Vysoké školy zatím státní maturitu moc vážně neberou

13.10.2010, rubrika: Státní maturita, strana: 6, autor: (wall)

Nová maturita místo přijímaček na univerzitu? Zatím určitě ne, vysoké školy čekají na to, zda zkouška ukáže, která střední škola dokáže připravit maturanty dobře a která nikoliv Tři čtvrtiny studentů si u právě probíhající generálky státních maturit zvolily lehčí verzi zkoušky a ministr školství očekává, že až budou maturovat naostro, bude těch opatrných ještě více. Odhaduje, že pro těžší verzi státních maturit se rozhodne pouhých patnáct procent studentů, především z gymnázií.

Univerzity čekají, jak se maturita osvědčí

Rozhodující roli hraje kromě obav z obtížnosti zkoušky i to, že maturanty nic nemotivuje k tomu, aby skládali její těžší variantu.

Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy v Praze Radko Sáblík se nediví studentům, že se rozhodují vesměs pro lehčí variantu zkoušek. „Možnost volit lehčí a těžší verze má logiku. Ovšem jen za předpokladu, že to budou zohledňovat vysoké školy při přijímacím řízení,“ míní ředitel. To samé si od jednotné zkoušky slibuje i ministerstvo školství, ale ve skutečnosti tomu tak ještě několik let určitě nebude. Vysoké školy totiž zatím něco takového vesměs odmítají, byť připouštějí, že v budoucnu se to může změnit. Důvod? Zatím o maturitě a jejím vyhodnocení vědí příliš málo.

„V českých podmínkách bude hodně záležet na tom, jaká bude finální podoba státní maturity a jak moc se jí podaří eliminovat možnou rozdílnou úroveň českých škol a středoškoláků,“ říká rektor pražské Univerzity Karlovy Václav Hampl. Naráží tak na to, že dnes získává maturitu 75 procent populačního ročníku a zatím není vůbec zjevné, jaká je úroveň škol a maturit, které vypisují. Právě to by se podle ministra školství mělo změnit. Dobeš odhaduje, že maturitu v lehčí verzi nedokáže udělat pětina studentů.

Univerzita se podle rektora Hampla nebrání tomu, aby se časem na vysokou přijímalo na základě výsledků maturitní zkoušky či se k nim přihlíželo. „Existují i příklady ze zahraničí, kde tato záležitost funguje,“ dodává Hampl. Ovšem s tím, že vysoké školy musí získat konkrétní zkušenost s fungováním a na základě vyhodnocení těchto zkušeností se teprve rozhodnou. Podobně se k celé záležitosti staví i Česká komora rektorů. „Podporuje princip státní srovnávací maturity jako možný prostředek garance kvalitní úrovně všeobecného středoškolského vzdělávání. Po zkušenostech s jejím zavedením by se mohla stát státní maturita jedním z podkladů pro přijímací řízení na VŠ,“ uvedl za konferenci její předseda Petr Fiala.

Ministerstvo nemůže školám nařídit, aby se maturitou řídily

„Ministerstvo by samozřejmě uvítalo rozhodnutí vysokých škol co nejdříve, nicméně očekává, že většina VŠ zaujme stanovisko až po prvních státních maturitách, to jest v červnu 2011,“ uvedl mluvčí ministerstva Václav Koukolíček. Jelikož v té době už přijímačky poběží, bude pozdě na změnu kritérií. Navíc vysoké školy jsou autonomní a ministerstvo jim nemůže nařídit, aby braly státní maturitu za bernou minci.

Ředitel smíchovské průmyslovky Sáblík to, že neslouží coby přijímačky na vysokou, považuje za velký nedostatek státních maturit. „Jak je možné, že taková důležitá věc, po tolika letech příprav, není s představiteli vysokých škol dojednána,“ diví se. Vysokých škol, které připustily, že už nyní možná k výsledkům státní maturity přihlédnou, je minimum – většinou jde o některé technické nebo přírodovědné obory. Jasně to však zatím nikdo neřekl.

Navíc, zatím se státní maturita skládá zejména z češtiny a matematiky či cizího jazyka, studenti si sice mohou volit státní zkoušku i z dalších předmětů, ale málokdo to pravděpodobně udělá.

„V současné době nelze předpokládat nahrazení přijímacích zkoušek na Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno, kde jsou kladeny nároky na nezbytné znalosti ze základních oborů jako biologie, chemie a případně fyzika a kde je dále hodnocen i zájem o obor,“ vysvětluje rektor VFU Vladimír Večerek.

Podle mluvčího ministerstva Koukolíčka záleží na každé VŠ, jaká kritéria si nastaví. „To znamená, že například přírodovědná škola může požadovat zkoušku z biologie, fyziky, případně chemie, které jsou nepovinnými předměty státní maturity,“ připomněl Koukolíček. Škola však tato kritéria musí vypsat nejpozději do 15. listopadu předchozího roku, protože v tomto termínu se budou žáci každoročně hlásit k maturitě a vybírat si jednotlivé zkoušky a úrovně obtížnosti.

Bude vysokým školám stačit lehčí verze maturity?

Je dokonce možné, že některé vysoké školy se spokojí s nižší úrovní státní maturity, jakkoli by to ministerstvo vidělo nerado. „Vysoké škole nic nebrání požadovat zkoušku alespoň v základní úrovni obtížnosti,“ potvrdil mluvčí ministerstva Koukolíček. Kdyby se to mělo stát masovým jevem, hrozí, že ani státní maturity nezmění stav, kdy většina lidí má maturitu a nadpoloviční většina populačního ročníku míří na vysokou školu. Horší vysoké školy by se i nadále spokojily s horšími maturanty.

FAKTA Pozor, hrozí dodatečná maturita Pokud začnou vysoké školy během několika let přihlížet k výsledkům státních maturit, mohou se studenti, kteří se rozhodli pro její lehčí verzi, ocitnout v potížích. Když se totiž po několika letech rozhodnou, že začnou nově studovat na vysoké škole, hrozí jim, že si budou muset udělat požadovanou část zkoušky v těžší úrovni. Tuto zkoušku budou muset navíc zaplatit – měla by stát do pěti set korun. Spoléhat na to, že zvolená vysoká škola využije možnosti zájemci maturitu v těžší úrovni odpustit, by se nemuselo vyplatit.