Rozpočty na vysokých školách - Ivo Vondrák ****************************************************************************************** * Rozpočty na vysokých školách - Ivo Vondrák ****************************************************************************************** Datum: 09.10.2010 Autor: Pavla Daňková Moderátor: Silvie Kleková MODE: Rozpaky, obavy, nejistota. Takový začátek školního roku na veřejných vysokých školách dlou Důvod? Ministerstvo školství musí ušetřit více než 2 miliardy korun a už je jasné, že to o vysoké školy. V příštím roce musejí počítat s tím, že na provoz dostanou přinejmenším o 10 vypadá v MS kraji, zjišťovala Pavla Daňková. CREA: Propouštět, rušit studijní obory, krátit studium i snížit platy pracovníkům vysokých škol. muset přistoupit vysoké školy, pokud chtějí přežít. Ti, kterých se to týká nejvíce, neskrý Studenti: S tím moc nesouhlasím, protože přece jenom to vzdělání je třeba a když to není z čeho plat nevím, no. Studenti: Nelíbí se mi to, protože jsem student 1. ročníku a ráda bych udělala si určitě i magisters mám strach, no. CREA: Ostravská univerzita nabízí zájemcům o studium více než 300 oborů. Už teď ví, že bude muse některé lektory a jiným sníží plat. Jiří Močkoř, rektor Ostravské univerzity: Pro Ostravskou univerzitu to může znamenat propad až kolem 50 milionů. Což je rozpočet mož takže je to velmi zásadní změna. CREA: Lépe na tom nebude ani VŠB. Její zástupci se nejvíce bojí o kvalitní kantory. O chytré moz pořád zájem. Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Tady hrozí nebezpečí toho, že bychom mohli přijít o ty nejlepší lidi. Josef Dobeš /VV/, ministr školství: To je obava nejenom v Ostravě, ale nepochybně, nepochybně v celém terciárním školství. Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Například u dobrých a výkonných vědeckých pracovníků je to velmi jednoduché dneska odcesto USA, do Evropy. CREA: Snížení rozpočtu padne i přímo na studenty. Už teď je například jasné, že zimní semestry n původní délce. Jiří Močkoř, rektor Ostravské univerzity: Budeme muset zvažovat, jestli budeme schopni topit v zimě apod. Bude to velmi obtížné. Petr Noskievič, prorektor pro studium, VŠB-TU Ostrava: Těch studentů nepokleslo o 10% a rozhodně tyto vypadnuté prostředky už zasáhnou kvalitu za Studentka VŠB-TU Ostrava: A zkracovat nějaký zimní semestr nebo zvyšovat nějak nebo platit vlastně za vysoké školy, kterou by bylo třeba promyslet asi trošku déle než ta vláda promýšlí. Václav Koukolíček, mluvčí Ministerstva školství ČR: Samozřejmě probíhají jednání o to, aby tady mohlo dojít k nějakým těm záchranným lanám, kt hodit těm vysokým školám. CREA: Chybějící peníze v rozpočtech vysokých škol chce ministr školství částečně nahradit dotace zástupců škol ale takové peníze nemůžou použít na samotný provoz, tam budou chybět miliony Jiří Močkoř, rektor Ostravské univerzity: Ty peníze budou na zcela něco jiného. V žádném případě nám to nenahradí ten výpadek. Josef Dobeš /VV/, ministr školství: Z druhé strany já tuhle krizi, tohle krizové období, které je, vidím, možná jako výhodu a reforem a jít do změn, které nám pomohou rychleji reformovat vysoké školství. CREA: Jenže i reformy stojí peníze. Školy navíc už přijaly studenty na víceleté obory. Jiří Močkoř, rektor Ostravské univerzity: My nemůžeme zavřít některé studijní programy nebo některé obory. Musíme jet tak, jak to vl Petr Noskievič, prorektor pro studium, VŠB-TU Ostrava: Pokud se týká o restrukturalizaci profilu vysokých škol, nabídky studijních programů, tak bez investic, bez výdajů. Josef Dobeš /VV/, ministr školství: Pokud bychom do těch změn nešli, tak ještě větší problém máme v roce 2012. CREA: Vypadá to jako začarovaný kruh. Ministerstvo školství na vysoké školy nedá peníze kvůli kr se ale možná nedostali, pokud bychom měli dostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí. ČR jich méně než je průměr v EU. Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Já se trošku bojím toho, že vlastně šetřit na vzdělávání, je šetřit na své budoucnosti. Jiří Močkoř, rektor Ostravské univerzity: Je to dost katastrofální, protože podle mého názoru jedině vysokoškolské vzdělání a vývoj nám pomůže překonat takové ty ekonomické problémy a může nás posunout někde dál. Václav Koukolíček, mluvčí Ministerstva školství ČR: Rozpočet ministerstva školství je skutečně napjatý. CREA: A aby toho nebylo málo. Vysokých škol je podle ministerstva školství stejně hodně a jejich do budoucna snížit. Václav Koukolíček, mluvčí Ministerstva školství ČR: Je tu spousta oborů, jejichž studenti hledají těžko uplatnění na trhu práce. Je třeba tu s tak, aby odpovídala velikosti ČR a počtu obyvatel. Jiří Močkoř, rektor Ostravské univerzity: Každá vláda prozatím deklaruje, že bude podporovat vysokoškolské vzdělání. Zdá se, že práv která to velice hlasitě říkala, má zcela jiné, má zcela jinou realizaci. CREA: Jak se nakonec vysoké školy se zkrácenými rozpočty vyrovnají, ukáží až následující měsíce. kantoři jsou si ale už teď téměř jisti, že kvalita výuky půjde dolů a to je to, co můžou p všeho nejmíň. MODE: Finanční těžkosti by ale neměly mít dopad na exkluzivní projekt ostravské Technické univer Superpočítač za téměř 2 miliardy korun financovaný z evropských peněz. Hlavním koordinátor projektu je profesor Ivo Vondrák, rektor univerzity a mimo jiné zakladatel tamní katedry i sebou má i působení v americkém Texasu. VŠB sám vystudoval ještě za minulého režimu. Mluvi Bednářová. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Jak na to vzpomínáte? Co byla pro vás taková novinka v té době? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: No, tehdy to bylo docela zajímavé, protože my jsme tehdy vlastně používali pouze ty sálové Tzn. na děrné štítky se ten program napsal, přeložil, pak se teprve spustil, ale během toh myslím, že to bylo ve 3. ročníku, se začly objevovat první programovatelné kalkulátory a t pamatuji, že mi můj táta koupil TI-58, kalkulačka. To byla programovatelná kalkulačka a to začátek vlastně softwarového inženýra. Tam jsem si začal všechny ty úlohy počítat a dodnes zkoušku z numerické matematiky, kdy jsme teda dostali zadanou úlohu a já jsem to vyřešil t napsal program na tu kalkulačku a měl jsem to za 10 minut spočítané, ale byly tam jenom ty ten zkoušející prostě pořád nemohl pochopit, kde jsem teda ty výsledky získal, když nemám výsledky a takový ten průběh toho výpočtu někde zaznamenaný. No a to byl vlastně takový te když jsem pochopil, že vlastně to je velká pomoc využívat těch počítačů. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Tam se datuje ten zrod vašeho zájmu o informační technologie? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Myslím si, že ano. Myslím si, že ano. Dodnes tu kalkulačku mám schovanou doma v šuplíku a dívám. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Vy jste po roce 89, jak už jsem řekla, založil katedru informatiky na VŠB. Začínali jste, studenty? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Ano. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Dnes studuje informační technologie kolik studentů? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: No, dneska už je to více než 2000, 2000 studentů. To číslo je velmi vysoké a jako je taky vidět u těch promocí vlastně to, že vlastně je tam tolik těch absolventů. Je to dneska nej obor u nás na univerzitě. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: V současné době se v souvislosti s informačními technologiemi hodně mluví o tzv. superpočí měl začít fungovat, tuším, v roce 2012? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Ano. První jeho instalace. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Ten superpočítač by měl patřit mezi, tuším, 50 nejvýkonnějších počítačů světa. Ostrava by na, řekněme, mapu světových vědeckých center. Vy jste takovým hlavním koordinátorem toho s zkuste nám ho představit. Co všechno takový superpočítač dokáže? