Netřeba zvítězit, ale zúčastnit se

19.10.2010, rubrika: Akademie, strana: 29, autor: RADKA KVAČKOVÁ

České vysoké školy si začínají uvědomovat, že je třeba, aby se o nich vědělo nejen doma, ale taky ve světě

Už po šesté uveřejnil deník Financial Times žebříček kvality magisterských studijních programů v oblasti managementu. Poprvé se však na jeho TOP seznamu pětašedesáti nejlepších objevilo také jméno české školy, konkrétně Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Na 58. místě.

„To považujeme za velký úspěch,“ říká její proděkanka Helena Sedláčková. „Dostat se mezi školy, které se ve Financial Times objeví, se pokoušíme opakovaně, ale teprve letos se nám to podařilo.“

Magisterských programů, které poskytují manažerské vzdělání, jsou podle jejích slov na světě tisíce a značná část byla do hodnocení přihlášena. K sestavování žebříčku se ovšem vybírají jen ty, které splňují daná kritéria.

ČVUT: skokan roku v technických vědách České vysoké školy začínají chápat, že pokud se o nich nebude vědět ve světě, začnou ztrácet i doma. Přitom není nutné být úplně na čele různých hodnocení. Za úspěch lze považovat i to, že se například České vysoké učení technické v Praze od loňska výrazně zlepšilo v hodnocení prestižního světového žebříčku univerzit QS TopUniversities v kategorii technických a přírodních věd. V kategorii technických věd obsadilo 121. místo a posunulo se tak oproti loňsku o 50 míst, v kategorii přírodních věd je na 246. místě a zlepšilo se o 21 míst. Podařilo se mu tak předstihnout několik výborných univerzit ze západní Evropy, Skandinávie nebo Japonska. Soutěžíme, tedy jsme Právě o soutěž mezi školami jde. „Nás nejvíc těší, že se nám podařilo předstihnout Dublin a Budapešť,“ chlubí se proděkanka Helena Sedláčková z Podnikohospodářské fakulty VŠE. „S těmi totiž spolupracujeme v programu Cems.“ Tento mezinárodní program určený pro studenty s ukončeným bakalářským vzděláním, kteří hovoří minimálně dvěma světovými jazyky (přednáší se v angličtině), kombinuje akademické vzdělání a spolupráci s partnery z podnikové praxe.

A v již zmíněném hodnocení manažerského vzdělávání se drží na předních místech. Letos byl hodnocen jako druhý, loni dokonce jako první. Jeho pravidla stanovují, že studenti musí mimo jiné strávit jeden semestr na některé z členských zahraničních univerzit. Jde však o program placený, tedy se školným - rok stojí 1400 eur.

Čtyřiadvacetiletá Lucie Růžičková je ale zaplatila ráda. „Studují s námi studenti z jiných zemí, ze zahraničí přijíždějí i někteří přednášející, děláme zajímavé projekty, jako například marketingový plán pro firmu L’Oreal, a navíc získáváme kontakty v rámci sítě absolventů. Ti se uplatňují na zajímavých pozicích, často ve velkých mezinárodních firmách.“

Splněním všech podmínek studijního programu získá absolvent kromě titulu udělovaného na pražské VŠE, tedy Ing., také mezinárodně uznávaný titul CEMS MIM, Master in International Management. Promoce jsou mezinárodní a konají se vždy na jedné z členských univerzit. Loňské se konaly v Kolíně nad Rýnem, letošní budou v Rotterdamu.

Pomohou i certifikáty K získání důvěryhodnosti školy v mezinárodním kontextu může napomoci také certifikát udělovaný evropskou komisí Diploma Supplement Label. Tento dodatek k diplomu, předávaný každému úspěšnému absolventovi, oceňuje srovnatelnost kvality výukového procesu na škole s evropskými standardy. Obsahuje všechny důležité údaje o studiu, včetně výpisu zkoušek, zápočtů, počtu kreditů a dosaženého hodnocení.

Certifikát potvrzující srovnatelnost vzdělání má u nás už několik škol. Naposled jej předali představitelé Evropské komise na začátku října v Antverpách Univerzitě Hradec Králové. „Bylo třeba provést inventuru veškeré studijní agendy a na jejím základě sjednotit studijní předpisy tak, aby studenti všech fakult měli stejné podmínky, práva a povinnosti,“ vysvětluje Jaroslav Tikovský z hradecké univerzity. Šlo o to, aby škola mohla zavést jednotnou anglickou terminologii v oblasti organizace studia a působila jako srozumitelný partner.

Ještě důležitější je však vyšší stupeň, evropský ECTS (European Credit Transfer System) Label. Hlavní poradce ministra školství Jan Koucký nám potvrdil, že získávání těchto certifikátů pomůže školám i finančně, protože bude zahrnuto do nových pravidel financování vysokých škol, zaměřených na kvalitu, internacionalizaci a další priority českého vysokého školství.

Absolventy neztrácejte z očí Pro umístění v prestižním žebříčku to ovšem nestačí. Například hodnocení Financial Times jsou založena z velké části na absolventech.

