu, že by zápisné bylo pro někoho překážkou ve studiu.

Variantou bylo zápisné, od nápadu ale ministerstvo pomalu ustupuje. Podle náměstka ministra školství Jana Koutského by nepokrylo státu v rozpočtu vysokých škol.

Pokusný balonek vypuštěný nedávno ministerstvem školství, zdá se, klesá zpátky na zem. Totiž myšlenka, že by se na vysokých školách platilo už od příštího září šestitisícové zápisné.

Výsledky státních maturit se při přijímacím řízení na vysoké školy zohledňovat nebudou. Podmínky přijímacího řízení jsou podle Bohumila Kartouse ze společnosti Scio.cz. u většiny fakult dosud nejasné. Studenti se obávají, že pokud složí maturitní zkoušku pouze v základní verzi, nebude je vysoká škola chtít přijmout. Přesné podmínky řízení totiž stále většina univerzit nezveřejnila.

„Zápisné byla jenom jedna z možností, kterou jsme dělali jenom kvůli vysokým školám. Problém to neřeší, takže zrovna tak ústup od toho nebude zas tak strašná ztráta,“ uvedl včera náměstek ministra pro VŠ Jan Koucký.

Technická novela počítá také s vyššími poplatky za rigorózní zkoušky nebo za uznání titulu ze zahraničí. Zároveň novela snižuje minimální částku za překročení řádné doby studia na jednu korunu.

Pokud zápisné na vysokých školách nepodpoří rektoři a veřejnost, ministerstvo školství od něj upustí. Uvedl to včera náměstek ministra Jan Koucký s tím, že peníze ze zápisného by stejně nepokryly schodek v rozpočtu univerzit, který má příští rok dosáhnout 2,3 miliardy korun.

Cenu prezidenta České lékařské komory za přínos celoživotnímu vzdělávání lékařů udělila komora děkanu první lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesoru Tomáši Zimovi. ČTK to řekl prezident stavovské organizace Milan Kubek.

Počítače patřící Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a určené jen pro vědecké účely zneužívali několik měsíců dva počítačoví piráti, kteří podle informací Práva byli zároveň zaměstnanci fakulty.

Oba využívali toho, že zmíněné počítače byly připojeny k vysokorychlostnímu internetu, a díky tomu se propojili s dalšími počítačovými piráty z jiných evropských zemí.

Plán ministra Josefa Dobeše zavést pro adepty vysokoškolského studia povinnost platit až šest tisíc korun jako takzvané zápisné při vstupu na veřejnou vysokou školu se snesl na hlavu uchazečů jako blesk z čistého nebe. Ostatně jako řada jiných kroků, které pan ministr učinil od nástupu do funkce. V případě zápisného ale ministr popírá nejen předvolební sliby domovské strany Věci veřejné, ale především vlastní slova, která pronesl už coby hlava resortu. VV před volbami slibovaly posílit oblast vysokého školství o dvě miliardy korun. Místo toho Josef Dobeš peníze pro školství radikálně seškrtal.

Nová obrazová publikace vydavatelství Grada Publishing byla začátkem měsíce pokřtěna v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě v Praze.

Knihu „Kolébka české medicíny ve vzpomínkách a fotografiích“ představili spolu s autory textové části profesory Ctiradem Johnem a Štěpánem Svačinou a fotografem Karlem Meisterem děkan 1. LF UK profesor Tomáš Zima a ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková.

Občanské sdružení Mladí lékaři (ML) od svého vzniku v březnu 2010 upozorňuje na nevyhovující systém specializačního vzdělávání včetně stávajícího modelu jeho financování a požaduje systémové změny, které by mj. snížily motivaci absolventů lékařských fakult pro odchod do zahraničí.

Ocenění Česká hlava získala za výrazný posun v oblasti retrovirů ve světě proslavený český virolog Jan Svoboda. Na jeho stěžejní roli ve zkoumání virů, které způsobují AIDS nebo některé typy rakoviny, upozornil už v roce 1975 americký mikrobiolog David Baltimore, když přebíral Nobelovu cenu. Vzhledem k situaci v komunistickém Československu ale Svoboda tehdy nemohl ocenění sdílet.

Zdá se, že z toho zápisného na vysoké školy nakonec nic nebude. Škoda, nejspíš by to byl rychlejší a efektivnější způsob, jak vylepšit rozpočty škol, než takzvané odložené školné, které má být vyšší, zato dorazí do škol s poměrně značným zpožděním.

Zítřejší svátek je dobrou příležitostí zeptat se studentů, na co ještě čekají. Společnost je totiž opět jednou v zuboženém stavu, který si říká o zásadnější korekci, a dospělí se jako vždy v dějinách k ničemu kloudnému nezmobilizují.

Sdružení pro odpovědnou reformu vysokých škol vyzvalo ministra školství Josefa Dobeše (VV), aby zveřejnil konkrétní plány na reformu univerzit. V otevřeném dopise se jej aktivisté například ptají, jestli chce podfinancování škol řešit pouze zavedením školného nebo do rozpočtu vysokých škol přisype i z veřejných peněz. Dobeš se zatím k reformě vysokých škol příliš nevyjadřoval, exministr Ondřej Liška (SZ), který je pod otevřeným dopisem také podepsán, však za své plány reformy sklidil kritiku akademické obce.

Myslíme si totiž, že není správné ani moudré upřednostňovat jeden vzdělávací stupeň před druhým, neboť jsou pevně provázány a rovnocenně důležité. V úvodu vládního programového prohlášení je jako priorita jmenována právě reforma terciárního vzdělávání. Očekáváme tedy, že i přes rozpor s Vaším osobním žebříčkem priorit bude vláda tuto reformu prosazovat.