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Tak, samozřejmě je to obrovský výpočetní výkon a já si myslím, že co je důležité si na sup uvědomit, že to není cíl, ale je to prostředek. Superpočítač můžeme vnímat jako skutečně n výkonnou a univerzální laboratoř. Dneska celá řada věcí v biologii, chemii, fyzice a samoz multidisciplinárních záležitostech, které to kombinují, vlastně ten počítač je jediná možn vlastně ty věci prozkoumat, odsimulovat apod. Tzn. ten superpočítač, je samozřejmě typický tím velmi vysokým výkonem. My doufáme, že se vejdeme aspoň teda do té TOP 100. Tzn. těch 1 superpočítačů, ale ta škála využití bude skutečně taková, aby nejen pomohla naší univerzit nabízíme ten výpočetní výkon celé akademické sféře u nás v ČR, ale tím, že bude propojený prais/, tzn. mezinárodní sítí, tak by vlastně měl ten počítač být k dispozici i jiným prac Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Takže pro jaké obory bude takový superpočítač využit? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Tak, my samozřejmě primárně chceme řešit téma, kterému říkáme řízení krizových situací. A už řešíme třetím nebo čtvrtým rokem. Financoval to ze začátku kraj a stále se tomu věnuje. schopni nějakým způsobem modelovat, simulovat povodně. Máme tam samozřejmě aplikace týkají nebo třeba i dopravy. Protože to jsou věci, které samozřejmě vstupují do hry v okamžiku, k a je nutné plánovat nějakou záchrannou akci. A v ten okamžik potřebujete mít k dispozici o abyste si spočítali různé varianty šíření povodní, různé varianty šíření těch kongescí, tz dálnic a silnic. Tzn. to jsou věci, které bychom chtěli řešit a dokonce už mám první infor bychom měli Bruselu jako mezi být, jedním z pěti projektů, které budou prezentovány přímo v bruselským a vlastně evropské komisi, co všechno ty počítače a superpočítače dneska umí. hlavní téma. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Ty finanční zdroje musí schválit evropská komise. Jak to teď aktuálně vypadá? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Je to v současné době schváleno na úrovni české. Tzn. na úrovni Ministerstva školství, pra Feasibility Study, tzn. to je v podstatě jakási studie realizovatelnosti, kterou po nás vy komise, protože ta chce mít jistotu, že nebude v tom projektu slabé místo. Takže v daný ok pracuje velmi intenzívně na přípravě této dokumentace, už vlastně druhé v pořadí nebo modi No a do toho Bruselu by to mělo jít někdy během toho října, předpokládáme, pokud vše půjde bychom v lednu, únoru mohli dostat rozhodnutí. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Jsme vlastně neřekli ještě tu částku. Za kolik se bude stavět? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Celý ten projekt je za 1,85 miliard. Nicméně ten superpočítač se pohybuje asi kolem těch 7 němu je nutné postavit celou infrastrukturu, protože musíte zajistit energetické zdroje, m chlazení. To jsou věci, které nelze v podstatě vyřešit jinak než tím, že se postaví nová b samozřejmě v té nové budově, potom kromě superpočítače, budou vlastně i laboratoře, kde bu kteří ho budou využívat. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Takže si bude umět vydělat na sebe ten superpočítač? Počítá se tam tedy s tou úzkou vazbou byznys? Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: To je samozřejmě imperativ. My musíme zajistit to, že po roce 2015 ten projekt se sám uživ poměrně optimista, protože zrovna včera jsem měl návštěvu z Německa, kde mi ten dotyčný pa hovořil o tom, že založili právě výzkumné středisko Computer Science a v oblasti matematik chceme my a v podstatě dneska zaměstnává 350 lidí a v pohodě je uživí. Tzn. ta poptávka po je nesporně velká a díky tomu, že budeme zařazeni do té sítě evropských superpočítačů, tak je ten důležitý rozměrem excelentnosti a mezinárodní spolupráce, který potřebujeme. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Říká Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU. Já vám mockrát děkuji za rozhovor. Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Já taky děkuji. Šárka Bednářová, redaktorka ČT: Přeji mnoho zdaru a úspěchů. Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU Ostrava: Děkuji.