Kritéria jsou kombinací faktorů zahrnujících pracovní pozici, růst v období tří let od ukončení studia a platové zařazení. „Právě s absolventy jsme měli v minulých letech trochu potíž,“ vysvětluje docentka Sedláčková z Podnikohospodářské fakulty VŠE. „Když jsme jim poslali dotazník, většinou na něj nereagovali. Letos jsem jim tedy poslala osobní dopisy a požádala je, aby jej vyplnili. Pomohlo to.“ Sedmnáct tisíc univerzit Není pochyb, že právě absolventi neboli alumni, jak se ve světě běžně říká, hrají při hodnocení škol nemalou roli. U nás se s nimi budeme muset naučit teprve pracovat. To v první řadě znamená, že by s nimi školy neměly ztrácet kontakt. Mnohé si to uvědomují a začínají si budovat příslušné databáze.

V letošním roce tak provedlo Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy rozsáhlý výzkum všech absolventů vysokých škol z let 2005-2006. Jeho výsledky mnohé napoví; známé budou ještě před koncem roku.

Metody hodnocení však mohou být různé. Například nejznámější žebříček světových univerzit QS TopUniversities vytváří pořadí kvality celých škol z velké části na základě dobrozdání akademiků a význačných vědců z jednotlivých oborů.

V tom nejčerstvějším, který vyšel před několika týdny, se v první a druhé stovce neumístila žádná z našich škol, ve třetí pouze Univerzita Karlova (UK) a v páté České vysoké učení technické (ČVUT), což nevypadá jako úspěch. Je však třeba si uvědomit, že na světě je přibližně 17 tisíc univerzit.

Proti loňskému umístění si obě naše školy nepatrně pohoršily. UK spadla z 229. místa na 267. a ČVUT z 394. na 401-450. místo. Jak je to možné, když v omezených kategoriích technických a přírodních věd si naopak velmi polepšila? Prorektor ČVUT Vojtěch Petráček si to vysvětluje tím, že ČVUT nenabízí jen technické a přírodní vědy, ale například i některé ekonomické disciplíny, které zřejmě stáhly školu dolů.

Vzniká nový žebříček Pravdou je, že koncept QS TopUniversities není pro nás ideální. Nahrává totiž jazykově spřízněným školám, zejména těm, které vzájemně komunikují v angličtině, a navíc jen těm zaměřeným na vědu. I proto vzniká v Evropě nový projekt U-Multirank, který by měl sledovat vysoké školy (i naše) z různých hledisek. Celý projekt je teprve na začátku, podle Kouckého by však měl představovat nový významný směr hodnocení českých vysokých škol.

***

KDO SE JAK LETOS UMÍSTIL vE výZNAMNýCH SvĚTOvýCH vYSOKOšKOLSKýCH žEBřÍČCÍCH

Které univerzity jsou nejlepší? Nejznámějším a nejcitovanějším žebříčkem světových univerzit je v současné době QS World University Rankings (www.topuniversities.com), který je zvykem spojovat s novinami The Times. Na jeho nejvyšších příčkách se už léta drží několik prestižních škol z USA a Spojeného království. Na ně se však začínají tlačit také školy z Asie, konkrétně z Hongkongu a z Tokia. Česká Univerzita Karlova a ČVUT jsou až ve třetí, resp. páté stovce umístěných, což vypadá na první pohled tristně, ale není: na světě je na 17 tisíc vysokých škol. Existuje ještě takzvaný Šanghajský žebříček, v němž se srovnává každoročně 2000 nejlepších světových univerzit. Z našich vysokých škol se tu umístila jen Univerzita Karlova, a to ve třetí stovce.

QS World University Rankings 2010 1. University of Cambridge - VB 2. Harvard University - USA 3. Yale University - USA 4. UCL (University College London) - VB 5. Massachusetts Institute of Technology (MIT) - USA 6. University of Oxford - VB 7. Imperial College London - VB 8. University of Chicago - USA 9. California Institute of Technology (Caltech) - USA 10. Princeton University - USA 267. Univerzita Karlova - ČR 401-450. ČVUT - ČR Pozn.: zahraniční školy jsou uvedeny pod svými mezinárodními názvy

Kde mají nejlepší manažerské programy?

Na prvním místě žebříčku Masters in management, který sestavuje deník Financial Times, je studijní program jedné z nejstarších a nejvěhlasnějších „grandes ecoles“ zaměřených na ekonomické vzdělávání ESCP EUROPE s kampusy v Paříži, Londýně, Madridu, Berlíně a Turínu. V žebříčku se nejčastěji vyskytují školy francouzské a britské. Fakulta podnikohospodářská pražské VŠE v něm skončila letos na 58. místě, z bývalého východního bloku se lépe dařilo jen Polsku se dvěma školami, maďarská Budapesti Corvinus Egyetem je na 62. místě. Do žebříčku, sestavovaného původně hlavně jako evropský, začínají pronikat také školy asijské. Naopak americké zůstávají zatím stranou. Jediná zaatlantická škola je z Kanady.

Masters in management 2010 1. ESCP Europe - Francie, VB, Německo, Španělsko, Itálie 2. Cems - 17 různých zemí 3. HEC Paris - Francie 4. Universität St. Gallen - Švýcarsko 5. EMLyon Business School 6. Grenoble Graduate School of Business - Francie 7. London School of Economics and Political Science - VB 8. Indian Institute of Management, Ahmedabad (IIMA) - Indie 9. Essec Business School - Francie 10. Esade Business School - Španělsko 58. Fakulta podnikohospodářská VŠE, Praha - ČR Pozn.: zahraniční školy jsou uvedeny pod svými mezinárodními názvy