Budoucí vysokoškoláci si mohou oddechnout. Na vysokých školách se totiž zápisné platit nebude. Plán ministerstva, jak by si školy mohly finančně přilepšit v době, kdy od státu dostanou mnohem méně peněz, totiž neprošel přes českou konferenci rektorů.

Areál Vysoké školy ekonomické v Praze poslední listopadový pátek patřil Dnu vědy s bohatým programem přednášek vědců z pěti pražských vysokých škol a to pořadatelské Vysoké školy ekonomické, dále České zemědělské univerzity, Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického a Vysoké školy chemickotechnologické.

Zavedení zápisného na vysoké školy ještě před pár dny vypadalo docela reálně. Teď se však přesunulo do kategorie těžko splnitelných nápadů.

Největší motivací pro absolvování doktorského studia je pro mladé vědce láska k vědecké práci a touha po poznání. Peněz mají totiž zoufale málo.

Uchazeči o studium na královéhradecké Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy měli možnost získat informace o škole při včerejším Dni otevřených dveří. Pro návštěvníky bylo připraveno promítání krátkého filmu o fakultě.

Pouze třetina mladých badatelů pokračuje ve vědecké kariéře, doktorandy odrazuje malý plat. Rektoři pražských univerzit se navíc bojí, že jim jejich absolventy odlákají nová vědeckovýzkumná centra vznikající po celé republice za peníze z EU.

Ceny ministra školství za vědu a výzkum získal letos lékař Karel Smetana, fyzik Jaromír Fiurášek a filozof Erazim Kohák. Zvláštní ocenění za monografii Nové jevy v právu na počátku 21. století pak včera na ministerstvu převzal tým pěti autorů, za publikaci o Jiřím z Poděbrad byl oceněn historik Jiří Kuthan.

České školství čeká zítra ráno ve školském výboru parlamentu důležité jednání o rozpočtu na rok 2011, naděje na změnu vidí zejména vysoké školy. Dlouhodobé podfinancování je ale jen jedním z jejich problémů, s ní totiž souvisí i příliš velké množství studentů, které často snižuje kvalitu vzdělávání.

Pavel Kolář je nejvyhledávanější fyzioterapeut v zemi. Jako přednosta Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze se zasadil o zavedení oboru rehabilitace na lékařskou fakultu. Stará se o mnoho sportovců, léčil i Václava Havla.

Sněmovní školský výbor včera navrhl přidat do rozpočtu na příští rok miliardu korun vysokým školám. Podle vládního návrhu má ministerstvo školství hospodařit s částkou 126,1 miliardy korun. Letos mělo schválený rozpočet 125,2 miliardy korun. Navýšení rozpočtu pro příští rok navrhl Ivan Ohlídal (ČSSD). Sociální demokraté se také pokusí při jednání sněmovny přidat hasičům 700 milionů korun a policii 1,3 miliardy korun. Stejný návrh uplatňoval už při středečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, avšak proti většině vládní koalice neuspěl.

V Praze byly dnes dopoledne uděleny ceny Kiron za výjimečné počiny v boji s drogovými závislostmi. Hlavní ocenění si letos v pátém ročníku odnesl Josef Radimecký, autor první národní strategie protidrogové politiky. Projekt Kiron zaštiťuje Centrum adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jeho vedoucím je docent Michal Miovský, dobrý den.

Sněmovní školský výbor dnes navrhl přidat do rozpočtu školství na příští rok miliardu korun vysokým školám. Podle vládního návrhu má ministerstvo školství hospodařit s částkou 126,1 miliardy korun. Letos mělo schválený rozpočet 125,2 miliardy korun.

Den vědy na pražských vysokých školách nabídne zajímavé vědecké přednášky, smyslem akce je zatraktivnit vědecké bádání. Celodenní program se uskuteční v pátek 26. listopadu na Vysoké škole ekonomické, kromě ní se zde bude prezentovat i Univerzita Karlova, České vysoké učení technické, Vysoká škola chemicko-technologická a Česká zemědělská univerzita.

Nové informace a poznatky z vědy přinese čtvrtý ročník akce s názvem Den vědy. 5 vysokých škol na pražské vysoké škole ekonomické představí své výsledky bádání.

Vzpomínáte na říjnovou aféru, když se ministerský náměstek Kryštof Hajn snažil vynutit zavření budějovické vysoké školy? Teď stát zjistil, že tudy to nejde. A hledá jiné, jemnější cesty. Škola, kterou se snažili zrušit už dva ministerští náměstci, má malý, téměř kapesní areál. Dvě nízké učební budovy, tělocvična, jídelna a hlavní budova rektorátu s kolejemi. Kvůli téhle škole na průmyslovém předměstí Českých Budějovic, která přijde státní rozpočet na 54 milionů ročně, musel být takový povyk?

Oproti univerzitám především z anglosaského prostředí je to ale pořád málo, zvlášť v době, kdy se neustále mluví o nedostatcích v systému financování vysokých škol. "V anglosaském systému je vazba velmi silná a školy na ní začínají pracovat od okamžiku, kdy studenti poprvé překročí práh. Jakmile jdou do praxe, udržuje s nimi kontakt pořádáním setkání, vydáváním časopisů a dalšími aktivitami. Pro univerzity je to velmi důležité, protože absolventské příspěvky jsou u řady z nich významným zdrojem financování," říká Jakub Tesař, studijní poradce Fulbrightova stipendia, který zprostředkovává příležitosti pro české studenty na amerických školách.