Zápisné aneb Chytrá horákyně












            ******************************************************************************************

            * Zápisné aneb Chytrá horákyně
            ******************************************************************************************
            Lidové noviny, 27.10.2010, rubrika: Názory, strana: 19, autor: MIROSLAV SVOBODA

            s nadhledem o placeném školství
            Protože již skončilo období sta dní „hájení“ vlády, veřejnost začíná kontrolovat postupné 
            jednotlivých bodů jejího programového prohlášení. Některé z nich mají dokonce přesně daný 

            a mezi takové patří zavedení školného od akademického roku 2013/2014.
            Tento týden však ministerstvo školství vystoupilo s něčím jiným - s okamžitým zavedením tz
            to dohromady se školným? Je to jeho náhrada? Hra se slovy? Co si o to máme myslet?

            Každý, kdo umí dobře počítat, o termínu zavedení školného musel pochybovat - podzim 2013, 
            před parlamentními volbami. To už je přece čas na lákání voličských hlasů, a nikoli na pro

            které nemají silnou podporu veřejnosti. Pokud by vláda se zavedením školného čekala opravd
            stalo by se slibované odložené školné opravdu odloženým -jí samotnou.
            Problém se zaváděním školného má i svůj ekonomický aspekt. Studenti mají sice platit až v 

            svých nadprůměrných výdělků, naopak vysoké školy (aspoň podle programového prohlášení) dos
            ihned. Kde ale těch několik miliard korun vzít, v dobách, kdy musí stát šetřit? Vysoké ško
            že se jejich celkové příjmy zvednou. Ministerstvo školství jim pravděpodobně dá o tolik mé

            dostanou na školném. Nebo ještě hůře: veřejné vysoké školy budou rády, když po zavedení šk
            celkové příjmy neklesnou. Ani v tomto směru proto vláda nemůže pro svou reformu očekávat v
            Co má dělat současný ministr školství, který by ale přece měl vykazovat snahu a práci? Jed

            zde nabízelo a domnívám se, že bylo jen otázkou času, kdy se k němu ministerstvo školství 
            řešení ve stylu Chytré horákyně - tzv. zápisné.
            Nejde o úplnou novinku, přišla s ním Univerzita Karlova minulý rok v rámci vlastního návrh

            vysokého školství. Zápisné by podle ní byl poplatek ve výši nepřesahující 5000 korun, kter
            student veřejné vysoké školy, a to na začátku každého ročníku. Připomíná vám to školné? Ne
            jen však má zápisné několik důležitých odlišností, kvůli kterým je pro současnou vládu vel

            Zaprvé zápisné lze zavést okamžitě a bez nákladů. Stačí jen vpravit jeden nový odstavec do
            vysokoškolského zákona. Veřejné vysoké školy prostě začnou vybírat o jeden poplatek navíc 
            ani dnes není studium úplně zadarmo a někteří studenti v některých situacích musejí platit

            Nikdo tedy nemusí vymýšlet složitý administrativní aparát, vláda nemusí zřizovat nové úřad
            nemusí zaručovat za studentské půjčky. Vše mohou dělat přímo na vysokých školách stávající
            referentky, které mají již dnes vybírání poplatků v popisu práce.

            Zadruhé oslabí se nářky veřejných vysokých škol, kterým se nyní krátí rozpočet a i v příšt
            letech se bude možná zmenšovat. Jestliže je skutečné školné v nedohlednu, ony samy by měly
            zápisného zájem, aby oslabily propad svých příjmů. Navíc nápad zápisného vzešel od nich, k

            nejstarší univerzity. Jak by proti němu mohly protestovat? Zatřetí zápisné vytvoří žádoucí
            straně studentů, tak na straně vysokých škol. To, že nepůjde o tak velkou sumu peněz, jak 
            školného, vůbec nevadí.

            Důležité je, že proces už bude nastartován. Studium už nebude pro studenty darem, nýbrž pl
            začnou vyžadovat kvalitu. Uvažování studentů i škol se začne měnit.
            A konečně začtvrté, zápisné „není“ školné. Lze je vydávat za přechodné opatření, které má 

            oslabit výpadek příjmů pro veřejné vysoké školy. Anebo lze vymyslet desítky dalších důvodů
            ještě není tou slibovanou reformou, a proč by tedy kritici školného měli zatím zůstat v kl
            Paradoxní shodou okolností jsem jádro tohoto článku psal ještě v době, kdy ministerstvo šk

            oficiálně nemluvilo. Chtěl jsem je doporučit jako elegantní řešení v situaci, kdy vláda si
            chce, musí však přitom „myslet politicky“.
            Rozhodně to ale není mou jasnozřivostí, že se ministerstvo touto cestou opravdu vydalo a ž

            nabraly rychlejší spád, než jsem myslel. Čtyřletý volební cyklus totiž ministerstvu školst
            cestu než cestu Chytré horákyně nedovoluje.